Dobre rady od Skorpila pred zavodmi hehe Když se zúčastníte běžeckého závodu, kde je na startu pár desítek, maximálně pár stovek závodníků, tak to tolik nevadí, těch pár rychlejších vás převálcuje nato šup. Nacpe-li se však běžecký elév či elévka hned za elitu v závodě čítajícím několik tisíc hlav – aby byl/a na fotkách, je to pak velmi nepříjemný zážitek, ba nebezpečný, pro něj, i pro ty, co jej v tom davu musí obíhat. Takže ti,pro něž bude start na We Run Prague či o2 Grand Prix první závodní zkušeností v životě, tak pěkně dozadu! Pokud nyní frfláte, že pak budete muset obíhat ty pomalejší zase vy, tak určitě, budou-li tam tací, na druhou stranu je lepší celý závod někoho předbíhat, než se nechat předbíhat. čtete-li se do běžeckých příruček vydaných v posledních 30 letech po celém světě, dozvíte se, že večer před závodem (startuje-li se ráno či dopoledne), se máte nafutrovat sacharidy, nejčastěji těstovinami a pokud možno šetřit s bílkovinami a tuky. Snídat že byste měli nejpozději tak 2,5 hodiny před startem a již jen něco lehčího, co však zase má obsahovat zase spíše sacharidy (cukry), aby vám „šťáva" – energie do těla katapultovala co nejrychleji. A to je problém. Protože před startem už budete mít zase hlad – způsobí to prudký pokles inzulínu v krvi, když tím, že jste si dali sladké, jste jeho hladinu prudce zvýšili. Jak se vyvarovat toho, aby vám létal inzulín nahoru a dolů jak vozíčky na horské dráze Docela jednoduše, nebojte se dát si k snídani i něco tuku a bílkovin. Vám bych však doporučil si dát to, co si dáváte normálně, tedy pokud snídáte. Pokud normálně nesnídáte, tak jste vostudy a měli byste s tím co nejdříve začít, jinak si dejte aspoň kousek chleba či pečiva s máslem, medem, marmeládou a čaj. Máte-li rádi kaše, můžete vyzkoušet např. B4Activity. Pokud vás dostihne hlad, ještě než vyrazíte na trať, tak už to bude o speciální sportovní výživě. Jak sám název napovídá, je to výživa, kterou člověk, který se nepovažuje za výkonnostního sportovce, konzumuje většinou jen při podávání sportovního výkonu, chvilku před ním a chvilku po něm. Co to bude, co použijete jako „vstřikovadlo" energie, zda to bude energetický gel (např. Endurosnack:::, Carbosnack:::) hroznový cukr, datle, banán, to bych nechal na vás. Rozhodně byste to však měli mít předem vyzkoušené. Takže si o víkendu dejte snídani cca 2,5 hodiny před tím, než vyběhnete na svůj trénink. Přepadne-li vás před tím než vyběhnete hlad, tak si dejte něco z výše uvedeného, zapijte to a vyběhněte. Počítáte-li, že v případě 10 kilometrového závodu budete na trati déle než hodinu, vezměte si do kapsičky či ledvinky ještě něco na doplnění energie sebou (zbytek energetického gelu, nevysáli-li jste jej celý už před vyběhnutím, datli, hroznový cukr, rozinky) a po konzumaci to hned zapijte cca 0,15 – 0,2 litru vody či iontového nápoje.Nejste-li zvyklí během dne průběžně doplňovat tekutiny, tak v den závodu byste to rozhodně dělat měli a to tak, že cca co čtvrt hodinu si loknete (0,1 – 0,15 litru) vody. Můžete pít vodu nebo iontový nápoj (např. Isodrinx), ale tady pozor – nejste-li na iontové nápoje zvyklí, mohli byste si způsobit zažívací potíže, které vás nejspíš postihnou už jen díky nervozitě, způsobené tím, že běžíte do něčeho neznámého. Takže určitě doporučuji vyzkoušet už při tréninku, zrovna tak jako ostatní součásti výživy, které s sebou na závody budete brát. V průběhu závodu využijte nabídku občerstvovacích stanic, neberte to jako zdržování, ale jako nutnost, pokud chcete ve zdraví a v pohodě závod absolvovat a být v pohodě i po něm. Vytvoří-li se na občerstvovačce fronta, tak si chvilku počkejte, je to lepší než pak ležet na trati, buď z důvodu celkového přehřátí, dehydratace, či křečí. Ani jedno, ani druhé, ba ani třetí není zkušenost, kterou člověk nutně potřebuje ke svému zdárně se vyvíjejícímu životu. Na občerstvovačce se skutečně napijte a to tak, že přejdete do chůze, vypijete obsah kelímku a pak se rozeběhnete dál. Nehoňte vteřiny, nahnaná vteřina na občerstvovačce vás může stát naskakující minuty v cíli! Nepřeháním, to je fakt, který by vám mohlo potvrdit tisíce netrpělivců, kteří tuhle chybu udělali. Nechcete-li se spoléhat na občerstvovačku, nechcete-li tam ztrácet čas, vezměte si svoje pití s sebou. V cíli se napijte, dejte si banán, pomeranč, jablko – prostě to, co organizátor nabízí. Nebudete-li moci po absolvování závodu pozřít pevnou stravu, tak si dejte čistý vývar – zavodní a zasolí vás, také vám uvolní žaludek, takže si pak budete moci dát i něco onačejšího. Dobře poslouží také nápoje typu Regener. Budete-li po závodě schopni jíst, tak si dejte, na co budete mít chuť, po závodě už žádná omezení nejsou, snad kromě množství alkoholu – zde musíte počítat s tím, že i menší množství vás může poslat do kolen. Takže bujaré oslavy absolvování a přežití prvního běžeckého závodu si naplánujte až na další den. V posledním týdnu před závodem se nesnažte dohonit kilometrové manko, které jste nabrali během celé přípravy. Rovněž tak si nezkoušejte, zda jste schopni závod absolvovat a jak, tím, že byste si ho odběhli na zkoušku. Zkouška většinou dopadne dobře, ale v den závodu pak má „zkoušející" pocit betonových nohou a je pozdě na zpytování svědomí: „Že já trubka…" Co můžete udělat – a vlastně vám to i doporučuji – je, zaběhnout si v tempu závodu (v případě 5) pět dní před závodem 15 – 20 min v tempu závodu. Samozřejmě s rozběháním a výklusem. V případě 10 pak 20 – 25 min v tempu závodu. Dva dny před závodem si dejte rozhodně klid a den před závodem 20 – 25 minut pomalého běhu na rozehřátí. Den po závodě pak nezůstávejte ležet s nohama nahoře, ale dejte si 20 – 30 minut pomalého běhu – budete-li toho schopni, nebo chůze. Pomůže vám to rychleji odplavit únavu z těla. Je-li vaším cílem závod absolvovat a ne vyhrát, tak jako rozcvičení před závodem vám úplně postačí si lehce popoběhnout 10 – 15 minut, abyste tělo dostali do provozní teploty a nastartovali spalovací pochody (metabolizmus). Pak ve stání v koridoru běžců, čekajících na vypálení startovního výstřelu, lehce poskakovat a tu a tam se protáhnout. Je-li vaším cílem opravdu závod absolvovat, bez jakýchkoliv ambicí na výkon, tak nemusíte ani to. V tomto případě naprosto postačí, když rozehřátí necháte na první 2 kilometry závodu, bez ohledu na to, zda poběžíte 5 či 10 kilometrů. Po tomto čase začněte přidávat na tempu a cíl bude váš. Jinak je to samozřejmě jedno, zda zvolíte klasickou – tlumenou, či minimalistickou obuv. Důležité je, aby to byla obuv, kterou máte vyzkoušenou a v níž se vám běhá dobře. I když to normálně neděláte, tak si namažte nohy (od kotníku dolů), včetně chodidel. Oba závody se běží i po městské dlažbě, po níž se noha (bota) neodvaluje tak dobře jako po hladkém asfaltu. Navíc se běží buď v časných odpoledních hodinách, nebo večer, takže vaše nohy budou již lehce unavené – vysušené. Promazáním vrátíte kůži elasticitu, takže snížíte na minimální míru tvorbu puchýřů a odřenin. Trpíte-li na puchýře, tak doporučuji zkusit běžet v pětiprstých ponožkách. Kdo na puchýře trpěl a vyzkoušel tuhle variantu, již dnes jinou ponožku na závod (a nejen na něj) na nohu nenavlékne. Tahle rada se týká hlavně závodů, které se běží v době, kdy sluníčko upaluje a ohrožuje vyznavače běhu tím, že jeho paprsky dopadají na jejich hlavu či zátylek a tím docilují toho, že se tělo běžce či běžkyně začne přehřívat, čehož následkem může být úpal či úžeh. Proti obojímu vás ochrání lehká pokrývka hlavy a pak také chlazení zátylku.
Posted on: Mon, 19 Aug 2013 07:30:57 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015