Začarovaný kruh kapitalismu Zamyšlení Pavla Janečka Společenský převrat v roce 1989 přinesl kromě řady jiných zásadních změn ve společnosti i systémový kolaps a zánik řady velkých průmyslových firem. Tyto kolapsy byly řízeny ze zahraničí s cílem likvidace nežádoucí významné konkurence. Jako metoda se použil institut kuponové privatizace, všemu tomu žehnali tehdejší nejvyšší političtí činitelé, kteří na to konto dokonce vyhráli volby - tak to dokázali občanům prodat. Heslem bylo raději potenciální krach, než aby v hospodaření pokračoval dále stát. Tehdejší heslo, že jedině skutečný vlastník se může dobře postarat o svůj majetek, se dnes stává v hospodách vtipem týdne. Jedním z mnoha katastrofálních dopadů tohoto nevratného kroku je skutečnost, že na základě zániku velkých firem, jejich transformace, dislokace do jiných regionů a dalších vymožeností tohoto procesu nastala velká nejistota v řadách zaměstnanců. Statisíce zaměstnanců, kteří přišli o práci, stály před rozhodnutím co dále. Jedním z motorů klasického kapitalismu je podle Marxe mobilita obyvatel, jejich stěhování za prací několikrát za život. V klasickém kapitalistickém státě, který prošel všemi vývojovými stádii kapitalismu, je rozvinut trh s byty, s domy apod. Občané berou jako samozřejmost to, že se stěhují za prací, maximálně to berou jako nutné zlo. Rozvinutý kapitalismus také minimalizuje riziko frekvence krachů větších firem, takže to riziko stěhování zase není tak velké. Naši pionýři tržního kapitalismu zřejmě vůbec netušili (nebo to naopak tušili moc dobře), že zánik firem, které tento přechod o 150 let nazpět vyvolal, přinese velký problém s pracovní sílou. Obyvatelé tohoto státu již svojí mentalitou jsou zvyklí na to, že ve většině případů prožijí celý život na jednom místě a neradi se stěhují. Navíc po revoluci absolutně neexistoval trh s byty. To vše vedlo k tomu, že obyvatelstvo se z tohoto pohledu rozdělilo do několika kategorií lidí, kteří: 1. se vrhli úspěšně na podnikání; 2. měli to štěstí, že našli v regionu práci odpovídající jejich kvalifikaci; 3. se podrobili rekvalifikaci či vykonávají podřadnou nekvalifikovanou práci v rámci regionu; 4. jsou nezaměstnaní; 5. některý člen rodiny odchází za prací do dalekých regionů, do Prahy či přímo do zahraničí... Takřka nikdo se však nestěhuje za prací s celou rodinou, kromě mentální nechuti i proto, že než by tam vyřešil bydlení, tak by ta firma zkrachovala a mohl by se stěhovat dále a stal by se z něho kočovník. Každé takové stěhování je prodělečná záležitost. S výjimkou prvních dvou kategorií došlo u těchto obyvatel ke snížení životní úrovně rodin, spojené s vnitřním napětím uvnitř těchto rodin. U poslední kategorie nedochází ke snížení životní úrovně, ale k odloučení a rozvratu rodin, kde ekonomické zajištění rodin je vykoupeno absencí dalších funkcí rodiny. A to ještě není obsahem článku frustrace velké části obyvatel ze ztráty kvalifikace, osobních ambicí a dalších hodnot. Ze života se většině národa stal boj o holé přežití! K tomu všemu ještě levicové politické strany »zcela nezodpovědně« předkládají v posledních letech dennodenní důkazy o systémovém rozkrádání tohoto státu ze strany pravice - a tím sypou sůl do ran poctivě pracujícím lidem tohoto státu, těmto již z výše uvedených důvodů narušeným rodinám. To vše vede k rostoucímu napětí ve společnosti, řada lidí přirovnává současnou situaci k době těsně před Listopadem... Nevyznám se příliš v astronomii, ale vím, že roční období se posunují s železnou pravděpodobností. Autor, inženýr, mladý komunista, kandidoval na třetím místě královéhradecké kandidátky a bude kandidovat i do EP. HaNo
Posted on: Thu, 07 Nov 2013 17:43:54 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015