Levice dostala šanci - a propásla ji Rozhovor Haló novin s politologem Oskarem Krejčím Proč podle vás levice nevyhrála volby, jak se čekalo? Levice byla pravděpodobným vítězem voleb až do okamžiku, než byla jmenována vláda odborníků. V tu chvíli bylo jasné, že obě ideová křídla politického spektra, tedy levice i pravice, budou hrát roli opozice. A že oficiózní média podpoří přímo i nepřímo pravici. Nejhorší na tom všem je, že toto vše se už jednou odehrálo - bylo to po vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka, tedy před čtyřmi lety. Chybovat je lidské, ale opakovat chyby… Středolevý blok, který před devíti měsíci v České republice vyhrál prezidentské volby, se v předvolební kampani rozdrobil. Při volbách prezidenta získal Miloš Zeman ve druhém kole 2,7 milionů hlasů. Před týdnem ve volbách do Poslanecké sněmovny získaly KSČM, ČSSD a SPOZ v souhrnu o téměř 900 tisíc hlasů méně, a to při mírně navýšené účasti. Pozoruhodné je, že drobení probíhalo více uvnitř stran, tedy zevnitř sociální demokracie a SPOZ, nemělo podobu narůstání nevraživosti mezi zmíněnými stranami. Zvláště u zemanovců, kteří měli sehrát obdobnou roli jako hnutí ANO či Úsvit, bylo vnitrostranické faulování k nedívání. Skupina lidí, která si zprivatizovala vítězství v prezidentských volbách, zacházela se získanou mocí zcela sebevražedně. Ze stran středolevého bloku pouze KSČM zaznamenala růst přízně i mandátů. A to nestačí. Levice dostala šanci - a ostudně ji propásla… Překvapila vás nízká volební účast poté, co si tolik lidí přálo pád Nečasovy vlády a nové volby? Překvapila by mne vysoká účast. Samotný volební akt už vůbec nebyl o Nečasově vládě. Atmosféru voleb určila hlavní média, především Česká televize. Zavládlo virtuální ovzduší plné pohody, kterou ohrožovalo pouze rudé nebezpečí. Žádné církevní restituce, žádná válka v Sýrii, je nám dobře - není o co se přít. Vyprázdněná hesla na billboardech spolu s tvářemi, které již tolikrát zklamaly - to mohlo oslovit jen nejvěrnější. A otevřít prostor pro novotvary jako jsou ANO či Úsvit. Co se to vlastně děje v ČSSD? Nehrozí jí rozpad? Oč podle vás především ve sporu Sobotka - Hašek jde? Samozřejmě, že ČSSD hrozí rozpad. Spor ve vedení strany měl být uzavřen před volbami. Tím, že byl pouze pozastaven, přitažlivost sociální demokracie se dramaticky snížila. A dnes hrozí rozštěp poslaneckého klubu, a situace, kdy bude obtížné postavit funkční koalici s podporou 101 poslanců. Ve sporu Sobotka - Hašek nejde ani tak o programové rozdíly, jako o styl práce a odlišné zájmové skupiny. Skupiny, které svými několika důležitými větvemi sahají za zdi Lidového domu. Často se mluví o Zemanově podpoře Haška. Ovšem ani Sobotka nečerpá sebevědomí jen z řad sociální demokracie. Poprvé od dob tzv. sarajevského atentátu v roce 1997 proti tehdejšímu předsedovi ODS Václavu Klausovi jsou k vnitrostranickému boji používáni i manifestanti na ulici. Komu fandí Česká televize, je v této situaci zřejmé. Znovu je užíván hysterický slovník, znovu dramatické scény v duchu barevných revolucí. Jenže podstatné je něco jiného: za co by měl předseda strany platit, když ne za zpackané volby? Zase je zde pěstován klub nedotknutelných. Protože ale případné vítězství Sobotky bude vynuceno silou a nedoprovodí jej změna stylu práce, nelze očekávat růst důvěry v ČSSD. A další propad prestiže této strany by byl zákonitý. Tak trochu jako tomu bylo po úspěchu Stanislava Grosse na sjezdu sociální demokracie v březnu 2005. Sociální demokracie trpí klubovými a regionálními spory od svého znovuzrození po roce 1989. Teď se navíc dostavila choroba, která zasáhla celou českou mocenskou elitu: pokles politické kultury. Smutné na tom všem je, že tento úbytek politické kultury je tak trochu objevení. Stáváme se periferií, kde se velká politika přestává dělat. K čemu je strategie, když chybí možnost formulovat cíle, vybírat nástroje a prostředky? Ovšem lidé chtějí státníky klasického střihu. Chtějí je zcela oprávněně - což nutně vede ke zklamání. Jakou roli v tom všem hraje prezident republiky? Myslím si, že pravicová koalice měla v demisi vládnout až do voleb. Pokud možno předčasných, ale třeba i do řádných. Bylo zde přece srozumitelné poselství ze Slovenska, kde pravicová koalice v čele s premiérkou Ivetou Radičovou dovládla v demisi až k předčasným volbám. Pak SMĚR Roberta Fica získal loni 83 mandátů ve stopadesátičlenné Národní radě SR. Odstavení vlády pravicové koalice v Česku bylo strategickou chybou. Někdy je třeba si na skutečné vítězství počkat. Byť je to nepříjemné a vyžaduje to sebezapření. Na Hradě chybí tým, který by vyhodnotil politické dopady kroků prezidenta a navrhoval aktivní obranu proti nepřejícím médiím. Více než dvě desetiletí nikdo na levici v Česku nedokázal nalézt lék na chorobnou zaujatost veřejnoprávních médií. S jejich neobjektivitou je nutné stále počítat, zvláště těsně před aktem voleb. To se i nesmyslný spor s ješitnými rektory může ukázat jako příliš drahý. Věříte, že sedm subjektů se dohodne na ustavení orgánů, na vedení dolní komory? Je ČSSD nyní důvěryhodným partnerem? Stačí, když se sestaví a dohodne vládní koalice. Rozdělení postů v Poslanecké sněmovně bude pak jen součástí kompromisu. Poslouží zvláště k nasycení těch, kdo nepůjdou do vlády, ale budou vládu podporovat. V této matematice nejde ani tak o důvěryhodnost ČSSD, jako o propočet mandátů. Nezapomínejte, že k sestavení vlády například s pomocí ANO a KDU-ČSL nejsou třeba všichni poslanci za sociální demokracii. Stačí 40 z 50 nových poslanců za ČSSD. A pak jsou zde ještě poslanci za Úsvit, TOP 09 - i matematika může být zdrojem fantazie. A co vláda? Koho asi prezident pověří jednáním a koho pak jmenuje premiérem? Jsme svědky další fragmentace české politické scény. Obávám se, že v tuto chvíli ani prezident sám neví, kdo je korunním princem. Nový - dočasný - řád, který vzejde z povolebního chaosu, může mít mnoho podob. Nemůže nakonec prezident pověřit vyjednáváním třeba Andreje Babiše? Může, ale v této chvíli je to méně pravděpodobná varianta. Privatizace veřejného prostoru v ČR pokračuje, proč by nemohl být ve Strakovce oligarcha? Ovšem Andrej Babiš a jeho družina nejsou připraveni převzít odpovědnost. Celková nepřipravenost při převzetí postů by se ovšem mohla v určité chvíli jevit pro někoho jako výhoda. Alespoň dočasná. Na druhé straně už mnozí lidé příjemně překvapili, když dostali nečekaně šanci ukázat, co umí. V Babišově suitě jsou lidé, které si lze představit například na postu ministra zahraničních věcí. Někteří lidé skutečně s úkoly rostou - byť se to po zkušenostech s vládami pravicové koalice zdá neuvěřitelné. Zda nám znovu hrozí předčasné volby? Názor Oskara Krejčího si přečtěte ve čtvrtečním tištěném vydání Haló novin. Marie KUDRNOVSKÁ HaNo
Posted on: Thu, 31 Oct 2013 16:57:44 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015