Stála na zastávce, srdce ji bušilo, kolena se jí třásla, nervozita pracovala na plné obrátky. Bylo jí horko, i když venku byla zima. Píše si s ním už několik měsíců, rozumí si, ale ještě ho nikdy neviděla. V hlavě si přemítá otázky: Co když se to všechno pokazí? Co když se mu nebudu líbit? Co když udělám něco špatně? Co když jsem blbě oblečená? Neměla jsem si vzít raději podpatky a legíny?.. Čím víc se blíží hodina, na kterou mají domluvenou schůzku, tím víc je nervoznější. Žaludek má jako na vodě, kolísá sem a tam (jako když máte před důležitou zkouškou a najednou si nevzpomenete ani na blbou definici). Ví o sobě, že není škaredá, ale přece jenom, nervozita je nervozita a tu neumí ovládat. Ještě deset minut a uvidí ho, ještě deset minut přetrpět a nastane ten okamžik! Okamžik překvapení. Bude to šťastné setkání? Nebo to bude katastrofa? Kolena se jí stále třepou, ruce má zmrzlé od zimy, ale není jí zima. To ta nervozita a napětí ji hřeje. Zapálí si cigaretu. V zimě jí totiž cigarety chutnají nejvíce. Cigaretový dým ji uklidňuje. Je to kouzelné, když sleduje jeho směr. Cigareta se blíží pomalu ke konci. Koukne na čas, za tři minuty osm. Naposledy si potáhne a zašlápne vajgl. Sedne si na lavičku a očima hypnotizuje mobil. V tom uslyší zvuk přijíždějícího auta. Rychle zbystří, rozhlédne se a vidí přijíždějícího černého Passata. Kolena se jí roztřepou ještě víc, neví, jak ho má přivítat a jen doufá, že to dopadne co nejlépe. Auto zaparkuje, vypne světla, motor. Ten kluk, co v tom autě sedí, nevypadá špatně, právě naopak. O to víc se bojí jeho reakce na ni. Kdyby to nebyl její typ, tak je jí to jedno. Ale on vypadá fakt dobře... Otevřou se dveře a z auta vyleze vysoký, pohledný kluk v bundě a riflích. Zabouchne dveře, zamkne auto a rozhlíží se. Pak ji uvidí, jak sedí na zastávce, kouří cigaretu (musela si zapálit další) a kouká se do země. Rozhodne se jít za ní. Kdyby to nevyšlo, sedne do auta a odjede pryč. Nastává tedy ten okamžik, pro ni hodně důležitý okamžik! Koukne se na něj, postaví se, usměje se a v duchu se modlí, aťje jeho typ. „Ahoj, tak jaká byla cesta?“ Prohodí Andrea na uvítanou. „Čau, cesta v pohodě. Co ty? Nemrzneš?“ Řekne Leo a dá ji pusu na tvář.
Posted on: Thu, 14 Nov 2013 20:11:02 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015