Jeden z nejhorších zločinů KSČ a StB - akce - TopicsExpress



          

Jeden z nejhorších zločinů KSČ a StB - akce BABICE Vyjádření žalovaného k žalobě dvojmo Žalovaný se na výzvu soudu vyjadřuje následovně k žalobě žalobce na ochranu osobnosti.: I. Žalobce uvádí , že jsem o něm uvedl v regionálním vydání Mladé Fronty Dnes ze dne 3.12.1999, že „že žalovaný zjistil, že jsem se s představiteli armády, Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti scházel a zřejmě se s nimi podílel na přípravě celé akce. Tím jsem údajně přispěl k odsouzení a popravě 12 osob a věznění dalších“. K tomu žalovaný uvádí, že i když nemá přímý důkaz, tak považuje za vyloučené, aby žalobce jako tajemník KV KSČ se v rámci přípravy akce v Babicích nescházel s představiteli armády, SNB a StB. Dokládá to dále uvedenými důkazy. Akce v Babicích , jeden z nejhrůznějších zločinů KSČ spáchaných na občanech ČSR, vezmeme-li v potaz 12 popravených, byla celá v režii KSČ. Bez souhlasu a bez této režie KSČ by nikdy nemohlo dojít k takovému procesu, ve kterém byli obviněni a popraveni nevinní lidé včetně duchovního. O akci „ Babice“ již historici zjistili hodně, přesto, že se nepodařilo přímo dokázat, že hlavní původce celé akce, agent Ladislav Malý, byl řízen StB.Všechny nepřímé důkazy a indicie však tomu nasvědčují. Bezpečně však bylo zjištěno, že KSČ se rozhodla provést monstrózní akci v kraji, který byl znám svým odporem vůči komunistickému režimu, v kraji v kterém rolníci vzdorovali agitaci pro vstup do JZD a v kraji, kde měla katolická církev velmi silné pozice. Jak známo Komunistická strana Československa byla zákonem č.198/1993 Sb „O protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu“ prohlášena za organizaci zločinnou a zavrženíhodnou, jak to stanovuje její §2 odst. 2 V odstavci 1 tohoto paragrafu se uvádí, že „režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17.listopadu 1989 byl zločinný nelegitimní a zavrženíhodný .“ V odstavci 2 §1 tohoto zákona je uvedeno, že „ za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluzodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti“. Takovým funkcionářem, a to vysokým funkcionářem na úrovni tajemníka KV KSČ byl i žalobce a tudíž podle toho zákona byl spoluodpovědný za spáchané zločiny a další skutečnosti uvedené v §1, ve kterém je pod písmeny a/ až f/ popsáno, čeho všeho se komunistický režim a jeho prosazovatelé dopustili na spoluobčanech.Mimo jiné se pod písmenem e/ uvádí, že „ pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli.“ Žalobce jako vysoký funkcionář KSČ nepochybně prosazoval a musel prosazovat tzv.vedoucí úlohu KSČ, zakotvenou v ústavě. Kdyby tomu tak nebylo, tak nemohl být nejen krajským tajemníkem, ale řadovým členem KSČ vůbec. Celá akce „Babice“ včetně úvodní provokativní fáze, tj. vraždy několika funkcionářů KSČ v babické škole, byla , jak soudí historici zorganizována StB a posloužila k hrůznému odstrašujícímu procesu, ve kterém byli odsouzeni neviní lidé jen proto, že byli pasivními odpůrci komunistického režimu. I kdyby však vražda babických funkcionářů nebyla zorganizována StB a vraždu spáchal skutečně Ladislav Malý jako agent CIA, tak to nemění nic na hodnocení následného politického procesu, jak uvedeno shora. Budeme-li abstrahovat od babické vraždy komunistických funkcionářů, pak v každém případě proces s domnělými viníky musel být akcí StB ( a také byl), když StB byla organizací stvořenou, ovládanou a řízenou KSČ. Ostatně o tom není třeba diskutovat, to je dokumentováno nejen v zákoně o Sboru národní bezpečnosti, ale ve všech dobových bezpečnostních právních předpisech, v dobovém tisku a podobně, neboť po celou dobu komunistického režimu se KSČ odvolávala na svou vedoucí roli ve společnosti a ve státě a tuto roli také zdůrazňovala. Je tedy nemyslitelné, že by se žalobce v rámci přípravy procesu nescházel s představiteli armády, SNB a StB - to prostě v jeho funkci nebylo možné. Odporuje to také dobové dokumentaci, například zápisu ze schůze bezpečnostní pětky konané dne 13.července 1949, které se žalobce zúčastnil a ze kterého je patrné , že KSČ řídila StB ,dávala jí příkazy a iniciovala diskriminaci a pronásledování občanů. Soudruh Hlaváč na této schůzi konstatoval, že spolupráce s StB „bezvadně funguje“. To prokazuje i další zápis ze schůze této „Pětky“ ze dne 28.9. 1950 , které se rovněž žalobce zúčastnil a kde se rovněž projednávaly podobné věci. Tak je tomu i v zápisech ze dne 6.1.1951, a 2.3.1951., opět za účasti žalobce. V tomto posledním zápise se uvádí, s kterými odpůrci komunistického režimu budou provedeny veřejné soudy, jak budou sledováni „vesničtí boháči“, jak budou trestáni střední zemědělci (kulaci). Např. se v zápise píše: „ K procesu dne 6.3.1951 bude se v pondělí konat ještě na krajské prokuratuře předporada. Na přelíčení bude organisována veřejnost. Proces bude v okrese Dačice, kde se vytěží politicky mnohem více jako v Mor. Budějovicích. Skupina po třídní stránce vypadá příznivě pro veřejný proces.“ V dalším zápise se uvádí, přelíčení s protistátní skupinou „Hajdla“ se bude konat dne 17.4.1951 a že bezpečnostní opatření zajistí StB. Trest smrti nebude prý vynesen. Zápis tak potvrzuje, že o trestu nerozhodoval soud, ale zase ona všemocná, všerozhodující KSČ, která popřela i nezávislost justice a znásilnila tak soudce. I při této schůzi byl přítomen žalobce jako „prosazovatel“ politiky KSˇ. Zápis ze schůze „pětky“ ze dne 31.5.1951 se za účasti žalobce zabýval mimo jiné nedostatečným trestáním vesnických boháčů. Stejně tak zápis z další schůze dne 14.6.1951, opět za účasti žalobce. Velmi otřesný je zápis ze schůze „Pětky“ dne 19.7.1951, samozřejmě za účasti žalobce, kde se píše o vyhotovení seznamu „třídních nepřátel“, rozuměj pasivních odpůrců režimu a tedy nevinných lidí, kteří budou odhaleni jako sabotéři budování socialismu a utiskovatelé malých rolníků. V tomto zápise se rovněž hodnotí ohlas babického procesu a je z něj patrné, jak bylo vše v režii KSČ a jak soudci byli KSČ režírováni a vedeni. Žalobce byl zase jako tajemník KV KSČ na této schůzi. Z těchto několika zápisů je patrná aktivita žalobce při provádění teroristické a zločinné politiky KSČ vůči českému národu. I když žalovaný nemá podobný zápis o schůzce žalobce s představiteli armády, SNB a StB, je zřejmé, že žalobce již shora uvedenými aktivitami ztratil právo domáhat se jakékoli ochrany osobnosti z titulu svého působení v KSČ v 50. letech. Důkaz: výše uvedenými zápisy II. Žalobce se domáhá ochrany osobnosti i za článek v Lidových novinách ze dne 30.11.1999, ve kterém bylo uvedeno, že se žalobce podílel na babickém procesu. Měl se podílet na přípravě vraždy tří funkcionářů MNV v Babicích a tuto informaci měl předat žalovaný. K tomu uvádí žalovaný to samé, co je uvedeno v předchozím odstavci. Nemá k dispozici přímý důkaz, jen důkazy nepřímé – skutečností zůstává, že žalobce jako vysoký komunistický funkcionář se podílel na vytváření a prosazování politiky KSČ, která vedla nemilosrdný a krutý boj proti té části českého národa, kterou označila za třídního nepřítele. V každém případě se na této politice žalobce podílel v onom širším kontextu, i když nebyl sám žalářníkem, mučitelem nebo vyšetřovatelem. Nebýt funkcionářů KSČ nemohla by ani KSČ sama o sobě páchat ty činy, které výše uvedený zákon označil za zločinné. Důkaz: výše uvedenými zápisy. III. Česká televize odvysílala dne 2.12.1999 v pořadu „Události plus“ zprávu, že žalovaný obvinil žalobce, že organizoval „ohlasy veřejnosti“ na babický proces, které ovlivnily soud k vynesení trestů smrti a dalších trestů dlouhodobého odnětí svobody. K tomu žalovaný uvádí, že má k dispozici jen výše uvedené zápisy. Žalobce byl však z titulu své funkce vedoucího tajemníka KSČ členem bezpečnostní „Pětky“ a jak je z těch zápisů, které se našly, patrné – podílel se na celé politice KSČ kolem této věci. Z toho je nanejvýše pravděpodobné, že činil i to, z čeho jej žalovaný obvinil. Žalobce přesto, že byl v r.1952 z funkce odvolán a ještě později z KSČ vyloučen, se v době předtím podílel na politice KSČ, kterou zákon o protiprávnosti komunistického režimu označil za zločinnou. Tím se žalobce zbavil sám práva na právo jakékoli ochrany své osobnosti podle § 11 obč.zákona za uvedenou dobu. Proto žalovaný navrhuje, aby jeho žaloba byla zamítnuta. Michal Šimek
Posted on: Sun, 28 Jul 2013 17:17:14 +0000

Trending Topics



Recently Viewed Topics




© 2015