Chytré investice a inovace pro Českou republiku ČR se stále ještě nedostala na předkrizovou úroveň hospodářského výkonu, tedy již pátý rok jsme nedokázali překonat rok 2008. I letos klesne ekonomika o 1,5%. Hospodářská obnova se bude opírat o představu prorůstových investic. Po odchodu vlády Petra Nečase se můžeme zařadit do hlavního proudu v EU, který již nějakou dobu kritizuje přehnanou restrikci a zvažuje potřebné investiční impulsy. A co má být konkrétně za touto strategickou orientací je možné promýšlet už nyní, ne až po volbách. Vybrané cílové projekty bude totiž třeba spustit co nejdříve. Je zřejmé, že malá ČR si nemůže dovolit tak velkorysou expanzi veřejných výdajů jako např. USA nebo Čína. Špatně zaměřená fiskální stimulace v malé zemi může také vést k tomu, že nepomůžeme domácímu rozvoji, ale našim zahraničním obchodním partnerům. Proto je důležité na jaké investice se hospodářská politika země zaměří, jak rychlý bude jejich účinek, jak pomohou tvorbě pracovních míst a kam nasměrují strukturu ekonomiky, aby perspektivně zvyšovala naši konkurenceschopnost. Proto nestačí jen nalít kvanta peněz do vyprahlých penězovodů, ale vytypovat a využít tzv. chytré investice. U veřejných kapitálových výdajů jsou to především infrastrukturní investice, kde je předpokladem efektivní řízení investičního procesu Pokud stavební lobby volá po finanční injekci, mělo by současně přijmout i větší kontrolu jejich užívání. Neměly by se opakovat situace předražených a nedostavěných velkých dopravních staveb které známe z různých koutů ČR. A podobné omezení plýtvavosti by se mělo týkat využití evropských fondů. Poptávkový impuls přinesou i takové akce jako dosadba Temelína. Mimo pozornost by ale neměla zůstat problematika efektivnosti investic v nestátním firemním sektoru V ČR nesedíme na zásobách strategických surovin, ani nemáme na konkurenci se světem v celých odvětvových komplexech či na to získávat náskok v strategických technologiích. Strategické technologie jednou za čas vždy zásadně přetvářely ekonomiku – od parního stroje po internet. Dnes to mohou být biotechnologie či nanotechnologie jako základ budoucí nízkouhlíkové ekonomie. Nástup strategické inovace však vyžaduje strategickou koncentraci vědeckých kapacit a také strategické financování, na které mají jen velké země či velké monopoly. Malá ale vzdělaná země však může vsadit na lidskou tvořivost a šikovné nápady, A tak v našem firemním sektoru se musíme více zaměřit na ekonomii inovací. Země , které jsou lídry strategických inovací se snaží využít svého náskoku a volí v této oblasti ochranářskou politiku (viz Velká Britanie v 19. století a USA ve 20. století) Ale země, které takového lídra následují jsou liberální pokud jde o rozptyl a aplikaci příslušných inovací (legendární se stala japonská cesta .v druhé polovině minulého století). A i na tomto poli je třeba legitimizovat a precizovat roli státní politiky a nezabřednout do absurdní studené války na poli inovací. Jednou z oblastí takové státní politiky je zpřístupnění duševního vlastnictví – tedy něco jako „open source“ přístup k inovačním aplikacím, které jsou dnes sešněrovány patentovou byrokracií, která jen . živí právní kanceláře a rozptyl inovací jen brzdí. Zdaleka nejde jen o exotický boj pirátských stran proti smlouvám jako ACTA. Je to problém filosofický i ekonomický. A je na místě ptát se kde jsou hranice „přirozeného práva“ autora ve vztahu k společenské prospěšnosti a užitečnosti. Monopoly a tedy i ty duševní mají trvat jen pokud pomáhají. Copak např. lék proti HIV by měl být chráněn a neměl by být uvolněn všem ? Problematice duševních monopolů se např. věnoval americký prof. David Levine v knize „Against Intellectual Monopoly“ (2008). A v té jasně ukazuje že úplný monopol na myšlenku škrtí kreativitu, i když svoboda kopírování zase ožebračuje autory nápadů. Chceme-li propojit .chytré investice s inovativním podnikáním musí vládní programy nalézt rozumnou rovnováhu mezi produktivní podporou souběžných nápadů na aplikaci inovací a umožnit tak učení se navzájem a zbavit se tak ochrany, která už má jen spekulativní charakter chránící nepřiměřené zisky. Jinak pro nás na poli inovací zůstanou asijští tygři nedostižným vzorem a budeme čím dál více belhat za lídry světa inovací až nakonec ztratíme i tu stopu...
Posted on: Mon, 09 Sep 2013 06:38:33 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015