GENERÁLNÍ KONSTITUCE SEKULÁRNÍHO FRANTIŠKÁNSKÉHO ŘÁDU (část 4) Národní bratrské společenství Článek 65 1. Národní bratrské společenství je organická unie místních bratrských společenství, která existují na území jednoho nebo více států a jsou vzájemně spojena a koordinována prostřednictvím oblastních bratrských společenství, pokud existují. 2. Předsednictvu CIOFS přísluší ustavovat nová národní bratrská společenství na žádost a v dialogu s Radami bratrských společenství, jichž se to týká. Ať jsou o tom informováni kompetentní řeholní představení, kteří poskytnou duchovní asistenci. 3. Národní bratrské společenství: - je spravováno a vedeno Radou a ministrem; - se řídí vlastními stanovami; - má své vlastní sídlo. Článek 66 1. Národní rada je složena podle norem Národních stanov. V rámci Národní rady může být ustaven výkonný orgán s pravomocemi, které vymezují Stanovy. 2. Úkolem Národní rady je: a) připravovat podle vlastních stanov slavení národní volební kapituly; b) uvádět ve známost a podporovat na celém území svého národního bratrského společenství spiritualitu sekulárních františkánů; c) rozhodovat o programech ročních aktivit celonárodního rázu; d) vyhledávat, upozorňovat, publikovat a rozšiřovat nezbytné pomůcky pro formaci sekulárních františkánů; e) oživovat a koordinovat činnosti Oblastních rad; f) udržovat spojení s Předsednictvem CIOFS; g) zajistit zastoupení národního bratrského společenství v Mezinárodní radě a brát na sebe výlohy spojené s její činností. h) projednat a schválit výroční zprávu pro Předsednictvo CIOFS; i) zabezpečovat na národní úrovni přítomnost SFŘ v církevních institucích; j) provádět bratrské vizitace v Radách oblastních a místních bratrských společenství, i když nevyžádané, vyžadují-li to okolnosti; k) rozhodovat o platbách z dostupných fondů a všeobecně o ekonomických záležitostech bratrského společenství; l) před koncem svého funkčního období požádat odborníka, který není členem Rady nebo skupinu revizorů účtů v bratrském společenství, o prověření stavu financí a trvalého majetku národního bratrského společenství; m) plnit další povinnosti uvedené v těchto Konstitucích nebo které jsou nezbytné k provedení vlastních cílů Národní rady. Článek 67 1. Při pevném zachování spoluzodpovědnosti Rady za správu a vedení národního bratrského společenství, náleží ministrovi, který je jejím prvním vedoucím, aby se staral o to, aby byly uvedeny do praxe směrnice a rozhodnutí Rady, kterou informuje o svém počínání. 2. Kromě toho je úkolem národního ministra: a) svolávat schůzky Národní rady a předsedat jim; každé tři roky svolat volební národní kapitulu podle Národních stanov po vyžádání názoru Rady na skutečnost svolání; b) řídit a koordinovat s odpovědnými národními činiteli činnost probíhající na národní úrovni; c) podávat Národní radě a národní kapitule zprávu o činnosti a životě SFŘ ve vlastní zemi; d) reprezentovat národní bratrské společenství ve styku s církevními a civilními úřady. Jestliže je národní bratrské společenství právnickou osobou, vystupuje ministr jako její zákonný zástupce; e) předsedat oblastním volbám a potvrzovat je osobně či prostřednictvím delegáta, který je členem Národní rady a který není duchovním asistentem; f) osobně nebo prostřednictvím svého delegáta, který je členem Národní rady, provádět bratrské vizitace v Oblastních radách; g) se souhlasem Rady žádat o bratrskou a pastorační vizitaci alespoň jednou každých šest let. Článek 68 1. Národní kapitula je reprezentativním orgánem bratrských společenství, která existují v rámci jednoho národního bratrského společenství, s legislativní a volební pravomocí a s právem rozhodnout. V souladu s Řeholí a Konstitucemi může činit legislativní rozhodnutí, platná pro její národní teritorium. Složení, kompetenci, způsob a dobu svolávání národní kapituly vymezují Národní stanovy. 2. Národní stanovy mohou obsahovat ustanovení o dalších formách schůzek a shromáždění k podpoře života apoštolátu na národní úrovni. Mezinárodní bratrské společenství Článek 69 1. Mezinárodní bratrské společenství je organická unie všech katolických sekulárních františkánských bratrských společenství na celém světě. Je identické se SFŘ. Je samostatnou právnickou osobou v rámci církve. Je organizované a činné v souladu s Konstitucemi a vlastními stanovami. 2. Mezinárodní bratrské společenství je spravováno a vedeno Mezinárodní radou SFŘ (CIOFS), která sídlí v Římě, jejím Předsednictvem a generálním ministrem nebo mezinárodním prezidentem. Článek 70 1. Mezinárodní radu tvoří následující členové, zvolení podle předpisů Konstitucí a svých vlastních stanov: - profesní bratři a sestry SFŘ; - zástupci františkánské mládeže. Kromě toho jsou součástí Mezinárodní rady čtyři generální asistenti . 2. V rámci Mezinárodní rady je také utvořeno Předsednictvo CIOFS, jež je její součástí. 3. Mezinárodní rada, která se setkává při generální kapitule, je nejvyšším řídícím orgánem SFŘ s legislativní a volební pravomocí a s právem rozhodnout. V souladu s Řeholí a Konstitucemi může činit legislativní rozhodnutí. 4. Mezinárodní rada se schází každých šest let na volební generální kapitule a nejméně jedenkrát mezi dvěma volebními generálními kapitulami podle předpisů Konstitucí a Mezinárodních stanov. Článek 71 1. Cílem a úkolem Mezinárodní rady je: a) podporovat a povzbuzovat evangelní život v duchu sv. Františka z Assisi ve světských podmínkách, ve kterých žijí věří na celém světě; b) posilovat smysl pro jednotu SFŘ s úctou k pluralitě osob a skupin a také posilovat svazek společenství, spolupráce a sdílení mezi národními bratrskými společenstvími; c) v souladu s původní povahou SFŘ uvádět do souladu zdravé tradice s novinkami na poli teologickém, pastoračním a legislativním, se zřetelem ke specifické evangelní františkánské formaci; d) v souladu s tradicemi SFŘ přispívat k šíření myšlenek a iniciativ, které povzbuzují nasazení sekulárních františkánů v životě církve i společnosti; e) určovat orientace a stanovit priority pro činnost Předsednictva; f) prakticky vykládat Konstituce, jak je uvedeno v čl. 5,2. 2. Mezinárodní stanovy blíže určují složení Mezinárodní rady a způsob svolávání jejích setkání. Článek 72 1. Předsednictvo mezinárodní rady SFŘ tvoří: - generální ministr; - zástupce ministra; - členové Předsednictva; - jeden člen františkánské mládeže; - generální asistenti SFŘ. 2. Členové Předsednictva jsou voleni podle předpisů Mezinárodních stanov, které určují jejich počet a oblasti, které reprezentují. Článek 73 Povinnosti a úkoly Předsednictva CIOFS jsou: a) bdít nad prováděním rozhodnutí a priorit generální kapituly; b) koordinovat, spravovat a vést SFŘ na mezinárodní pro uvedení do praxe vzájemné závislosti a vzájemnosti SFŘ na různých úrovních bratrského společenství; c) V duchu služby podle okolností zasahovat a poskytovat bratrskou pomoc při vyjasňování a řešení těžkých a naléhavých problémů SFŘ, přičemž je třeba vždy informovat příslušnou Národní radu a následující generální kapitulu; d) na světové úrovni posilovat vzájemné vztahy spolupráce mezi SFŘ a ostatními členy františkánské rodiny; e) podle směrnic Mezinárodních stanov organizovat setkávání a sjezdy, a tak podporovat život a apoštolát SFŘ na mezinárodní úrovni; f) spolupracovat s organizacemi a sdruženími, která podporují tytéž hodnoty; g) učinit zadost ostatním povinnostem naznačeným v Konstitucích nebo potřebným pro dosažení vlastních cílů. Článek 74 1. Při důsledném zachování spoluzodpovědnosti Předsednictva CIOFS má generální ministr, jenž je jejím prvním odpovědným činitelem, povinnost starat se o realizaci rozhodnutí a záměrů generální kapituly a Předsednictva, které informuje o svých činech. 2. Další úkoly generálního ministra: a) svolávat schůzky Předsednictva a předsedat jim podle vlastních stanov; b) se souhlasem Předsednictva svolávat shromáždění generální kapituly a předsedat jim; c) být viditelným a skutečným znamením společenství a živé vzájemné spolupráce mezi SFŘ a generálními ministry františkánského Prvního řádu a TOR, při nichž reprezentuje SFŘ, a zabezpečovat spojení s Konferencí generálních asistentů; d) na světové úrovni reprezentovat SFŘ před církevními i civilními úřady. Pokud má mezinárodni bratrské společenství občanskou právní subjektivitu vystupuje ministr jako její zákonný zástupce; e) provádět bratrské vizitace v Národních radách osobně nebo prostřednictvím delegáta; f) osobně nebo prostřednictvím svého delegáta předsedat volbám a potvrzovat je; g) se souhlasem Předsednictva žádat Konferenci generálních ministrů Prvního řádu a TOR o pastorační vizitaci; h) zasahovat v naléhavých případech a informovat o tom Předsednictvo; i) podepisovat oficiální dokumenty mezinárodního bratrského společenství; j) vykonávat, se souhlasem Předsednictva a spolu s dalším členem Předsednictva, který je k tomu určený, vlastnická práva příslušející mezinárodnímu bratrského společenství. Článek 75 Zvláštní úkoly mezinárodních členů Rady jsou určeny Mezinárodními stanovami. ODDÍL 4 VOLBY DO SLUŽEB A JEJICH UKONČENÍ Volby Článek 76 1. Volby na různých úrovních se provádějí podle předpisů církevního práva[37] a Konstitucí. Svolání voleb má být provedeno s předstihem nejméně jednoho měsíce s oznámením dne, hodiny a místa. 2. Volebnímu shromáždění či kapitule předsedá ministr Rady nejblíže vyšší úrovně nebo jeho delegát, který potvrzuje volby. Ministr nebo delegát nemůže předsedat volbám ve svém místním bratrském společenství ani volbám Rady jiné úrovně, jíž je členem. Ať je přítomen duchovní asistent nejblíže vyšší úrovně nebo jeho delegát jako svědek jednoty s Prvním řádem a TOR. Jeden zástupce Konference generálních ministrů Prvního řádu a TOR vede a potvrzuje volby Předsednictva CIOFS. 3. Předseda kapituly a asistent vyšší úrovně nemají volební právo. 4. Předsedající kapituly určí ze členů kapituly jednoho sekretáře a dva skrutátory . Článek 77 1. V místním bratrském společenství mají aktivní volební právo, tedy mohou volit, a pasivní volební právo, tedy mohou být zvoleni, všichni členové bratrského společenství s trvalou profesí. Členové s dočasnou profesí mají pouze aktivní volební právo. 2. Na ostatních úrovních mají aktivní volební právo: členové odstupující Rady, kteří jsou sekulárními františkány, zástupci nejblíže nižší úrovně a zástupci františkánské mládeže, pokud mají profesi. Předcházející předpis mají blíže specifikovat vlastní stanovy a to tak, aby se snažily zajistit co největší volební základnu. Všichni profesní sekulární františkáni s trvalou profesí v dotyčné oblasti bratrského společenství mají pasivní volební právo. 3. Národní a mezinárodní stanovy mohou stanovit v rámci své působnosti podmínky, které musí splňovat ti, kteří mohou být zvoleni do různých služeb. 4. K platnému slavení volební kapituly se vyžaduje přítomnost nadpoloviční většiny těch, kteří mají [aktivní] volební právo. Pro místní úroveň mohou dát národní stanovy jiné dispozice. Článek 78 1. Pro volbu ministra se vyžaduje absolutní většina hlasů přítomných voličů odevzdaných tajně. Po dvou neúspěšných skrutiniích pokračuje hlasování mezi dvěma kandidáty, kteří získali největší počet hlasů, nebo pokud je jich více než dva, mezi dvěma kandidáty, kteří jsou profesně starší. Je-li po třetím skrutiniu rovný počet odevzdaných hlasů, bude považován za zvoleného ten, kdo je profesně starší. 2. Volby zástupce ministra probíhají stejně. 3. Pro volbu členů Rady je po prvním skrutiniu bez absolutní většiny dostačující ve druhém skrutiniu poměrná většina hlasů přítomných voličů, odevzdaných tajně, pokud vlastní stanovy nevyžadují výraznější většinu. 4. Výsledek voleb oznamuje sekretář. Jestliže volby proběhly regulérně a ti, kteří byli zvoleni, přijali svou službu, předseda potvrzuje volby podle Rituálu[38]. Článek 79 1. Ministr a zástupce ministra mohou být voleni na dvě po sobě jdoucí tříletí. Pro třetí a poslední po sobě následující zvolení do služby ministra a zástupce ministra se vyžaduje dvoutřetinová většina platných hlasů, která musí být dosažena v prvním skrutiniu. 2. Odcházející ministr nemůže být zvolen zástupcem ministra. 3. Členové Rady mohou být zvoleni na více po sobě jdoucích tříletí. Po třetím po sobě jdoucím zvolení bude nutná dvoutřetinová většina hlasů přítomných voličů, která musí být dosažena v prvním skrutiniu. 4. Generální ministr, zástupce generálního ministra a členové Předsednictva CIOFS mohou být voleni pouze na dvě po sobě jdoucí šestiletí. 5. Rada na vyšší úrovni má právo a povinnost prohlásit volby za neplatné a znovu je vyhlásit v případě, že nebyly dodrženy uvedené předpisy. Článek 80 Vlastní stanovy mohou obsahovat další směrnice, týkající se voleb, pokud nejsou v rozporu s Konstitucemi. Uprázdněné služby Článek 81 1. Jestliže se uprázdní služba ministra úmrtím, rezignací nebo jinou překážkou trvalého charakteru, přebírá zástupce ministra jeho službu do konce období, na které byl ministr původně zvolen. 2. Jestliže se uprázdní služba zástupce ministra, zvolí Rada bratrského společenství jednoho z členů Rady zástupcem ministra. Volba je platná do volební kapituly. 3. Jestliže se uprázdní služba člena Rady, Rada bude při výběru jeho nástupce postupovat podle předpisů vlastních stanov. Náhrada je platná do volební kapituly. Neslučitelné služby Článek 82 Neslučitelné jsou: a) služba ministra ve dvou různých úrovních; b) služba ministra, zástupce ministra, sekretáře a pokladníka na téže úrovni. Rezignace na službu Článek 83 1. Rezignaci ministra na kterékoli úrovni během kapituly přijímá kapitula. Rezignace ministra mimo kapitulu má být předložena jeho Radě. Její přijetí musí být potvrzeno ministrem vyšší úrovně a u generálního ministra Konferencí generálních ministrů Prvního řádu a TOR. 2. Rezignace na ostatní služby se předkládá ministrovi a jeho Radě, kterým přísluší rezignaci přijmout. Sesazení Článek 84 1. V případě, že ministr zanedbává své povinnosti, příslušná Rada projeví svou starostlivost bratrským dialogem s ním. Pokud nedosáhne kladného výsledku, Rada informuje Radu vyšší úrovně, v jejíž pravomoci je přešetřit situaci, a pokud je to potřebné, tajným hlasováním rozhodne o odvolání ministra. 2. Z vážného, veřejného a ověřeného důvodu může Rada vyšší úrovně, po bratrském rozhovoru s dotyčným tajným hlasováním rozhodnout o sesazení ministra na nižší úrovni. 3. Sesazení z ostatních služeb v Radě, pokud je k tomu vážný důvod, provádí Rada, do které tyto služby patří, se souhlasem Rady, pakliže se o tom rozhodlo v tajném hlasování a proběhl bratrský rozhovor s dotyčným. 4. V užitečném čase třiceti dnů[39] se může každý odvolat k Radě vyšší úrovně nejblíže nad úrovní, která uložila sankci. 5. Sesazení generálního ministra je v kompetenci Konference generálních ministrů Prvního řádu a TOR. 6. Rada vyšší úrovně v případě, že ministr nebo Rada vážným způsobem neplní své povinnosti, nebo mu (jí) v nich brání zákonná překážka, vykoná bratrskou vizitaci v dotyčné Radě a případně nařídí pastorační vizitaci. S láskou a rozvahou zhodnotí zjištěnou situaci a rozhodne o nejadekvátnějších opatřeních, včetně případného odvolání Rady nebo dotyčných odpovědných osob. ODDÍL 5 DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCE SFŘ Článek 85 1. Jako integrální část františkánské rodiny s povoláním žít Františkovo charizma ve světské dimenzi, má SFŘ těsný a zvláštní vztah k Prvnímu řádu a k TOR[40]. 2. Duchovní a pastorační péče o SFŘ, kterou církev svěřila Prvnímu řádu a TOR, je povinností především jejich generálních a provinčních ministrů. Na ně se vztahuje »altius moderamen«, o němž mluví kán. 303. »Altius moderamen« má zabezpečit věrnost SFŘ františkánskému charizmatu, společenství s církví a jednotu s františkánskou rodinou, tedy hodnoty, které reprezentují pro sekulární františkány životní závazek. Článek 86 1. Generální ministři a provinciálové vykonávají svou službu vzhledem k SFŘ: - zřizováním místních bratrských společenství; - pastoračními vizitacemi; - duchovní asistencí bratrským společenstvím na různých úrovních. Tento úkol mohou vykonávat buď osobně nebo prostřednictvím delegáta. 2. Tato služba řeholních ministrů doplňuje, ale nenahrazuje službu sekulárních Rad a ministrů, jimž je svěřeno vedení, koordinace a animace bratrských společenství různých úrovní. Článek 87 1. »Altius moderamen« musí generální ministři pro všechno, co se týká SFŘ jako celku, vykonávat společně. 2. Konferenci generálních ministrů Prvního řádu a TOR přísluší zejména: - jednat se Svatým stolcem o tom, co se týká potvrzení legislativních nebo liturgických dokumentů, jejichž schválení náleží Svatému stolci; - vizitovat Předsednictvo CIOFS; - potvrzovat volbu Předsednictva CIOFS; 3. Každý generální ministr v rámci svého řádu pečuje o zájem řeholníků a jejich přípravu ke službě SFŘ, podle konstitucí příslušného řádu a Konstitucí SFŘ. Článek 88 1. Provinciálové a ostatní vyšší představení v rámci vlastní jurisdikce zajišťují duchovní asistenci místním bratrským společenstvím svěřeným jejich jurisdikci. Pečují o zájem svých řeholníků o SFŘ a zajišťují, aby byly ke službě duchovní asistence určeny vhodné a připravené osoby. 2. Zvláštním úkolem vyšších představených v rámci jejich vlastní jurisdikce je: a) kanonicky ustavovat nová místní bratrská společenství a zajišťovat jejich duchovní asistenci; b) duchovně animovat a navštěvovat místní bratrská společenství, ke kterým je ustanoven asistent podléhající jeho jurisdikci; c) (Pravidelně) se informovat o duchovní asistenci v SFŘ. 3. Vyšší představení zodpovídají za duchovní asistenci místních bratrských společenství, které kanonicky ustavili. 4. Jestliže se stane, že dva nebo více vyšších představených vykonávají jurisdikci na tomtéž území, ať vhodně spolupracují na zajišťování duchovní asistence místních bratrských společenství, aby – z vyšších důvodů – nezůstaly bez asistence. 5. Vyšší představení s jurisdikcí na tomtéž území ať vhodně spolupracují a svoji službu vůči oblastním a národním bratrským společenstvím SFŘ ať vykonávají kolegiálně. Článek 89 1. Na základě živé reciprocity mezi řeholními a sekulárními členy františkánské rodiny a na základě zodpovědnosti vyšších představených, musí být v bratrských společenstvích SFŘ na všech úrovních zajištěna duchovní asistence jako základní jednotící prvek. 2. Duchovní asistent je osoba určená vyšším představeným, který je kompetentní jmenovat asistenta pro dotyčné bratrské společenství SFŘ. 3. Aby byl svědkem františkánské spirituality a bratrské lásky řeholníků k sekulárním františkánům a poutem sounáležitosti mezi svým řádem a SFŘ, ať je duchovní asistent františkánským řeholníkem patřícím k Prvnímu řádu nebo TOR. 4. Když není možné dát bratrskému společenství takového duchovního asistenta, může kompetentní vyšší představený svěřit službu duchovní asistence: a) řeholníkům nebo řeholnicím patřícím k jiným františkánským institutům; b) diecézním duchovním nebo jiným osobám patřícím do SFŘ a specificky připraveným pro tuto službu; c) jiným diecézním duchovním nebo nefrantiškánským řeholníkům. 5. Předchozí souhlas představeného nebo místního ordináře, jakkoli je nutný, neodnímá odpovědnost františkánského vyššího představeného za kvalitu pastorační služby a duchovní asistence. Článek 90 1.Hlavním úkolem asistenta je předávat františkánskou spiritualitu a spolupracovat na počáteční a trvalé formaci bratří a sester. 2. Duchovní asistent je z moci práva členem Rady bratrského společenství, v němž vykonává asistenci. Spolupracuje s ním ve všech jeho činnostech a má rovněž hlasovací právo. Toto právo však neuplatňuje v hlasování o ekonomických záležitostech. 3. Především : a) generální asistenti vykonávají svou službu v Předsednictvu CIOFS, tvoří Konferenci, a kolegiálně pečují o duchovní asistenci SFŘ jako celek; b) národní asistenti SFŘ vykonávají svou službu v Národní radě a pečují o duchovní asistenci na celém území národního bratrského společenství a o koordinaci, na národní úrovni, oblastních asistentů; pokud je Národních asistentů více než jeden, tvoří Konferenci a konají svou službu kolegiálně; c) oblastní asistenti vykonávají svou službu v Oblastní radě a pečují o duchovní asistenci v oblastním bratrském společenství; Pokud jich je více než jeden, tvoří Konferenci a konají svou službu kolegiálně; d) místní asistenti vykonávají svou službu v místním bratrském společenství a v jeho Radě. Článek 91 1. Rada bratrského společenství na každé úrovni žádá příslušné představené Prvního řádu a TOR o vhodné a připravené asistenty. 2. Zvláště: a) Předsednictvo CIOFS žádá o generálního asistenta příslušného generálního ministra; b) Národní rada žádá o národního asistenta vyššího představeného, kterého kolegiálně určili vyšší představení s jurisdikcí na území národního bratrského společenství; c) Oblastní rada žádá o asistenta vyššího představeného kterého kolegiálně určili vyšší představení s jurisdikcí na území oblastního bratrského společenství; d) Místní rada žádá o asistenta vyššího představeného s jurisdikcí, která má odpovědnost za asistenci. 3. Příslušný vyšší představený po vyslechnutí Rady dotyčného bratrského společenství, jmenuje asistenta podle předpisů současných Konstitucí a Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v SFŘ. ODDÍL 6
Posted on: Mon, 26 Aug 2013 02:02:05 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015