Dnes je světový den darovaného oblečení. Pamatuji se, jak na mě jako dítě v mé tehdy nejzamilovanéjší knize Neználek na Měsíci působila pasáž, v níž si malíčci vyměňovali rukavičky, čímž se stávali bratry. Teprve později, když jsem se dozvěděl něco o tradičních rituálních náboženstvích, jsem pochopil, že tato pasáž měla svůj kořen v tamním rituálu vyměňování šatů mezi božími oddanými, aby věřícího požehnala i bratrova oddanost, jeho originální způsob vztahování se k Bohu. Nevím čím to je, že tento zvyk přetrval do dnešních dnů už jen v podobě vyměňování dresů mezi sportovci. Když vzpomínám na Tomáše (jehož mikinu s jeleny právě dnes nosím), na Martina( Martin Šilha) (který - podoben svému patronu svatému Martinovi -kvůli mě svého času "rozťal plášť svého šatníku"), i na Mohameda z Kataru (se kterým jsme si kdysi na koleji vyměnili košile), vzpomenu si u jednotlivých kalhot, čepic a bot téměř na všechny své kamarády, s nimiž jsem je kupoval (neboť nedůvěřuji svému vkusu a při takové příležitosti si vždy s sebou beru poradce). A když se podívám na tričko, na němž je pod emblémem barokního kříže nápis Charita (to mi zbylo jako památka na mé poslední zaměstnání), vzpomenu si nakonec také na dlouhou řadu těch, které jsem nějakým kusem oděvu obdaroval já sám...
Posted on: Fri, 06 Sep 2013 11:01:35 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015