Více navazujme na dobré jméno naší země Ekonomický růst a - TopicsExpress



          

Více navazujme na dobré jméno naší země Ekonomický růst a politický vliv zemí asijského kontinentu s sebou nese v posledních dvou až třech dekádách i vznik řady nových integračních uskupení. Prakticky všechna z nich, a to nejen na tomto kontinentu, se stala vlivnými politickými aktéry na mezinárodní scéně. Nejznámějším a nejčastěji jmenovaným je z nich BRICS. Již méně se u nás hovoří a píše o aktivitách a výsledcích práce dalšího z regionálních celků, Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), někdy též nazývané Šanghajskou šestkou. Její vznik se datuje 15. červnem 2001 a u jejího zrodu stálo pět, respektive šest států střední a východní Asie. U většiny nově vytvořených integračních subjektů byla na prvním místě spolupráce v oblasti ekonomiky. Šanghajská organizace byla od svého počátku orientována na společná řešení bezpečnostní situace v daném regionu. Jak se uvádí v dokumentech ŠOS, jde o boj se třemi zly: extremismem, separatismem a terorismem. Zakládající členské státy ŠOS, tj. Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a posléze Uzbekistán, si byly vědomy toho, že úspěšně vést boj s narkomafií, mezinárodním terorismem a kriminalitou lze nejlépe společnými silami. Ale nezůstalo jen u těchto aspektů spolupráce. V zakládací deklaraci se k bezpečnostní oblasti řadí i ekonomická a kulturní spolupráce. Jak uvádějí dostupné zdroje, Šanghajská organizace dnes pokrývá tři pětiny Eurasie a čítá skoro 1,5 miliardy obyvatel. ŠOS se i za poměrně krátkou dobu stala respektovanou a vlivnou organizací. Zejména její silný vojenský potenciál se stává objektem řady spekulací a komentářů, jak v politických kruzích, tak ve sdělovacích prostředcích. Ne jinak tomu bylo i při nedávném červencovém cvičení námořních sil Ruska a Číny. Nebyly to první společné manévry zemí ŠOS, nicméně šlo o rozsáhlé a početně nebývalé vojenské cvičení v Japonském moři, nesoucí název Námořní součinnost 2013. ŠOS představuje tyto manévry jako praktická cvičení jejích sil s důrazem na vypracování vzájemné součinnosti vojenských složek pro boj s teroristickými silami. Přehlídka techniky a bojeschopnosti obou armád vyvolala řadu polemik, zda šlo o demonstraci síly vůči USA a Pacifické doktríně nebo o jakési vnitřní poměřování sil obou velmocí nebo šlo o podporu vzájemných obchodních zájmů nebo se jednalo o ukázku varování směřované nadnárodnímu terorismu a organizovanému zločinu. Lze předpokládat, že podobné varování v sobě nese i právě zahájené vojenské cvičení obou členských států ŠOS na polygonu Čebarkul v oblasti Jižního Uralu, jež nese název Mírová mise 2013. Jestliže v posledních deseti letech hrála ŠOS významnou roli v ochraně regionální stability a bezpečnosti, v současnosti se zaměřuje na oblast ekonomického rozvoje a zlepšení životní úrovně obyvatel. To zaznělo i ve vystoupeních účastníků červnové porady ministrů zahraničních věcí u jezera Issyk Kul v Kyrgyzstánu. Hlas Ruska nedávno publikoval obsáhlý rozhovor s generálním tajemníkem ŠOS Dmitrijem Fjodorovičem Mezencevem, který v něm podrobně hovořil o širokém poli působnosti a úkolech, které si tato organizace stanovuje pro budoucnost. V rámci zemí ŠOS od roku 2006 pracuje Mezibankovní rada. Velkým úspěchem je činnost Univerzity ŠOS. Organizace disponuje špičkovými vědeckými týmy, které se mimo jiné podílejí na vypracování strategických rozvojových plánů, z nichž ten nejnovější nese název Strategie ŠOS 2025. Na počátek letošního podzimu se připravuje schvalování dokumentu o spolupráci v oblasti vědy, techniky a vyšších technologií. Stejně tak tomu je i v rámci spolupráce, týkající se problematiky řešení mimořádných událostí a přírodních katastrof. Připravuje se řada společných investic do infrastruktury, společných programů z oblasti zdravotnictví, hospodářského a sociálního rozvoje. Je třeba mít na zřeteli, že země ŠOS disponují mj. značnými zdroji ropy a zemního plynu, které svým množstvím převyšují i ty, jež jsou pod dohledem OPEC. Zanedbatelný není ani fakt, že se mezi členy organizace řadí i jaderné mocnosti. Rostoucí autorita a dosažené výsledky ŠOS dokumentují i vzrůstající zájem okolních států o spolupráci s organizací. V současnosti mají statut pozorovatelské země ŠOS Mongolsko, Írán, Indie, Pákistán (některé z nich rovněž disponují jaderným potenciálem). Zájem o zajištění bezpečnosti v regionu byl i jedním z důvodů, který vedl k tomu, že podobný status obdržel rovněž loni přijatý Afghánistán. Další kategorii spolupracujících zemí tvoří skupina států označovaných jako partneři v dialogu. Mezi ně patří od letošního roku například Turecko, ale i Bělorusko. Vážný zájem projevila Ukrajina. ŠOS se tak přibližuje evropskému kontinentu, EU, a dostává se i na pomyslnou hranici s NATO. Hlavním dokumentem ŠOS je Dohoda o dlouhodobém dobrém sousedství, přátelství a spolupráci. O jejím naplňování a dalším rozvoji organizace budou v září jednat v Biškeku hlavy členských států ŠOS. Toto jednání má přinést řadu nových impulsů a praktických opatření pro následující období činnosti Šanghajské organizace. ČR by měla v rámci své zahraniční politiky hledat možnosti zapojení se do jejích programů. Naše perspektiva není jen euroatlantický prostor. Je třeba více navazovat na dobré jméno naší země a dřívější vztahy s bývalými zeměmi Sovětského svazu ve Střední Asii. Táž je třeba hledat další možnosti spolupráce v regionu východní a jižní Asie, ve kterém je dnes soustředěn obrovský ekonomický a lidský potenciál. Podle různých ekonomických ukazatelů tak dnes již činí mnohé státy EU. Chceme-li hovořit o národních zájmech ČR, projevme i my skutečný zájem o spolupráci se Šanghajskou organizací pro spolupráci. Věra FLASAROVÁ, vedoucí oddělení zahraniční a bezpečnostní politiky ÚV KSČM HaNo
Posted on: Fri, 09 Aug 2013 16:12:25 +0000

Trending Topics



Recently Viewed Topics




© 2015