Od: "Veronika Fuskova" * Listanske listy Komu: "martina.levicka@gmail" , "Andrea Schererová" Ahoj citas LL pravidelne... Miroslav posiela KAZDY DEN!! A tolko mimoriadnych veci je v nich... ludia sa vyjadria a reaguju LEN KED to PRESTRELI A TO JE SKUTOCNE OBCAS, ,,zhruba " raz mesacne a ani to nie. Je mi to trosku nepochopitelne, ale sme ludia :-/ a preco tak radi vypichujeme chyby a zbytok šliapeme a prehliadame? Ak niekto vidi Miroslava ako ,,mimo", tak sa musim len pousmiat a milovat Vás ako aj jeho, len tolko som chcela... a ak si neprajete dostavat LL tak sa to da povedat a nieje v tom problem :-)) ak niekto ma cokolvek na srdci tak to jednoducho napiste (meil na [email protected]) alebo stretnite sa alebo zavolajte tomu Mirkovi zadarmo skype a vyjadrite svoj nesuhlas alebo suhlas alebo čomu nerozumiete... nazyva sa to komunikacia :-))) či kazdy všetkemu rozumie? ja sa priznavam ze nerozumiem vela veciach .. Svaty Duch ma vyucuje hovori ku mne vdaka Panovi aj skrze LL budtepozehnany. Od Eduardy Heczkové: Ahoj Mirku, odmlčela jsem se, promiň. Není mi v poslední domě moc dobře, doléhá na mne únava více nežli obvykle, a navíc, abych trochu ulevila naší mizerné finanční situaci, chodím teď na filmování - kompars = křoví = davovaky. Manžel má teď Bohu díky dva lidi na doučování ekonomie, takže bude pár stovek navíc. Když už spolu teď mluvíme, zaujal mne tvůj rozhovor (protože velké celky teď nejsem schopna vstřebávat) s domushkaa... "A mezitím zdejší mimoni jezdí a jezdí a jezdí na dovolené a žerou a žerou a pijí a pijí a žení se a vdávají, a obchodují - až přišla..." Slovo mimoni znám a líbí se mi. Ale základní věci z tohoto rozhovoru se mi nelíbí. Žení se a vdávají - na tom není nic špatného, manželství Bůh ustanovil a Ježíš posvětil... A jet na dovolenou - na tom také nevidím nic špatného. Jen proto, že Ježíš na dovolené nejezdil, nelze přeci dovolené zavrhnout. Ježíš také nepoužíval elektřinu... To je jako kdybych řekla, že je hřích trhat třešně, protože Pán Ježíš je netrhal (přitom je to blbost, třešně jsou Boží dar a určené ke zbaštění...). "Ostatní - duševní - neobnovení Svatým Duchem, nejsou vlastně lidmi, ale tvorečkové, hovádka, žijí tělem a něco se jim přitom zdá v jejich duši, ale jejich duch je mrtvý a proto nespojený s Bohem." Tato slova mne doslova šokovala. Vždyť Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, a i když ten obraz v člověku je notně (resp. úplně) špinavý, pořád je to ještě obraz, tedy něco vzácného, a čeká na vyčištění (očištění Kristovou Svatou Krví)! Takže říci, že jsou hovádka, uráží podle mne nejenčlověka, ale i Boha. Navíc, jak čteme v Římanům 5,6: "Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné." Tedy za ty, kterým ty říkáš hovádka... Nebo: "Vždyť nás má ve své moci láska Kristova - nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všecky, a že tedy všichni zemřeli; a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal." (2 K 5, 14-15) Ano, za všechny umřel Ježíš! Tím nepopírám, že je třeba si tuto Jeho oběť přisvojit, chce-li člověk dojít spasení. Ale v žádném případě nemohu své nevěřící příbuzné či přátele, kteří žijí leckdy lépe nežli mnohý křesťan, nazvat hovádky... Tož, slovo do pranice (to myslím samozřejmě v dobrém), čili podnět k dalšímu našemu rozhovoru. Zatím se měj moc hezky, a já jdu psát kázání (příští neděli má jeden náš bratr 65. narozeniny, tak něco, co by obzvlášť jeho oslovilo). Bůh ať je stále s tebou! Eda _________________________________________________ No, napomenuly jste mě, Veroničko a Edo, chvála Pánu, psáno jest: podddávejte se jedni druhým, tak se vám poddávám. Amen. Hotovo. Dnes (první den po sobotě začal západem slunce ve 2112 "... a byl večer a bylo jitro, den..." ) musím sám na autostop za milovaným svatým 13letým bratrem Janíčkem Kalvodou z České Lípy do tábora u Zahrádky/Teplá, abychom pokračovali v tom, co jsme započali před 13 měsíci. Tehdy mi půjčil svůj pokojíček a postel u Mirky Kadlecové a stali jsme se spolu Kristovými učedníky. Budeme spolu (dá-li Pán a budeme-li živi a udělá-li Pán pár navazujících zázraků, aby nás spojil) lámat chléb a pít z kalicha na Jeho památku. Nebude při tom Pavlíček, který je ode dneška někde v táboře v Českém ráji a dosud nevím kde, ani ostatní mé děti lidské ani duchovní, jen to mé "páté dítě" PÍSEŇ NOVÉHO ŽIVOTA a gedeonská písma. A čerstvý výtisk ŽÍT JAK JEŽÍŠ ŽIL. 23.8.2004 Pán soudil mě a mou rodinu, vzal nás 4 i s naším přibližovadlem Š120 na LPG do rukou, zmačkal a praštil s námi o stěnu, až kosti praskaly a krev stříkala, a mohl ukončit můj zdejší život, nestál za nic, ale ještě si mě nevzal. Nechal mě tu pro vás, tak si mě užijte jak kdo umí a chápe, totiž Ježíše ve mně, víte-li někdo, o čem je řeč v Jeho Království. Mirka vždycky vyplivněte, není k jídlu. Je mnohem horší než hovádko, než daňkové nebo dokonce ta kačenka s jedenácti káčátky, co se kolem ní batolí a jdou asi do školy - i o prázdninách, co oni teď mají všechno na práci!!! Obdivuju je, sám ani neumím plavat, natož se sám uživit jako ony, ale ony musí do podzimu vyrůst a naučit se silně a vytrvale lítat, aby odletěly včas do teplejších krajin země. No a já tu zůstanu, dá-li Pán a budu-li ještě živ. Líšťanské listy, ty už jsou dávno vaše a Watchmanovy a Derekovy a Rickovy, všechno je vaše, a vy jste Kristovi, miláčkové. Jak vás miluju, jak miluju nádoby ve kterých je Kristův duch! Nejste moji, jste Jeho, draze koupení Jeho vzácnou krví a ponoření do Jeho obživujícího Ducha. Čím bych vás tak ještě ozdobil pro Přicházejícího Ženicha? Koukněte se na tyhle šperky: _________________________________________________ Žalm 96. Zpívejte Hospodinu novou píseň, zpívejte Hospodinu každá země! Zpívejte Hospodinu, velebte Jeho Jméno, ode dne ke dni radostně zvěstujte (LXX evangelizujte) Jeho spásu! Vypravujte mezi národy Jeho slávu, mezi vším lidstvem Jeho divy. Nebo Pán je veliký a velmi chvályhodný, úctyhodný nade všecky bohy (Elohim). Nebo všichni bohové (eloah, všichni, na které lidstvo volá: „bože“) lidstva jsou nicotnost (modly, představy, něco mimo realitu), ale Hospodin učinil nebesa. Velebnost a nádhera jsou před Jeho obličejem (v Jeho přítomnosti), síla a okrasa v Jeho svatyni. Vzdávejte Otci Pána našeho Ježíše Krista a Otci našemu, rodové lidstva, vzdávejte Pánu slávu a sílu! Vyvyšujte Pánu slávu Jeho Jména, vezměte obětní dar (Ř 12,1) a přijďte k Jeho nádvořím! Klaňte se Pánu v nádheře svatyně (ve svaté nádheře)! Chvějte se před Ním (před Jeho tváří) každá země! Řekněte mezi národy: „Pán Ježíš Kristus kraluje!“ (Kraluje, a) proto je okrsek světa upevněn, nezakolísá. Rozsoudí lidstvo v přímosti. Zaradují se nebesa a zaplesá země, zahučí moře i všecko, co je v něm. Potěší se pole a vše, co v něm je! Tehdy zajásají všechny stromy lesní před Pánem, vždyť přichází soudit zemi. Bude soudit okrsek světa (obydlenou a obdělávanou zemi) v spravedlnosti a lidstvo ve své věrnosti (spolehlivosti, pravdě, podle toho jak to je). E96: PÍSEŇ NOVOU PÁNU ZPÍVEJTE! * Ženeva 1562 / J. Strejc, S. Radechovská GaććhĆ-ĆahćaG-GćahćAG-CegfeDC-EdggfG2x-EaaGFE2x-GcfEDC. 1) Píseň novou Pánu zpívejte, všichni lidé Jej vyvyšujte! Prozpěvujte Hospodinu stále ke cti Jeho Jménu, Jeho spasení ohlašujte! 2) Slávu tak Jeho vyvyšujte, Jeho divy všechněm zvěstujte, Neb On je sám Bůh největší, slávy a cti nejhodnější, nad bohy všecky se ho bojte. 3) Národy země modly mají, klaní se jim, je uctívají. Svou mocí Pán nebe stvořil, slávu, důstojnost rozšířil, že stánek Jeho naplňují. 4) V chrámu se Jeho moc i sláva všem věrným vždycky poznat dává. Proto všichni lidé pojďte, chválu a čest Bohu vzdejte, vždyť ON vás k sobě povolává. 5) Příslušnou Pánu čest vzdávejte, Jménu Jeho ji přinášejte, každý s sebou své oběti vezmi, které On chce míti, do Jeho síní přicházejte. 6) Tu před Ním v okrase svatosti sklánějte se s plnou vážností, v bázni Jeho všichni stůjte, kdekoli kteří bydlíte, na všeho světa širokosti. 7) Pohanům služte ku poznání, Páně že věčné kralování, že On chce svět upevniti, jej spravedlivě souditi v pravdě své bez uchylování. 8) Nebesa plesejte radostí, i země též buď v hotovosti; zvuk veselý moře vydej, pole, i co na něm, plesej; vše zpívej Pánu s uctivostí. 9) Pán se již bere bez meškání svých rozsudků k vyhlašování, všechen svět bude souditi, všem národům chce zjeviti svou pravdu a své smilování. Antonín Dvořák BIBLICKÉ PÍSNĚ 1. Oblak a mrákota jest vůkol Něho, spravedlnost a soud základ trůnu Jeho. Oheň předchází Jej a zapaluje vůkol nepřátele Jeho. Zasvěcujíť se po okršku světa blýskání Jeho; to vidouc země, děsí se. Hory jako vosk rozplývají se před obličejem Hospodina, panovníka vší země. A slávu Jeho spatřují všichni národové. Darkness and thunderclouds are round about Him. Jungment is His abode. Righteousness His throne. Fire and flame He doth send, His enemies destroyeth in lightning flashed, earth saw and trembled. Tremblingly waitedon His word. Mountains melt like wax when they behold the Lord; who is God of earth and heaven, when the Mighty One cometh. The heav´ns declare His righteousness and the earth his glory. ______________________________________________ Boží spravedlnost byla dovršena na Ježíšově kříži. (článek 77) Boží spravedlnost byla dovršena na Ježíšově kříži. Boží spravedlnost byla dokonána. Všichni, kdo se snaží uplatnit svou vlastní spravedlnost, se naprosto vyčleňují z Boží spravedlnosti. Pokud mi někdo domů pošle peníze na splacení toho, co jsem si od něj vypůjčil, a já se přesto snažím ušetřit pár šestáků, abych mu mohl zaplatit, pak vlastně pohrdám tím, co mi dal. Všichni ti, kdo se snaží uplatnit vlastní spravedlnost, se rouhají Bohu. Proč je „…Kristus… konec zákona“? Znamená to, že Kristus v sobě má vše, to co zákon. Jinými slovy, Bůh vám nedal jen deset tisíc talentů, ale všechny peníze světa. Jak ještě můžete ušetřit pár haléřů navíc? Kristus je konec zákona. Jak chcete najít ještě o trochu více spravedlnosti? Je-li někdo tak velký, že zabere celou židli, můžete se na ni vmáčknout ještě vy? Kristus je konec zákona. Díky a chvála Bohu, že nám dal to nejlepší! Použiji teď v tom nejuctivějším úmyslu jeden silný výraz: Bůh „vyčerpal“ všemohoucnost ve svém Synu Ježíši. Kristus je konec zákona. Všichni, kdo v něj věří, musí obdržet spravedlnost. Ti, kdo věří v Ježíše, ji závazně obdrží. Není možné, aby ji neobdrželi. Není možné, abychom nebyli spaseni. Bůh nám dal svého Syna, který nejenže má to málo, které potřebujete, ale má úplně všechno. Bůh nikdy nemůže opustit ty, kteří věří v jeho Syna. Bůh nás nemůže odmítnout. Všichni, kdo přicházejí k Bohu skrze jeho Syna, musí obdržet spravedlivost. Není v tom žádný háček; záruka je jistá. Druhým biblickým místem týkající se Boží spravedlnosti je 2K 5,21. Byli jsme spaseni, ale stále žijeme jako lidé. Je pravda, že jsme spaseni a že jsou nám odpuštěny hříchy, ale co děláme, dokud žijeme na této zemi? Bůh prohlašuje něco opravdu úžasného, co se týká jeho dětí: „Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem.“ Bůh učinil Pána Ježíše hříchem. Původně byl Pán Ježíš naprosto bez hříchu; neměl s hříchem nic společného. Pak jej Bůh odsoudil, jako by odsoudil hřích samotný. Bůh jej odsoudil takto, „…abychom se my stali Boží spravedlností v něm.“ V Pánu Ježíši Kristu jsme vy i já ukázkovým příkladem Boží spravedlnosti. Skrze Pána Ježíše, který se za nás stal hříchem a nesl naše hříchy, aby nám bylo odpuštěno, jsme se nyní my, hříšníci, stali Boží spravedlností v Pánu Ježíši. Jsme nyní živou Boží spravedlností, která kráčí po této zemi. V Kristu tedy představujeme Boží spravedlnost. Pokud nevíte, co je to Boží spravedlnost, stačí, aby jste vyhledali spaseného člověka (kvůli tomu dnes budu hledat Janíčka) a dobře si ho prohlédli. Potom poznáte, co je to Boží spravedlnost. Chcete-li vědět, co je to Boží spravedlnost, najděte nějakého věřícího v Pána Ježíše a uvidíte, že Bůh neodstranil naše hříchy nezodpovědně. Učinil hříchem toho, kdo nepoznal hřích. Protože Pán Ježíš zemřel, bylo dílo vykoupení dovršeno. Fakt, že jsme v Ježíši Kristu, je pro nás vyjádřením Boží spravedlnosti. Když někdo potká člověka, který věří v Ježíše, vidí Boží spravedlnost. Pokud někoho zajímá, jak vypadá Boží spravedlnost, mohu vstát a říci: „Podívej se na mě. Bůh mě velmi miluje. Miluje nás tou největší láskou. Není ani trochu benevolentní k našim hříchům. Proto nechal Pána Ježíše zemřít na kříži. Podívej se na mě, já jsem spasený hříšník.“ Jsou dvě velkolepá poselství, která hlásáme světu. Obě svět zoufale potřebuje. První z nich říká, že Bůh miluje člověka. To je nádherná zpráva. To však není všechno. Druhá skvělá zpráva říká, že Bůh ve své spravedlnosti odpustil hříchy člověka. Nyní může člověk směle a s vírou předstoupit před Boha a připomenout mu, že lidem již všechny hříchy odpustil. Na závěr položím jednu otázku. Proč je v Lukášovi 15 podobenství o opuštěném Otci? Zdá se, jakoby v tom podobenství něco chybělo. Když marnotratník prohýřil své jmění a vrátil se domů, otec mu sice měl projevit lásku tak, jak to skutečně udělal, ale také měl syna alespoň několika slovy pokárat, třeba takto: „Vzal sis všechno své jmění a vše jsi utratil; teď máš prázdné kapsy i žaludek.“ Ale otec nic podobného neřekl. Není divu, že se starší syn musel ozvat. Ani my k tomu nemůžeme mlčet. Není to nespravedlnost, když hřích zůstane bez povšimnutí? Kdyby v Lukášovi 15 bylo jen podobenství o opuštěném Otci, museli bychom dojít k závěru, že Bůh není spravedlivý, že neodsoudil naše hříchy, ale jen je zlehčil. V podobenství o marnotratném synu není ani náznak pokárání. Ale díky a chvála Pánu, neboť v Lukášovi 15 jsou tři podobenství. První podobenství je o pastýři, zachraňujícímu ztracenou ovci. Druhé podobenství je o ženě, která hledá ztracenou drachmu. Třetí podobenství je o otci, který přijímá marnotratného syna. Hned v prvním podobenství máme dobrého pastýře, jenž nasazuje svůj život za ztracenou ovci. Pán Ježíš již přišel a zemřel. Hřích marnotratníka byl odsouzen už v prvním podobenství. Kvůli tomu, co se přihodilo v prvním podobenství, je zde podobenství druhé, v němž žena zapaluje lampu, aby nalezla ztracenou drachmu. Když Pán Ježíš dokonal spásu, může přijít Duch Svatý a osvítit nás svým světlem. Potom už pro Otce problém hříchu neexistuje. Problém hříchu byl objasněn v podobenství o pastýři, který dává svůj život za ovce. Vnitřní osvícení bylo objasněno v podobenství o ženě, zapalující lampu. Už jsme si uvědomili své chyby. Když pak přijde Otec, stačí jen, aby marnotratníka přivítal. Pán Ježíš nám odpustil hříchy, Duch Svatý nás osvítil a usvědčil nás ve věci hříchu, spravedlnosti a odsouzení. A tak ve chvíli, kdy přichází Otec, už není třeba o hříchu mluvit; stačí, aby nás jen přivítal. V předchozích dvou podobenství se již projevila Boží spravedlnost i Boží láska. Dejme tomu, že někdo dosud nepřišel k Bohu, ale chápe, že je hříšník a uvědomuje si, že Pán Ježíš odsoudil jeho hříchy. Dobrý pastýř jej zbavil hříchů a Duch Svatý jej osvítil, pokud jde o hříchy. Když se takový člověk navrátí domů, musí si uvědomit, že problém hříchu již pominul; byl vyřešen na kříži. Pamatujte, že v Otcově domě se nesluší mluvit o hříchu. Nehovoří se tam o naší marnotratnosti. O našem hříchu a marnotratnosti se hovořilo na kříži. Když už jsme doma, je od Boha nanejvýš spravedlivé o našich hříších nehovořit. Zde můžeme žít, nosit vzácné oděvy, odpočívat a veselit se podle své libosti, jíst a pít co hrdlo ráčí.. Bůh řekl, že jsme kdysi byli ztraceni, ale nyní jsme nalezení; byli jsme mrtví, ale nyní jsme ožili. Už zde není žádný problém. Halelu-Jáh! Boží milost je zcela dostatečná. Takto si uvědomujeme, že Boží milost je věrná a spravedlivá. Spravedlnost spásy. Jedna věc nám musí být jasná: než Pán Ježíš zemřel, nebylo spravedlivé, aby nám Bůh odpouštěl hříchy, ale po Ježíšově smrti by však bylo stejně nespravedlivé, kdyby nám je Bůh neodpouštěl. Pamatujte prosím, že vykoupení bez krve je nespravedlivé. Na druhé straně stejně nespravedlivé by bylo, kdyby se někdo odvolával na Ježíšovu krev a Bůh mu spásu odepřel. (nedokončeno, bude pokračování)
Posted on: Sat, 13 Jul 2013 19:41:13 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015