LAZAREV O SOCIALISMU A KAPITALISMU, VĚDĚ A NÁBOŽENSTVÍ. o PRINCIPU NEFUNKČNÍHO SPOJOVÁNÍ A VNITŘNÍHO HLEDÁNÍ HARMONIE: Socialistické zřízení přecházelo od demokratických tendencí ke svěráku diktatury a zase zpět. Demokracie hájila území člověka, jeho hmotný i duchovní majetek, jeho osobnost i jeho lidská práva. Což vedlo k mohutnému rozvoji civilizace a osobnosti člověka, jeho intelektu. Na druhé straně to vysilovalo jeho duchovní struktury, takže po dosažení kritické meze to mohlo vést až k zániku společnosti. Socialismus si jako svůj hlavní cíl předsevzal duchovní rozvoj člověka a ideál se vždy stavěl před zájmy těla. Proto také došlo k porušení všech lidských práv, což vyvolalo mohutnou erupci duchovního růstu. Pokus o přestavbu socialismu byl pokusem o propojení ekonomické výkonnosti Západu s duchovním usilováním Východu. Mechanické propojení těchto protikladů však nutně muselo přinést buď neutralizaci, nebo vítězství despocie čí demokracie, anebo konečně neustálou oscilaci mezi oběma těmito póly. Proč se ale tyto protiklady nedokázaly spojit? Vždyť podle zákona jejích boje a jednoty se v jisté etapě mají smířit, tedy splynout, aniž by jeden druhý potřely. Jde jen o to, že k tomuto splynutí nemůže dojít skrze vnější formu, ale skrze vnitřní obsah. Když takové sjednocování začne probíhat v jemné hladině, oba protiklady, které se až do této chvíle domnívaly, že tvoří jeden nedělitelný celek, začínají chápat, že jsou jen dvě polovice celku. V takovém případě konflikt mizí a protiklady se smiřují. Demokracie a despocie jsou nespojitelné. Demokracie postupně dospívá k chaosu, duchovní degradaci a zřeknutí se Boha. Despocie zase vede k ekonomickému úpadku společnosti, k její degenerací a v konečném důsledku i k degeneraci jednotlivce. Podstata demokracie a západního způsobu myšlení spočívá v obraně a zajišťováni všeho pozemského. Podstata východního způsobu myšleni a východních despocií spočívá v zabezpečení možností rozvoje ducha. To znamená, že nesmíme spojovat demokracii s despocií, ale rozvoj duchovních i pozemských struktur zároveň. To se realizuje v zákonech, které lidem umožňují rozvíjet duchovnost i demokracii, aniž by tyto dva principy jeden druhý ohrožovaly. Takové zákony se však mohou objevit až tehdy, když vznikne filozofická koncepce, v níž se hmotný a duchovní princip nebudou navzájem potlačovat, když materiální a duchovní, věda a náboženství splynou v rámci jedné filozofické koncepce. Věda musí přiznat, že bez mravního, náboženského přesahu lidstvo zabije. Náboženství zase musí pochopit, že bez neustálé obnovy, přinášené vědeckým bádáním, bude stále dogmatičtější a agresivnější vůči jinak smýšlejícím, jichž bude neustále přibývat. Věda musí být mravná a náboženská, náboženství zase vědecké.
Posted on: Wed, 19 Jun 2013 21:27:05 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015