Odvrácená strana sójového bobu Diplomatka Jana Chaloupková - TopicsExpress



          

Odvrácená strana sójového bobu Diplomatka Jana Chaloupková při své misi v Brazílii navštívila i sójové plantáže. Od té doby se tohoto symbolu zdravé výživy ani nedotkla. Sója se stala symbolem zdravé výživy a módním prvkem jídelníčku. Při návštěvě míst, kde se pěstuje, ale člověk zjistí, že je opěvovaná plodina vším jen ne symbolem racionální stravy. Rozsáhlé plantáže se v Brazílii, jež je druhým největším producentem sóji na světě hned po USA, rozkládají především ve státech Goiás, Mato Grosso a Paraná. Projíždíme vnitrozemím za doprovodu pracovníka nevládní organizace CIMI Giby a posloucháme jeho vyprávění: „Farmáři kácejí lesy podél řek a znečišťují vodní toky. Jen se podívejte, široko daleko neuvidíte skoro žádný strom. Na polích se používají insekticidy, fungicidy a umělá hnojiva. Jedovaté látky se rozprašují letadly, takže se dostávají vzduchem i do okolí a mají nepříznivý vliv na zdraví obyvatel. Především v lednu a únoru trpí domorodci bolestmi hlavy a břicha, průjmy a zvracením. Déšť zanáší jedy do řek a voda šíří zkázu dál. Já sóju rozhodně nejím.“ Pole se nacházejí v blízkosti teritorií, která jsou oficiálně úřady uznána jako „země domorodého obyvatelstva“. Dle brazilské ústavy je tato půda majetkem federace a je určena pro exkluzivní použití tradičních obyvatel. Území jsou ohraničena speciálními tabulemi, ale farmáři je často nerespektují a načerno pěstují plodiny i na nich. V minulém roce Brazilský institut pro životní prostředí a obnovitelné zdroje IBAMA spolu s Federální policií zadržel ilegální produkci skupiny Capim Fino v Mato Grosso, která se stala šampionem v pokutách. Ty u ní činily u environmentálních zločinů více než 58 milionů brazilských realů (1 BRL = 10 Kč). „Váš pokrok, naše smrt“ Zákony má Brazílie sice kvalitní a fungují poměrně dobře na federální úrovni, postihování viníků na úrovni států ovšem pokulhává, a tak jsou mnohé pokuty často nevymahatelné. Pokud se to ale podaří, směřují peníze ze zadržené sóji k indiánům, jimž patřila půda, a částečně také na program federální vlády Boj proti hladu. Případné peníze z pokut ale indiánům domov nevrátí. „Váš pokrok je naše smrt,“ hlásají indiáni Guarani – a mají pravdu. Kam sahá ruka farmářů, tam zmizel původní lesní porost, naopak indiánská území se zelenají hustým hávem. Podpora práva indiánů na půdu, která jim náleží po předcích, znamená tedy i ochranu životního prostředí. Někteří „bílí“ ale pohlížejí na původní obyvatele shůry, poukazují na fakt, že indiáni příliš nepracují, a tvrdí, že je mnoho země pro málo indiánů. Ti se však tradičně zabývají lovem, sběrem plodů, rybařením a výrobou uměleckých předmětů. A dokážou žít s přírodou v symbióze. Vítězové a poražení Giba jen smutně pokyvuje hlavou: „Indiáni byli často přesídlováni v minulém století a na jejich úrodném území vznikaly farmy. Sója přinesla velké zisky farmářům, domorodcům ale vzala půdu, zdravý vzduch a čistou vodu. A to nemluvím o genetických úpravách.“ Samozřejmě, existují i farmáři, kteří se snaží jedovatým látkám vyhnout, orientují se na zdraví prospěšnou produkci a s indiány spolupracují. Jak si ale jistě dovedete představit, drtivě vítězí ti, kteří jdou nemilosrdně za svým cílem a neberou ohled ani na životní prostředí, ani na lidské životy. Při pohledu na krajinu bez lesů a na indiány žijící v nuzných stanech na úzkém pruhu půdy mezi silnicí a farmou, kde byl kdysi jejich domov, jímá člověka smutek. Přestože žijí v nuzných podmínkách, zachovali si aspoň veselost a vždy nás vřele uvítali. Jeden farmář si nás přijel zdálky nevraživě prohlédnout ve své drahé čtyřkolce. Vzpomněli jsme si v tu chvíli na rady brazilských přátel, abychom byli opatrní, neboť farmáři často používají proti indiánům pistolníky a nechybí ani oběti na životech. To bychom kvůli zmapování reality neradi. Chuť na sóju nás ale opravdu definitivně přešla. Hurá na savanu Zemědělci začali osidlovat středozápad Brazílie v 70. letech minulého století. Jen ve státě Mato Grosso bylo kvůli rozšiřování sójových plantáží do poloviny roku 2007 pokáceno 175 000 km2 amazonského pralesa a 150 000 km2 savany, což je 35 % a 42 % jejich původní rozlohy. Žije zde cca 12 000 druhů rostlin, 70 typů savců, 840 ptáků, 120 plazů a 150 obojživelníků. Brazilská savana zvaná cerrado již ztratila v celé Brazílii 80% své původní rozlohy. Zdroj: zen.e15.cz
Posted on: Tue, 17 Sep 2013 19:29:32 +0000

Trending Topics



Recently Viewed Topics




© 2015