„…protože jestliže můžete potlačit trh, tak můžete potlačit i čestné jednání“ aneb z mého vystoupení ve středečním Radiofóru Českého rozhlasu. O pop-ekonomii, 60. výročí VŠE, Adamu Smithovi,… Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Teď musím představit svého dnešního hosta. To je ekonom, novinář a také vysokoškolský pedagog z Vysoké školy ekonomické z Národohospodářské fakulty Lukáš Kovanda. Dobrý podvečer. Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Dobrý večer. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Když se zeptám v nadsázce, je ještě vůbec nějaký obor lidské činnosti, do kterého ekonomie nezasahuje, nebo který ekonomie nepopisuje, spíše tak? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Řekl jste to velmi dobře, prakticky žádný takový obor není, ekonomové se dnes snaží, a mají na to své nástroje, popisovat v podstatě všechny obory lidské činnosti. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- V překladu slovo ekonomie znamená vedení domácnosti, to zrovna pro vědu není úplně důstojný název, a je to plnohodnotná věda, není to právě, já si z dětství pamatuji, jak matematici nám říkali kupecké počty. To je něco naprosto podřadného? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- To je věčná otázka. Jsou jistě vědci, například fyzici, kteří by opovrhovali označením ekonomie za vědu. Já si osobně myslím, a doufám, že to říkám nejen proto, že jsem sám ekonom, že ekonomie vědou skutečně je. Je vědou společenskou, a podtrhuji, že je to věda, která je primárně o lidském chování, že někdy je trochu zavádějící vnímat ekonomii jako jakýsi obor matematiky, protože ona primárně je o lidském chování a spíše by měla mít blíže například k psychologii například než k fyzice. I když řada ekonomů právě ve snaze zvědečtit ekonomii na úroveň exaktní vědy se snaží používat nástroje, instrumentarium a pojmosloví, které spíše odpovídají exaktním vědám, což podle mě není úplně dobře. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Myslíte si, že u nás je ta znalost ekonomie opravdu nízká? Jsme dostatečně ekonomicky gramotní? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Ona ekonomie má hrozně široké rozkročení. Máte ekonomii, která je, dejme tomu, účetnictvím nebo těmi kupeckými počty, pak máte ekonomii, která už se rovná téměř matematice, pak máte ekonomii, která se zase hodně blíží například filozofii. Finanční gramotnost lze označit za jeden způsob vnímání ekonomie, za jednu z jejích disciplín. Domnívám se, že finanční gramotnost není dostatečná a že by se s ní mohli seznamovat už žáci základních škol v sedmé, v osmé a deváté třídě – se základními, pojmy typu složeného úročení, jak vlastně vznikají peníze a tak, protože to jsou podle mě důležitější věci než například Mendělejevova tabulka prvků nebo než geologie, a přitom tyto předměty jsou vyučovány na základní škole. Ovšem tyto podstatné věci, se kterými každý přijde nejpozději v 19, ve 20 letech do kontaktu, vůbec vyučovány nejsou. Co se týče té takové teoretičtější ekonomie, ta si myslím, že má své místo opravdu až na vysoké škole. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- No, tak, jak vznikají peníze, to samozřejmě, jak komu zřejmě, mluvili jsme o tom, že Vysoká škola ekonomická u nás má právě nebo v Praze má 60 let, jak vlastně hodnotíte těch 60 let, pomohla nějak ekonomické nebo finanční gramotnosti lidí u nás, pomohlo to, že tady je nyní poměrně velká škola, která před tím takto samostatně neexistovala? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Určitě to pomáhá, ono je to v současné době nutnost mít takovou školu. Nezapomeňme ovšem, že ta univerzita prošla velmi členitým vývojem. V prvních několika desetiletích byla silně ovlivněna tehdejší výukou, to znamená, že se učil marxismus, leninismus. A to, co je dneska vyučováno, bylo označováno jako buržoasní teorie, to znamená něco nepřátelského, co je špatné, co je odsouzeno k zániku. Nakonec s pádem železné opony přišla i totální změna paradigmatu, co se týče výuky. Ruské, sovětské učebnice nahradily americké učebnice, různí Samuelsonové a podobní a začal se učit úplně jiný typ ekonomie. To, co před tím bylo označováno za buržoasní ekonomii, se stalo novým paradigmatem, novou výukou. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Posloucháte stanici Český rozhlas Plus, na ní pořad Radiofórum, dnes debatujeme o penězích, což je velice široké téma, a právě o tom, jestli se na ně dá všechno přepočítávat a také o tom, co vše dnes zahrnuje věda zvaná ekonomie. Hovoříme o tom s ekonomem a novinářem Lukášem Kovandou, ale protože Radiofórum je především diskuse s posluchači, tak ti samozřejmě nechybí, alespoň dnes jeden, a to je Dušan Janovský. Slyšíme se, jste stále na lince? Dušan JANOVSKÝ -------------------- Jasně. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Výborně. Chcete reagovat na to, co tady říkal pan Kovanda? Dušan JANOVSKÝ -------------------- Trošku bych se ohradil proti tomu učit finanční gramotnost děti v sedmý nebo osmý třídě, třeba jak vznikají peníze, to si myslím, že na to nemá jasný názor ani většina mainstreamové ekonomie. A chemická tabulka prvků je stokrát užitečnější věc, protože o té se už nikdo nehádá. Nebylo by dobrý blbnout dětem hlavy něčím, na čem nemáme ani pořádnou schodu sami, na čem nemají schodu ekonomové. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano. Lukáš Kovanda. Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Možná jsem to trochu řekl vyhroceně. Já jsem myslel ty základní věci typu složeného úročení a tak dále, se kterým přijdeme do kontaktu každý, když budeme mít bankovní účet nebo si budeme brát hypotéku, myslel jsem takové ty praktické znalosti týkající se ekonomických záležitostí, týkající se vedení svého vlastního účetnictví a tak dále. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano. My jsme vlastně narazili teď na ten důležitý problém, co zmínil i pan Kovanda před chviličkou, že máme mnoho ekonomických teorií, koneckonců ano, tak se tady přednášela ta marxistická, nyní se přednášejí jiné, ale právě vzhledem tomu, že vlastně i mezi ekonomy není úplně jasno, která z těch teorií je zcela správná a zcela mylná, protože ony se navzájem velice vylučují, dá se pak ekonomie opravdu tedy označit za reálnou seriózní vědu, není to takové trošku tahání planet z klobouku? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Myslím, že že to, že existuje mnoho různých škol v rámci ekonomie, které mají i na zásadní záležitosti rozdílné pohledy, samo o sobě ještě nevylučuje, abychom ekonomii označili za vědu. Spíše je to důkaz toho, že je to věda společenská, že v ní není možné experimentovat, jako je tomu například ve fyzice. Nemůžete zavřít celou společnost, celý národ někam do skleníku a tam na něm provádět ekonomické pokusy, tu zvyšovat daně, tu například nějakým způsobem zvýšit inflaci a čekat, jak budou ti jednotliví lidé reagovat. Všechno, co v ekonomické sféře probíhá, probíhá takříkajíc naostro, a všechno prostě je nevratné, nikdy nemůžete vstoupit do stejné řeky. Kdežto experiment ve fyzice můžete, když si stanovíte dobré podmínky, opakovat donekonečna a vypozorovat určité zákonitosti. V ekonomii žádné takovéto zákonitosti neexistují. Právě proto existuje spousta různých pohledů, spousta různých argumentací, a právě proto je důležitá argumentace, protože nelze určité věci dokázat tak, jak je možné dokázat přírodní zákon, například v exaktních přírodních vědách, takže proto se pak objevují různé názory na tu a jednu věc a ústí to v to, že existuje několik škol ekonomického myšlení, které se navzájem do značné míry liší. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano, pane Janovský? Dušan JANOVSKÝ -------------------- Tak já bych pana Kovandu opravil v tom, že v přírodních vědách lze dokázat zákon, to není pravda, v přírodních vědách lze zákon vyvrátit. Ale to je už takové hnidopišství. A je pravda, že ekonomie by si hodně pomohla v meteorologii, kdyby se víc zabývala vyvracením svých vlastních teorií, což podle mě dělá málo. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Dobře. Já jsem vyzval posluchače, aby počkali chvíli s telefonováním, ne všichni vydrželi, takže na lince 221552755 máme už první posluchačku, paní Boumovou, a já jí tedy dám slovo. Dobrý večer. posluchačka -------------------- Dobrý večer. Já bych se připojila k tomu, co říká pan Janovský, že je to opravdu taky otázka chování lidí. Rozšířila bych to o svědomí a poctivost, protože bez toho opravdu to nějak nejde, velmi si vážím já pana Tomáše Sedláčka. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano. posluchačka -------------------- Protože to je opravdu, to je člověk, jako na úrovni teda, ale to se mi taky líbí, to, co tady říkáte, víte, ono je to takový, že máme poslední dobou pocit, že jako jenom škrtat, jenom škrtat, jo, samozřejmě ta společnost stárne, mění se prostě struktura té společnosti, dětí moc není, mladých lidí v produktivním věku ubývá, je to všechno pravda, ale nedá se to vyškrtat, to jako opravdu není možný. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- A když se vrátím k té dnešní základní otázce, dá se podle vás přepočítat všechno na peníze? posluchačka -------------------- Já mám pocit, že se tak děje, ale myslím si, že ne. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Lukáš ... posluchačka -------------------- Jsou věci, jsou situace, kdy se nedá počítat všechno na peníze, ale to je můj názor a já mám takový dojem, že se to dneska ubírá docela jiným opačným směrem. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano, vydržte mně, prosím, ještě chvilku na lince. Pane Janovský. Dušan JANOVSKÝ -------------------- Spousta věcí na reakci, tak čím mám začít. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- No čím, to začněte, já opravdu nevím, čím začít chcete. Dušan JANOVSKÝ -------------------- Ten pohled paní posluchačky je daný tím, že ona se situuje do role národohospodáře, ona má tendenci přemýšlet za celou společnost, což vůbec není špatně, ale je potřeba si uvědomit, že normální ekonomický chování lidí se odvozuje od toho, co chtějí oni sami a co oni sami jako udělají se svými penězi a tak dále. Takže ano, bylo by skvělý vést národní hospodářství nějakým skvělým způsobem, třeba neškrtat a investovat do dobrých věcí, problém je v podstatě v tom, že neexistuje nic jako veřejný zájem a že všichni, kdo o tom rozhodují, tak mají ve skutečnosti zájem svůj. O tom teda taky mluví ekonomie. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Myslíte si, že opravdu neexistuje nic jako veřejný zájem? Nebo spíše se nikdo tím veřejným zájmem neřídí? Dušan JANOVSKÝ -------------------- Veřejným zájmem, kdyby něco takového existovalo, by měl jako motivaci se řídit člověk, který ví, že bude dlouho u moci. Když já jsem, kdybych byl politik a investoval bych do něčeho, o čem vím, že bude fungovat třeba až za 20 let, bude to třeba do vzdělání, bude to prostě skvělý, tak já tohle jako politik neudělám, protože já potřebuji investovat na čtyři, na tři roky dopředu, aby se to projevilo před dalšími volbami. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Dobře. Lukáš Kovanda. Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Tak já budu reagovat postupně. Jednak jste se ptal, zda se všechno dá přepočítat na peníze. Já si myslím, že do jisté míry pro ekonomy platí, že se všechno snaží přepočítávat na peníze, ale myslím si, že ti dobří ekonomové si vždy uvědomují i to, co říkal, tuším, Oskar Wild, který prohlásil, že cynik zná cenu všeho a hodnotu něčeho. Takže oni nechtějí působit tímto dojmem, že jsou takoví ti počtáři, že se všechno snaží za každou cenu spočítat, a vědí, že ty výzkumy mají své rezervy. Ale někdy jsou ty jejich výzkumy interpretovány tak, že v podstatě ekonomové jsou tím, co je někdy označováno jako ekonomisté nebo jako ekonomismus, kdy všechno nahlížejí prismatem té své vědy. Což si myslím, že není dobře. A k té druhé věci, tam musím souhlasit opět s tím, co říkal pan Janovský, s tím, že vlastně něco jako veřejný zájem se velmi obtížně definuje. Spíš je to tak, jak ekonomie chápe společenské prostředí, a to už od dob svého zakladatele Adama Smith. Ten proslul tím, že popsal, že tím jak každý aktér v daném ekonomickém systému sleduje svůj vlastní zájem, takzvaný sebezájem, jak někdy říkají ekonomové, tak tím vlastně přispívá k blahu celé společnosti. To znamená, že když někdo sleduje ziskový motiv, to znamená, že chce dosáhnout určitého zisku, tak za tím účelem musí něco produkovat, musí něco prodávat. A to zase obohacuje někoho jiného, který zase díky tomu může produkovat to, co mu jde nejlépe, to, co nejlépe umí. A takhle je vlastně obohacována celá společnost, tím, že každý se stará sám o sebe, z toho vlastně žije dobře celé společenství. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- No, na druhou stranu Adam Smith v tomto není úplně obecně přijímán právě v tomto vyzdvihování vlastního zájmu. Paní Boumová, vás by přesvědčil? posluchač -------------------- No, já nevím, já si právě myslím, že jenom prostě se řídit vlastním zájmem vždycky, že to svádí právě k něčemu takovému nepoctivému, já nevím, já si nemůžu pomoc, zatím to v naší společnosti takhle hodně vypadá, bych řekla, není to dobře. A myslím si, že jako, co se týče vzdělání našich dětí, mladých lidí a tak dále, že by se tam to vzdělání mělo o tenhle ten rozměr taky jako rozšířit, aby právě všichni nehleděli jenom na svůj prospěch. To vůbec není dobrý, nevím, není. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano. Lukáš Kovanda. Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Když už jsme narazili na Adama Smitha, tak je důležité zmínit také to, že on v tom svém vidění světa, v tom svém vidění ekonomické společnosti hodně dbal na to, aby vyzdvihl i roli etiky. On kromě té své zásadní knihy O původu bohatství národů napsal také knihu Teorie morálních citů, která vlastně pojednává spíše o etice. A tyto dvě knihy, když se přečtou dohromady, tak to skutečně dává takový obrázek, který prokazuje, že i etika, morální aspekty jsou důležité pro chod toho kterého ekonomického společenství. Ve 20. století pod vlivem touhy po zvědečtění ekonomie začali mnozí ekonomové od té morální, etické dimenze své vědy odhlížet. Teď nehodnotím, zda to bylo špatně nebo dobře, já pouze konstatuji, že to tak bylo a je samozřejmě otázka, jak se ekonomie bude vyvíjet, dejme tomu, v dalších 60 letech, zda se tam v určité míře tyhle ty aspekty znovu nevrátí. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Musíme otevřít už linku i dalším posluchačům, pane Janovský, poslední slovo, chcete ještě něco dodat? Dušan JANOVSKÝ -------------------- Ještě jednou se vrátím k chemii. Kdybych měl třeba porovnávat fyziku, chemii, matematiku a ekonomii, tak pořád platí, že si mnohem víc vážím těch standardních přírodních věd a že ekonomie je hodně a díky i ekonomům tak pořád dost pavěda. Ale možná se na tom dá zapracovat a během 100 let se to může zlepšit. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Dobře. Já vám děkuji. Doufám, že se potkáme v nějakém dalším Radiofóru. Paní Boumová. posluchačka -------------------- Ano, děkuju pěkně, já si myslím, že opravdu ta etika je tam nesmírně nutná. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Dobře. posluchačka -------------------- Já k tomu nic jiného nemám. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano. Na lince ještě čeká pan ... posluchačka -------------------- Děkuji pěkně, na shledanou. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Já vám děkuji také. Na lince ještě čeká pan Chlumecký a k němu se hned vrátíme. Posloucháte Český rozhlas Plus, pořad Radiofórum, dnes debatujeme o penězích, o tom, co se na ně dá nebo nedá přepočítávat a také o vědě zvané ekonomie, protože v těchto dnech slaví pražská Vysoká škola ekonomická 60 let od svého založení a v této chvíli už tedy plně otevíráme linku 221552722, můžete telefonovat své názory, případně otázky na našeho hosta, ekonoma, novináře a pedagoga přednášejícího právě na VŠE Lukáše Kovandu. A na lince právě 221552755 už čeká pan Chlumecký, čeká tam dlouho, doufám, že mně vydržel, dobrý večer. posluchač -------------------- Vydržel jsem, dobrý večer, Chlumecký, dobrý večer všem. Já během toho desetiminutového čekání vyvěšením jsem tady zjistil, že jste začali koketovat v podstatě s tou mojí otázkou. A ta otázka zní, asi takto, současná akademická doktrína respektuje pohled na stát, s tím, že ten měl vždycky tři funkce. První byla politická, to je ta jedna třetina, druhá třetina byla ekonomická a poslední třetina vyrovnaná, ale méně hodnotná, byla ta funkce duchovní. A já tu funkci duchovní jsem neuchopil jako katechismus, já ji vnímám jako synonymum pro mravnost, a tak jsem se chtěl zeptat na tu věc, je možné, aby to, věda to nepochybně je ekonomie, je možné, aby ta ekonomie se rozvíjela tak obrovským tempem bez toho, aniž by dokázal a uměl někdo vysvětlit lidem, že mravnost se vyplatí, morálka se prostě vyplatí. Víte, proč se na to ptám? Protože mám obavu, že ta prudce se rozvíjející ekonomie může způsobit třeba genezi nějaké finanční oligarchie a potažmo občanské války. Takže moje otázka zní, dokáže někdo vysvětlit, že morálka se prostě vyplatí vedle té ekonomie. Děkuji za odpověď. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano. Lukáš Kovanda. Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Děkuji za ten dotaz pana Chlumeckého. Já si myslím, že existují v rámci ekonomie modely, které prokazují, že čestné chování se vyplácí. Ovšem ne vždy – jsou k tomu potřeba určité podmínky, zřejmě nemá tedy cenu zabíhat do detailu. Například se jedná, to, co mám teď namysli, o takzvanou teorii her, která vlastně ukazuje, že pakliže je nějaká opakovaná interakce mezi účastníky nějaké směny, nějakého obchodu, tak za jistých podmínek může být tím nejlepším způsobem, nejvýnosnějším způsobem také dá se říct, to, že budou postupovat čestně a nebudou se snažit jeden druhého napálit. Já si myslím, že to, nač narážíte, má svůj problém, má jádro svého problému, spíše v přebujelosti státu v té současné podobě. Myslím si, že ten současný stát je natolik rozsáhlý a natolik splývá například s některými velkými společnostmi, toto se označuje někde jako takzvaný korporativismus, že toto je to, co skutečně potlačuje nejen trh samotný, ale i vlastně čestné chování, protože jestliže můžete potlačit trh, tak můžete potlačit i čestné jednání. Nevím, jestli je to takhle v krátkosti vysvětleno dostatečně, ale domnívám se, že ekonomie jako taková - abych odpověděl na tu otázku - ty modely zná. Modely, které dokazují, že čestné chování se vyplácí. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Pana Chlumeckého už na lince nemáme, ale čeká tam paní Bosáková, dobrý večer. posluchačka -------------------- Dobrý večer ve spolek. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Ano, můžete hovořit. posluchačka -------------------- No, ptáte se, jestli se dá všecko přepočítat, já si myslím, že dá i nedá, protože například kdybych třeba chtěla přepočítat, jakou cenu pro mě má dobrá, dobrá, dobré životní podmínky třeba k životu, jo, tak to prostě má cenu tak obrovskou, že se to vlastně ani nedá vyčíslit. Takže prostě takhle si myslím, že to je. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Dobře. Děkujeme. posluchačka -------------------- Díky, na shle. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- No, vyčíslit, to zase ekonomie asi taková čísla zná? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Existují koncepty v ekonomii, které umožní vyčíslit i na první pohled nevyčíslitelné záležitosti, možná se teďka posluchači z řad laické veřejnosti vyděsí, ale ekonomové prostřednictvím konceptu stínových cen vyčíslují například hodnotu narození dítěte nebo naopak cenu toho, když se musíte rozvést a tak dále, takže ty koncepty jsou známé a je možné na peníze převést i takové události, jako je narození dítěte nebo rozvod nebo dokonce úmrtí a tak podobně. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- No, právě pop ekonomii vy přenášíte, co to je, protože to zase není rozhodně všem posluchačům známé? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Pop ekonomie je zkrácenina výrazu populární ekonomie, je to můj osobní výraz. Není to nic, co by bylo nějak oficiálně a široce přijímáno. Já jsem si tenhle ten předmět v rámci VŠE založil před asi 4 lety, a základem této populární ekonomie je behaviorální ekonomie, což je obor, podobor ekonomie, který se v posledních, dejme tomu, 20, 30 letech velmi bouřlivě rozvíjí, který svým způsobem kombinuje právě tu klasickou ekonomii s psychologickými vhledy. A já si právě myslím, že to je velmi obohacující, protože ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Behaviorální ekonomie, to znamená ekonomie, která popisuje chování lidí? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Tak jakákoliv ekonomie vlastně, dá se říct, popisovala vždy v historii nějakým způsobem chování lidí, ovšem behaviorální ekonomie se mnohem více snaží nahlížet do nitra lidí ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Nějak konkrétně můžete to přiblížit? Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Snaží se nahlížet jejich hormonální a emoční pochody. Například, abych uvedl jeden případ, do poloviny 80 let převládala teorie efektivních trhů, která říkala, že ceny, které se na trzích a aktiv ustavují, správně zrcadlí hodnotu, tu vnitřní hodnotu těchto aktiv. V roce 1985 přišli behaviorální ekonomové s převratnou studií, kde si vlastně vypůjčili poznatek experimentálních psychologů, kteří dospěli k názoru, že lidé reagují, ať už na dobré nebo na špatné zprávy, přehnaně. A tohle aplikovali na trhu finančních aktiv. To znamená, vyvodili z toho, že ceny akcií nemohou v každém okamžiku reflektovat jejich skutečnou vnitřní hodnotu právě proto, že existují přehnané reakce lidí, ať už je to pozitivní či negativní kurzotvorná zpráva, která se týká té které akcie. Takže tímto vlastně behaviorální ekonomové, dá se říct, vyvrátili myšlenku, že trhy jsou vždy a za všech okolností plně efektivní. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- Dobře. To bylo dnešní Radiofórum, hostem byl ekonom a publicista Lukáš Kovanda. Já děkuji, že jste si udělal čas a pěkný zbytek večera. Lukáš KOVANDA, ekonom, novinář, pedagog Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické -------------------- Děkuji za pozvání. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------- S vámi, posluchači, se v Radiofóru setkám opět už zítra, tématem diskuse budou domácí porody, o kterých s vámi bude diskutovat gynekolog a porodník Alexandr Barták. Jako vždy už od rána budete moci debatovat na Facebooku a tímto prostřednictvím se pak můžete dostat i do té večerní debaty, ovšem musíte poslat své telefonní číslo na mailovou adresu [email protected] nebo vyplnit webový formulář. Pro tuto chvíli ale už od mikrofonu Českého rozhlasu Plus se loučí a příjemný poslech našeho dalšího programu přeje Petr Schwarz.
Posted on: Sat, 07 Sep 2013 15:47:03 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015