Srdce na dlani 2. Kapitola Pohled Klause: Nemohl jsem se vynadívat na její obličej, který ač byl nervózní a naštvaný, byl nádherný. Seděla vedle mě a přesto, že jsem věděl proč přišla, chtěl jsem ji nějak pozdržet, tak jsem jen mlčel a poslouchal. Přemýšlel jsem nad tím, co udělám. Jestli jí pomoci jen tak, abych ukázal svou lepší stránku, ale nakonec jsem se rozhodl z toho něco vyždímat. Chci si zachovat svoji tvář a vím, že pro své přátele udělá nemožné, stejně jako Elena. ,, Dej mi týden. Týden v New Orleans. Jen ty a já", to byla moje podmínka. Za tu dobu ji snad přiměji, aby mi trochu věřila a nechala mě mě se k ní přiblížit, k ní a jejímu srdci. Pozoroval jsem její nerozhodnost, jak se myšlenky v její pěkné hlavince přou, když se najednou postavila. Zřejmě se rozhodla. ,, Dobrá, ale nejdříve splň svou část. A jeden týden ani o vteřinu déle! " Usmál jsem se a v duchu poskočil. Pohled Caroline: Tak a mám to. Teď jsem si na sebe nasadila větší zátěž než mohu snést. Ani mě nenapadlo pochybovat o tom, že svou část dodrží, na to je příliš hrdý a já mu budu muset být na blízku celých sedm dní....a nocí. I když věřím, že nic proti mé vůli neudělá, přesto mě hlodá svědomí, zda budu já schopná tomu odolat pokud něco navrhne. Musím to říct Stefanovi, doufám, že bude stát při zemi. ,, Caroline, tohle nepřipadá v úvahu, tohle po tobě nemůžeme chtít" rázoval po obývačce Stefan a prosil pohledem Damona, aby alespoň teď udělal správně a postavil se na jeho stranu, ten však jen pokrčil rameny a dál sledoval fotbal v televizi. ,, Nech ji, třeba se díky tomu Elena do tebe zase zamiluje a Car si alespoň něco užije" z čehož mi poklesla čelist, čekala jsem hodně, ale.... ,,Opakuji, ne. Tohle nepřipadá..." ,, Ale já to chci udělat! Už pro Elenu a hlavně pro tebe. Držel jsi mě, když Tyler odešel a já ti to chci oplatit. Co by se mohlo za týden stát?" Možná bychom se dohadovali ještě dlouho, když mi zazvonil mobil a na displeji jsem viděla Elena. ,, Zlato jsi v pořádku? Jsi celá?" Vyhrkla jsem do telefonu a uslyšela její zlomený hlas, který mi odpověděl: ,, Je mi všechno moc líto, nechtěla jsem. Odpusť Car. Nikdy jsem tohle neměla dopustit. Řekni jim prosím, že jsem ok, ale chvíli tu zůstanu. Potřebuji si vše srovnat v hlavě. A děkuji" , a bylo ticho. Tak to by bylo. A teď jdu balit. Pohled Klause: ,, Až přijde slečna Forbesová, nalož její tašky do auta a chovej se k ní, jako bych to byl já, rozumíme si" dal jsem ještě nějaké instrukce a šel dořešit ten problém s vlkem. Nasedl do Volva a vyrazil. ,, Už máš zřejmě jasno, to jsem ráda" řekla vlčice, když otevřela dveře. Měl jsem na sebe svým způsobem vztek, že ustupuji, ale pokud chci mít Caroline jen pro sebe, musím se postarat o to, aby měla možnost ho nenávidět a k tomu potřebuji tu roztomilou brunetku, která by stála za hřích. Pousmál jsem se a zadíval na její siluetu.Pro ni nebude problém mu zahalit smysly, usmíval jsem se teď už hodně. ,,Takže jsme domluveni, jemu dám volnost, ale zůstane kde je. Nesmí se vrátit sem, bude na kilometry daleko. Ale radím ti, abys to zvládla co nejdříve, mám v plánu odjet odsud i s Caroline co nejdříve a dokud tu bude on zamilovaný do ní, jaksi to nepůjde." Podala mi ruku abychom potvrdili dohodu a já mohl začít realizovat plán.
Posted on: Thu, 05 Sep 2013 20:17:19 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015