Evidentně nejsem sám, kdo po nocích nespí. Zatímco jsem ale - TopicsExpress



          

Evidentně nejsem sám, kdo po nocích nespí. Zatímco jsem ale na vnitřní straně světa, vevnitř za oknem, prožívají ti na ulici noc zvenčí, pod oknem. Dvě hodiny s půlnoci zastihnou muže a ženu na ulici. On si přímo pod zářivou cedulí Idelalia Life Serum přihýbá z lahve. Je rozjařený a na ni něco se smíchem pokřikuje. Pak se tulí, pak si zase přihýbá, protože ona tuleňovi uhýbá, pak by byl rád, kdyby si přihnula i ona. Ale ona uhýbá ještě víc, odvrací hlavu od hrdla lahve i jeho rtů a couvá, až v tom proxemickém medvědím tanci narazí zády bolestivě na sloup pouliční lampy. Setrvačností svého těla, obsahem lahve vratkého, se on ještě připlácne na ni. Výkřik bolesti slyším až do svého světa. Rozezlená a možná taky ne s úplně čistou krví se dívka odhodlá k nečekanému útoku. Větrný mlýn jejích paží nemilosrdně zasahuje dosud se smějícího Quijota do hlavy, do hrudi, do rukou… Ten chrání hlavu a lahev, ale lopatky jsou neúnavné a on příliš unavený. Nakonec upadne. Leží pod lampou a nehýbá se. Lahev však nedotčená spočívá v jeho levici. Ona vysílená svým útokem zaujme pozici sprinterky po průběhu cílem a prudce oddechuje. Pak se narovná. Aniž by věnovala pozornost ležícímu tělu, odchází docela jistým krokem pryč. Tělo osaměle spočívá v bílém světle zářivky. Hlava se mírně pohybuje ze strany na stranu. Není tedy mrtvý. Ale nastydne nebo zmrzne, pokud nevstane. To nedělá ani teď ani za nekonečných deset minut a žádný Sancho nikde. Pak se ulicí vrací nejprve jen vzdálený stín, nakonec skutečná Dulcinea. Zastaví se u svého padlého rytíře a jemně ho šťouchne špičkou boty. Teď se zase směje ona. Využívajíc jeho nehybnosti, zvedne lahev a napije se z ní. Ta živá vod(k)a jako by tekla jejími rty přímo do něj. Posadí se a podívá se na ni nahoru. Zastíní si při tom oči jako by se uprostřed noci díval do slunce. Řekne jí něco. Smějou se spolu. Natáhne ruku, on se chytí. Zvedne ho. Co před tím nešlo, je teď tak jednoduché. Líbají se. On ji stejně neohrabaně objímá, ona se už nebrání. Jdou zas zavěšení z kruhu světla směrem, který je, zdá se, libovolný. Jen lahev nese ona…
Posted on: Tue, 03 Dec 2013 16:14:46 +0000

Trending Topics



Recently Viewed Topics




© 2015