VÍKEND téma OSTRAVSKO plus krátkometrážní film jako Konečná --- Optimismus došel: Čím nakrmit globálního Minotaura? Ovládala posledních čtyřicet let světovou ekonomiku skrytá mytická stvůra? A jsme na tom snad ještě hůře poté, co byl netvor smrtelně zraněn? Máme šanci na troskách vzešlých ze současné krize zahlédnout obrysy nějaké pevné budoucnosti? Nebo nás čeká jen nejistota, zmatek a ponížení? Provokativní a originální pohled na globální ekonomiku a politiku přináší řecký profesor ekonomie Yanis Varoufakis v knize Globální Minotaurus, která poté, co vzbudila celosvětový ohlas, právě vychází i česky. „Za Minotaurova zlatého věku zemřel socialismus a v okamžiku, kdy tato obluda přestala vládnout nad světovou ekonomikou, byl smeten také kapitalismus. Namísto toho máme nový společenský systém: bankrotokracii, panství zkrachovaných bank," píše Varoufakis. Jak jsme se k tomu „novému společenskému řádu" dostali? A kdo, nebo spíš co je „Minotaurus"? Labyrint na Wall Street Varoufakisovu knihu je možné číst jako osobitý výklad dějin a logiky kapitalismu. A „globální Minotaurus" zaujímal v těch dějinách a logice ústřední místo v posledních čtyřech desítkách let, zhruba od roku 1970. Jako paradoxní nástroj, který udržoval v chodu globální kapitalismus: zároveň neudržitelný podvod i nezbytný životodárný mechanismus. Čtenářům Literárních novin není třeba podrobněji připomínat, že mytický Minotaurus, potomek krétské královny a nádherného býka, žil ve speciálně zkonstruovaném labyrintu, kde se živil mladými dívkami a chlapci, jež museli na Krétu posílat poražení Athéňané. Jeho moderní varianta žije v centru světového finančnictví, na Wall Streetu v New Yorku. Podle Varoufakise Spojené státy dokázaly na první pohled nemožnou věc: svůj stále se prohlubující obchodní deficit i vnitřní dluh nechaly po čtyři desetiletí živit kapitálem přitékajícím na Wall Street z celého světa. A ještě tak zajišťovaly křehkou rovnováhu světového kapitalismu. Tento mechanismus povstal z neúspěšného pokusu trvale řešit příčiny krize z roku 1929 a vyčerpal se v krizi 2008. Je symbolem logiky kapitalismu, který je neuvěřitelně dynamický, přizpůsobivý, vynalézavý, ale také absurdní a bezvýchodný. Je to logika nesená proměnou souhlasu v aporii, paradoxem proroctví a toxickou institucionalizací optimismu. Od souhlasu k aporii Varoufakis připomíná, že „všechny dynamické společnosti založily svůj úspěch na dvou souběžně se rozvíjejících procesech: výrobě přebytku a výrobě souhlasu (týkajícího se distribuce přebytku)". Kapitalismus pak vytváří nejenom mnohem víc přebytku, ale značně komplikuje „výrobu souhlasu". „Přirozený svět" práce na poli, fyzického přerozdělování úrody a jasného rozdělení moci je nahrazen světem komodit a financí, v němž i půda a práce jsou prodávány a nakupovány na specializovaných trzích. Zjednodušeně řečeno: rolník za feudalismu jasně viděl, že pán si bere část jeho úrody, rozdělení moci i přebytku bylo transparentní. Počátky kapitalismu tento jednoduchý obraz radikálně mění. Ve světě komodit a financí jsou lidé osobně svobodní a vydělávají peníze – někdo dostává peníze za práci, někdo za prodej zboží, další peníze půjčuje a očekává splátku s úrokem. Zdá se, že všichni se podílejí na společné věci, všichni nesou svá rizika. To, co se dříve opíralo o jasné rozdělení moci a ideologii „božího řádu", se nyní zdánlivě mění v projev svobodné vůle svobodných individuí. „Uplatňování společenské moci se ukrylo za množství závojů, kterými nelze snadno proniknout ani s pomocí sebepronikavějšího racionálního myšlení," popisuje Varoufakis. A tak i celý systém „výroby souhlasu" obsahuje prvek nejistoty a zmatku, chybí mu jasné nezpochybnitelné opěrné body. A může se snadno proměnit v aporii: „stav intenzivní bezradnosti, když se zhroutí naše jistoty, když najednou uvázneme ve slepé uličce, neschopni vysvětlit to, co vidíme na vlastní oči, co slyšíme vlastníma ušima a čeho se můžeme dotknout prstem." V takové době bezradnosti se svět ocitl v roce 1929 a v roce 2008. psáno pro LtN ---------------- Platit ! a platit ? Půl roku před koncem období Česká republika zatím vyčerpala jen 260,3 miliard korun z třikrát většího přídělu evropských fondů ve výši 798,6 miliardy korun, který máme vyjednán na léta 2007 až 2013. Sděluje to červnová monitorovací zpráva Národního orgánu pro koordinaci (na Ministerstvu pro místní rozvoj) o průběhu čerpání Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů (kofinancování 15 %). Jsme tedy na konci sezóny, a není sklizeno. Proč? A kolik z toho, co už bylo zaplaceno, budeme hradit z přírůstku státního dluhu nebo dokonce vracet? Před návratem pravicové koalice Bůh a Zeman ochránit nás ráčiž! Fiasko čerpání z evropských fondů je dalším závažným proviněním pravicových vlád, které si s civilizovaným režimem investic takového rozsahu prostě nedokázaly poradit. V pozadí je stejný problém jako za rekordním zvyšováním státního dluhu – mafiánské prostředí nelze sloučit s předvídatelnou a kontrolovatelnou hospodářskou politikou. Žádný průhledný systém hospodářských preferencí a pravidel jejich prosazování nelze napojit na džungli, ve které všechno rozhodují skryté osobní vazby a mimosoutěžní drancování majetku a veřejných hotovostních toků. Proto ani žádnou hospodářkou politiku ani nemáme, a je jedno, co se o tom blábolí v příslušných ideologických poučkách. Proto jsou evropské fondy spíše nepřítelem, neboť tímto okénkem lze legitimně z Bruselu nakouknout, jak to tady mastíme. Proto žijeme ve strachu před nájezdy kontrolorů Účetního dvora EU, jejichž důsledkem bývá zastavení operačních programů a rozhodnutí o tom, kolik bude činit „korekce“, čili „kraďte za své“. Z červnové monitorovací zprávy jsou nejvýmluvnější seznamy pozastavených programů v tabulkách 10 a 11 na stranách 34 a 35. strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovaci-zprava Z některých už se zase čerpat smí, z jiných ne: Tab. 10 – Přehled aktuálně pozastaveného procesu certifikace dle jednotlivých OP ze strany PCO 2 Dokončení této certifikace bylo podmíněno obdržením dopisu EK o obnovení plateb pro tento program. Vzhledem k březnovému pozastavení odesílání žádostí do EK u programů financovaných z ERDF a FS již k odeslání této žádosti nedošlo.Poznámky: 1 Po obnovení certifikace v dubnu 2011 již tato byla dokončena a žádost o platbu byla do EK odeslána dne 3. 6. 2011. 3 Obnovená certifikace v září 2011 byla dokončena a žádost o platbu byla do EK odeslána dne 2. 12. 2011. 4 Obnovená certifikace v říjnu 2011 byla dokončena a žádost o platbu byla do EK odeslána dne 22. 11. 2011. 5 U IOP došlo v průběhu října 2012 k obnovení proplácení ze strany EK a žádost o platbu do EK byla odeslána dne 30. 10. 2012. Zdroj: PCO – 3. 7. 2013 V seznamu figurují nejen největší operační programy pod gescí ministerstev dopravy, průmyslu, školství a dalších, ale i regionální operační programy, které patří regionálním radám krajů, vedených ČSSD. Připomeňme, že dotace pro regionální programy jsou desetkrát menší než pro programy centrální, takže stejná četnost na seznamu hanby neznamená stejnou škodu. Teď jsme svědky dohadování o tom, kdo za to může - zda kraje, kde porušení pravidel vznikla, nebo centrum, které nastavilo pravidla? Věcnější by byla debata o tom, čemu profesorka Dvořáková říká „decentralizovaná systematická korupce“. Vznikla degenerací předchozího korupčního stádia, „centralizované systematické korupce“, kdy se zákony a pravidla šily na míru pirátům v pozadí. Když se centru tento proces vymkl z ruky, převzali žezlo regionální kmotři. Ale doufejme, že tuhle partu už máme definitivně z krku. Můžeme se na to tedy podívat očima občanů a říci si, že slíbené peníze chceme. Kolik jich bude? Kdybychom měli vystačit jen s mechanickou projekcí, vyděsí nás, že ze zbývajících 564,7 miliardy korun, které čekaly na čerpání v posledním roce probíhajícího období 2007 – 2013, ubylo od ledna do června jen 26,4 miliardy korun, tedy jedna dvacetina. Pokud to bude pokračovat stejným tempem, uteče nám mezi prsty 485 miliard korun. Mluvíme o penězích, o které jsme si už v Bruselu řekli nebo bezprostředně řekneme, protože už prošly národní certifikací. Možná, že to dopadne míň strašně, protože o proplacení poslední části přídělu, můžeme požádat až do března 2017. Podmínkou je, že smlouva o projektu byla uzavřena letos a projekt dokončen a peníze vyplaceny z domácích zdrojů do konce roku 2015, tedy o dva roky později. Co bychom museli udělat, vystihuje graf 4 na straně 33 Hlavní důvod, proč projekty přicházejí pozdě, zřejmě spočívá v tom, že kamarádi neměli myšlenku a nekamarádi neměli přístup. Nakonec se však podařilo něco vyškrabat a současný souhrn smluv řídících orgánů (ministerstev) s individuálními žadateli o poskytnutí evropských dotací už dosáhl částky 646,7 miliardy korun. Do celkové národní alokace chybělo na začátku roku 151,9 miliardy korun a v červnu přibyly smlouvy na dalších 36,5 miliardy korun. Pokud to bude pokračovat do konce roku stejným tempem, lze ztrátu stáhnout na nějakých čtyřicet miliard. Jsou to však pouze slíbené peníze, projekt se musí dokončit a projít národní certifikací, kterou pak musí uznat i Brusel, aby ji mohl proplatit. Celý systém funguje zálohově, napřed se platí ze státního rozpočtu, a to ve dvou krocích – první je z rozpočtových kapitol ministerstev, druhý z centrálního národního zdroje, který je pak partnerem Bruselu. Údaj o proplacených dotacích, který najdete třeba v měsíčních výkazech pokladního plnění státního rozpočtu, za naši národní hranici nejde, takže i samotná vykazovaná „evropská dotace“ může být pouhým slibem, který skončil na úrovni národního zdroje a bude transformován do státního dluhu. Na začátku roku už bylo proplaceno z národních zdrojů (řídícími orgány na ministerstvech) 410,8 miliardy korun. K vyčerpání národní alokace chybělo 387,8 miliardy korun, v posledním půlroce z toho bylo odčerpáno dalších 29,7 miliardy korun. Pokud by to pokračovalo stejným tempem, bude na konci roku vyčerpáno půl bilionu korun (499,9 miliardy). Ale co když bylo rozhodování řídících orgánů příliš benevolentní, část peněz se vyplatila neoprávněně a Evropský účetní dvůr přijde znovu s podklady pro korekce? Jaká částka je ve vzduchu? Rozdíl mezi penězi vyplacenými ministerstvy a penězi, které už jsou fakturovány Bruselu, by při současném postupu činil přes 180 miliard korun. Čeká nás tedy dvojí problém. První – peníze nevyčerpáme včas a budou automaticky z národní alokace vyškrtnuty. Riziko má zatím rozměr oněch teoretických 485 miliard korun, které se teď budou snižovat v podmínkách krizového řízení štábem s premiérem v čele. Tohle se mělo udělat už dávno, vina leží jednoznačně na Petru Nečasovi. Využijí se všechny triky. Třeba předběžné platby na roční náklady velkých projektů (řádově tak můžeme použít asi desetinu národní alokace), přesuny v rámci operačních programů k nejpřipravenějším projektům nebo využití všech možností prodloužených výplat. Jak už jsme uvedli, letos stačí projekt schválit, ale když bude hotov až za dva roky, stále ještě může být – v rámci dost omezeného čerpání ročních přídělů na poslední roky – Bruselem zaplacen. Ale pak je tu druhý problém, že jsme zaplatili něco, co nám Brusel neuzná. Tam jsme vymezili riziko částkou 180 miliard korun při současném tempu postupu, při zrychleném postupu se riziko pochopitelně posouvá také. Absolutní katastrofa jistě nenastane, ale zcela jistá je katastrofa částečná, která zkombinuje neschopnost dočerpat celou alokaci a naváže na korekce, které už činily 12 miliard korun. Stačí pohlédnout na seznam pozastavených programů, aby bylo jasné, že dočerpat a uniknout korekcím je oříšek, který je k nerozlousknutí i novým titanovým chrupem. Jestli je to školné na příští plánovací období, byla to opravdu drahá škola. Zdeněk Fiala pro Vaše Věc.cz ---------------------------------------------- TÉMA: OSTRAVSKO, nejen Na zajímavý případ tunelování, které je ale kryto současnými zákony, upozornil komentátor Erik Best na svém blogu The FleetSheet. Podle něj se jedná o sofistikovaný plán ve stylu finančníků na Wall Street. Jeho aktérem má být jeden z nejbohatších Čechů a těžařská společnost OKD. Tunelování podle Erika Besta znamená, že vlastník nebo najatí manažeři vysávají z firmy aktiva, až po nich zůstane pouze prázdná skořápka a spousta závazků vůči věřitelům a zaměstnancům. Že je taková činnost nelegální se podle Besta nyní ve Švýcarsku přesvědčují manažeři Mostecké uhelné. „Kdyby byla na světě spravedlnost, stáli by před soudem či pláli na hranici také někteří vrcholní manažeři a členové dozorčích rad ČEZu, Českých drah, ČSA, Lesů ČR a dalších státem vlastněných společností,“ domnívá se Best. I v těchto firmách se totiž podle něj jednalo o běžnou praxi. Přitom by podle něj mělo zaznít, že ve své nejsyrovější podobě je tunelování čistou „zlodějnou". Jenže občas může takový postup být podle platných zákonů i legální. „Zdeněk Bakala a jeho partneři však vyhloubili v OKD tunel legální cestou,“ připomíná jednoho z nejbohatších Čechů a majitele Ostravsko- karvinských dolů. Pak popisuje, jak Bakala s partnery v roce 2008 zatížili firmu dluhy a zároveň si vyplatili dividendy ve výši 1 487 639 000 euro. Podle aktuálního kursu to dělá téměř 39 miliard korun. „Díky této formě legalizovaného tunelování à la Wall Street má teď společnost NWR dluh dvojnásobně převyšující její tržní hodnotu,“ rekapituluje komentátor. A tyto dluhy prý přivedly těžařský gigant jen pár kroků od bankrotu. - Klasický případ tunelování spočívá v tom, že vlastník nebo vedení firmy vysává aktiva, až po něm zůstane jen prázdná skořápka a hromada závazků vůči věřitelům a zaměstnancům. Za podobný tunel jsou nyní ve Švýcarsku stíháni bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti. Kdyby byla na světě spravedlnost, stáli by před soudem či pláli na hranici také někteří vrcholní manažeři a členové dozorčích rad ČEZu, Českých drah, ČSA, Lesů ČR a dalších státem vlastněných společností. Ve své nejsyrovější podobě je tunelování čistou zlodějinou. Zdeněk Bakala a jeho partneři však vyhloubili v OKD tunel legální cestou. Před IPO v roce 2008 zatížili firmu dluhy a vyplatili si dividendy ve výši 1 487 639 000 eur, což dle dnešního směnného kurzu činí 38,7 miliard Kč. Díky této formě legalizovaného tunelování à la Wall Street má teď společnost NWR dluh dvojnásobně převyšující její tržní hodnotu… a od bankrotu ji dělí jen pár kroků. - Bude z Ostravska další Detroit ? Zatím region čeká na verdikt OKD, respektive jejího majitele NWR. To, že celé Ostravsko včetně bývalého „Ocelového srdce“ zažívá infarktové stavy, kvůli propouštění a avizovanému útlumu provozu těžby v Paskově a ekonomické krizi dalších firem, je jisté. Už teď tu přibývá nejen nezaměstnaných, ale i lidí, kteří již nemají ani střechu nad hlavou. Obavy z kritické situace mají nejen zaměstnanci dolů na Frýdecko-Místecku, ale i místní poskytovatelé sociálních služeb. Už teď totiž neví, co dřív. „Našich uživatelů přibývá v terénu, na ulicích i v denním centru. Jde o trvalý nárůst. Navíc, když byla na přelomu roku amnestie, přišla k nám řada lidí z nápravných zařízení,“ uvedl Jan Savický, vedoucí azylového domu Bethel, který působí pod Slezskou diakonií ve Frýdku-Místku. Jestli zavřou Paskov... „Jestli se Paskov zavře, tak to bude další rána. My to sice hned nepocítíme, ale časem bude o naše služby ještě větší zájem. Už dopředu se pomalu, ale jistě, chystáme, že něco takového nastane. Situace tady není dobrá. Na Paskov je navázána spousta firem a dodavatelů, kteří minimálně budou propouštět. Problémy se pak nabalují a vzniká lavina. Určité procento lidí situaci neustojí, přijdou o své bydlení a pak už se budou směrovat k nám a budou z nich naši uživatelé,“ upozornil Savický Charitu lidé zneužívali Podobné zkušenosti mají i v místním dobrovolnickém centru ADRY. „Určitě musím říct, že počet osob bez přístřeší přibývá. Pro materiální pomoc přicházejí i lidé, kteří jsou na dávkách,“ vysvětlila Lenka Hájková, zástupkyně vedoucího z Dobrovolnického centra ADRA ve Frýdku-Místku. Zájem o nabídku jejich sociálního šatníku měl ale tendenci růst tak, že tu museli paradoxně omezit výdej věcí. „Snažíme se lidi přivádět do našich charitativních obchůdků, kde pomoc nedostanou zcela zdarma. Dřív jsme rozdávali ošacení neomezeně, ale nebylo to efektivní. Zjistili jsme, že lidé toho zneužívají. Když jim neustále budeme zdarma poskytovat oblečení, nenutí je nic prát a mohou vyhazovat oblečení do kontejnerů nebo je prodávají,“ podotkla. Zároveň ale upozornila i na to, že právě na Ostravsku si lidé, kteří zaměstnání mají, práce váží více než jinde. „Region je dlouhodobě zatížený nezaměstnaností. Dochází k zániku pracovních míst a lidé se přirozeně obávají o práci. Jsou tady ochotní dřít za mnohem horších podmínek než v ostatních částech republiky,“ doplnila Hájková. Důl prý pojede do konce roku Těžba uhlí je ztrátová. Majitel dolu Paskov musí víc investovat, než vydělá, a tak hrozí útlumem. „Nepodařilo se najít kupce. Začíná období několika týdnů, kdy naše vedení bude připravovat varianty řešení situace do budoucna. Jednou z možných variant, ale ne jedinou, je utlumení provozu dolu. Některá média to špatně pochopila a rovnou řekla, že útlumový provoz bude znamenat propuštění x tisíc lidí,“ reagoval mluvčí OKD s tím, že útlumový provoz neznamená okamžité ukončení provozu. „Kdyby došlo k útlumu, tak to není proces na měsíc, ale na více měsíců. Těžba určitě pojede do konce roku, ale zároveň nemůžu říct, že nikdo do konce roku propuštěn nebude,“ vysvětlil. Zároveň OKD údajně hodlá převést stávající zaměstnance na jiné provozy. „I tam budou probíhat procesy, které povedou k větší efektivitě. Celkově ale máme polštář asi 3 000 zaměstnanců dodavatelských firem. To nejsou naši zaměstnanci, takže v případě potřeby se budou omezovat počty těchto pracovníků jako první,“ vysvětlil Sobol. Že by se náhle objevil nový kupec, tomu už nikdo nevěří. „Nabídky už šly dříve. Pokud by se někdo přihlásil, budeme rádi, ale už v to moc nedoufáme,“ uvedl Sobol. Krize postihla i další firmy Na dole Paskov je zaměstnáno asi 2 500 lidí. Problémy kvůli ekonomické krizi mají ale i další firmy na Ostravsku, například ocelárna společnosti Evraz Vítkovice. Podle Lidových novin by o práci na Ostravsku mohlo přijít až 13 000 lidí. Poslední údaje Úřadu práce Moravskoslezského kraje hovoří o celkem 82 556 nezaměstnaných v kraji. Odboráři z dolu Paskov sepsali petici za zachování zaměstnanosti v regionu, kterou k 25. červenci podepsalo 1647 zaměstnanců. Podpisy budou sbírat asi do 8. srpna. - k tématu: x.parlamentnilisty.cz/zpravy/Profesor-Keller-o-socialnim-vybuchu-ktery-nas-pry-ceka-Lidi-uz-nemaji-co-ztratit-279889/diskuse/ x.parlamentnilisty.cz/zpravy/Vyrabovana-zeme-zoufali-lide-Zkusena-novinarka-Lorencova-predklada-svou-pravdu-279854 --------------- KONEČNÁ film videacesky.cz/kratke-filmy-online-zdarma/vezmi-me-nekam-jinam *
Posted on: Sat, 27 Jul 2013 12:04:00 +0000
Trending Topics
© 2015