"Proč ne?" úspěšný podnikatel a ekonom Andrej Babiš jako ministr financí? Některé průzkumy volebních preferencí připisují hnutí ANO již dvouciferná čísla. Andrej Babiš proto pochopitelně zvažuje i variantu, že po volbách ANO nezůstane v opozici. Lídr hnutí médiím již svěřil, že v případě volebního úspěchu by chtěl získat post ministra financí. Ekonomické problémy našeho státu spatřuje především ve vybírání daní, DPH, plýtvání státním rozpočtem a v korupci. Připomíná také, že jako majitel největší firmy v ČR představuje pro občany větší jistoty než současní politici. Před rokem a půl zakládal občanské sdružení ANO s tím, že nechce být politikem a sedět ve Sněmovně, natož ve vládě. Nyní tvrdí, že začal vnímat, jak stát funguje, kde se uplatňuje osobní vliv? Proto se prý stal lídrem hnutí, které vede do voleb s cílem je vyhrát. Uvědomil si, že pokud chce někdo věci změnit, musí být v parlamentu. Dospěl prý k tomu, že to je nejen pro něj jediný efektivní způsob. Je na Babišově změně názoru něco špatného? Babišovo uvažování mi připomíná změnu názoru a postoje mimořádné charakterní vlastenky JUDr. Milady Horákové po druhé světové válce - po návratu z nacistických kriminálů a mučíren, než jí po Vítězném Únoru 1948 potupně odsoudili jako zrádkyni a následně zavraždili vlastní spoluobčané - českoslovenští komunisté za souhlasu politicky neorganizovaných hlupáků, která dospěla prakticky ke stejnému rozhodnutí. Ve svém článku "Takoví jsme byli: Šibenice pro vlastenku" /viz můj fcb a třeba Czech free press/, uvádím o Miladě Horákové z historických pramenů následující "...... Z nacistických kriminálů měla podlomené zdraví, ale také ujasněnou představu, že se musí pro prosazování svobody a demokracie angažovat v zákonodárných politických funkcích a ne pouze v programu sociálním, či v ženských spolcích, jako za první republiky. Stala se poslankyní a předsedkyní zahraniční komise své politické strany, která v parlamentních volbách roku 1946 skončila druhá, hned za vítěznými komunisty. Prosazovala, aby zahraniční politika ČSR byla směrována rovnoměrně na Západ i na Východ.... Své politické priority spatřovala v péči o pozůstalé po popravených a umučených....... a v rychlém hospodářském obnovení republiky vydrancované německými okupanty. Nebyla zvyklá dělat kariéristické kličky, odmítala účelové chytračení. Rovněž odmítla několik nabídek komunistů na přestup k nim...... /citace ze zmíněného článku/". Udivuje někoho, že Babišova slova o tom, co je nutné činit, pokud chce někdo v našem státě opravdu situaci změnit k lepšímu, mi připomínají JUDr. Horákovou, jak zmiňuji? Samozřejmě, jako nezpochybnitelná, nezištná, upřímná vlastenka, kterou spoluobčané zakrátko po nástupu komunistů k moci vystavili ostudné justiční frašce a následné hanebné státní vraždě, také Andrej Babiš - jehož osobnostní vlastnosti tímto nijak nesrovnávám s mučednicí Horákovou, musí počítat s tím, že od českých občanů se zdaleka nedočká pouze uznání a vděku za své dobře míněné názory a postoje. Doufejme však, že ing. Babiš se aspoň určitě již nedočká tragického osudu JUDr. Horákové. Plyne z toho pro českého voliče ovšem jedno principiální poučení - v žádných parlamentních volbách už nikdy nesmí zvítězit komunisté! KSČM tedy zásadě nedávejme své hlasy! Vraťme se ale k dotyčnému lídrovi strany ANO a jeho přání zastávat funkci ministra financí. Ing. Andrej Babiš, narozený v Bratislavě v roce 1954, maturoval na gymnáziu a následně byl v roce 1974 přijat na obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, směr zahraniční obchod. Na VŠE se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a 1. 11. 1978 nastoupil do PZO Chemapol Bratislava. Dnes, původně slovenský podnikatel s českým občanstvím, je majitelem a výkonným ředitelem agrochemického holdingu Agrofert a druhý nejbohatší český občan. Dle finančního časopisu Forbes jeho jmění v březnu 2012 činilo 1,4 miliardy USD, čímž je 913. nejbohatším člověkem světa. Časopis Týden odhadl jeho jmění na 25 miliard korun. Všichni, kdo v říjnu půjdeme k volebním urnám si zkusme zodpovědět následující otázku: "Má Andrej Babiš dostatečnou osobní kvalifikaci k úspěšnému zastávání funkce ministra financí v budoucí vládě ČR?" Pokud jde o mne, jako racionálně uvažující vysokoškolsky vzdělaný technik na uvedenou otázku odpovídám jednoznačně - "Ano! Má." Jsem upřímně přesvědčen, že po problematickém sedmiletém působení inženýra chemie v uvedené funkci, je potřeba co nejdříve, tedy po letošních říjnových předčasných parlamentních volbách, jmenovat šéfem rezortu financí konečně odborníka, který nekrade a ekonomice rozumí. Nejen podle mne, ale podle objektivních ověřitelných faktů, bývalý ministr financí M. Kalousek z uvedených dvou kritérií nesplňoval žádné. Také proto ekonomická situace našeho státu a kupní síla většiny českých občanů podle toho vypadají.... Tok financí dovnitř a směrem opačným ze státního rozpočtu, je ovlivňován zejména výběrem daní, daňovými podvody a daňovými výjimkami, dále kontrolou státních firem a korupcí. V ČR přes sliby, drastické zbídačování poctivých občanů a velkohubé sebeoslavné žvanění exministra Kalouska, trvá stav, že každou jednu hodinu se náš stát zadlužuje o dalších 13 miliónů korun a že tímto destruktivním trendem jsme jedni z nejpostiženějších v Evropě. Andrej Babiš netouží být ve Sněmovně proto, aby se uživil. Nepotřebuje si přikrádat jako třeba Miroslava Němcová služebním parlamentním autem, které za peníze daňových poplatníků užíval její syn - lékař, nebo krást ve velkém jako svého času právě Miroslav Kalousek ve funkci náměstka ministrů obrany, nebo "upřímný" Stanislav Gross po neslavném odchodu z postu premiéra a mnozí další politici a státní představitelé, kteří se na úkor stále chudších spoluobčanů nemravně obohacovali a stále obohacují o desítky a stovky milionů a kterým poslední prezidentskou amnestii udělil doživotní beztrestnost exprezident - velezrádce Václav Klaus - zloděj protokolárního pera v Chile, prezentovaný v ČR kuriózně jako "konzervativní pravičák" a tedy jako "příkladný poctivec". Politik Babiš nabízí spoluobčanům, že bude pracovat pro ně a ne pro své osobní obohacení. Uvádí, že toto má na mysli, když říká, že ČR bude řídit jako firmu. Myslí tím řídit stát ve prospěch jeho občanů, stejně jako firmu je třeba řídit ve prospěch vlastníků a poctivých zaměstnanců. Jinak řečeno - stát má být veden selským rozumem ve prospěch celku a ne pro nemorální obohacování nepoctivých jedinců. A. Babiš dvacet let pracoval pro Agrofert a samozřejmě také pro sebe. Nyní veřejnosti říká - „Když mě, lidi, zvolíte, budu pracovat pro vás, nebudu lhát a nebudu krást!" Zní to banálně, ale skutečností je, že většina našich polistopadových politiků tato základní pravidla nerespektovala a svou úspěšnou politickou kariéru a osobní zbohatnutí, postavili na lžích, podvodech a korupci. Své představy po vítězných volbách Andrej Babiš charakterizuje tím, že mezi priority hnutí ANO patří, že nechtějí měnit daně. Takže pokud je chce ČSSD navyšovat a pokud by na tom trvala, tak by s nimi do vládní koalice ANO nešlo. Koalici s KSČM odmítá principiálně. Jiné koalice nevylučuje. Pokud jde o Babišovy názory na naše účinkování v EU, zmiňuje velká negativa vznikající z "šílených byrokratických nesmyslů" a z toho, že čeští europoslanci v Bruselu rádi působí, protože mají velké příjmy a mohou tam zaměstnávat své rodiny, jako v minulosti třeba paní Bobošíková, které dělal asistenta manžel, a která si spolu s ním za dobu "europoslancování" přišla na 17 miliónů korun. Andrej Babiš nechce, aby se o našich daních či rozpočtu rozhodovalo v Bruselu, chce samostatný, svrchovaný český stát. Ale na druhou stranu si přeje, aby si čeští občané uvědomovali důsledky toho, kdybychom z EU vystoupili. Do Unie směřuje celkem 85% našeho vývozu a z evropských dotací, které jsme v plné výši vlastní vinou ani nedokázali vyčerpat, jsme přesto získali 82 miliard korun. Jsme součástí Evropy, za první republiky jsme byli její elitou. Dnes do EU posíláme lidi, kteří tam dělají ostudu, neumějí se chovat a vlastní stát poškozují. Cílem našich zahraničních aktivit podle Babiše musí být prosadit se v EU, posílat tam, nikoliv takové lidi jako introvertního Vladimíra Špidlu, kterého vlastní stát nezajímal, nebo pomateného marxistického filosofa a přikrádače - komunistu Ransdorfa a nemít pro ČR tři směry zahraniční politiky, jako tomu bylo za Nečasovy vlády, nýbrž jeden společný program, odsouhlasený a prosazovaný vládou, včetně ministra zahraničí a Hradem. Jako obchodník Babiš ví, že pro export a import by bylo dobré mít euro, ale bez toho, abychom ručili za ekonomicky neúspěšné účastnické státy. Co ještě by měl umět, znát a prosazovat budoucí, z voleb vzešlý český ministr financí? Pokud jde o mne - u Andreje Babiše, jako kandidáta na uvedený post, mám pocit, že většinu nezbytných předpokladů splňuje, možná dokonce všechny. Skutečnost, že z mládí prožívaného v cizině slušně ovládá francouzštinu - jeden z tradičních jazyků mezinárodní politiky, můj zmíněný pocit ještě posiluje. Příloha /obrázky/: 1. Ministr financí - chemik Kalousek bije chodce v podloubí Malostranského náměstí, září 2011, 2. Europoslanec soudruh PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc. - švindlující pracovní přítomnost v Bruselu kvůli dietám, 3. Lídr hnutí ANO - Ing. Andrej Babiš
Posted on: Sun, 15 Sep 2013 08:16:38 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015