Dostatek předškolních zařízení přinese státu peníze Rozhovor se senátorkou (nestr. za ČSSD), vědkyní a lékařkou profesorkou Evou Sykovou, ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AV ČR Na prvním Kongresu žen, konaném v červnu v Praze, zaujala. Jasně zformulovala požadavek státních předškolních zařízení. Kromě toho vyslovila jakési své desatero, které doporučila ostatním ženám: Najít si vzor; tvrdě pracovat; nepodceňovat se a nebát se mluvit; najít si životního partnera, který ženu podporuje; překonávat profesionální pochybnosti; vědět, že myšlenky kolegů jsou zajímavé, ale »ty mé jsou ještě zajímavější«; zachovávat si koníčky; myslet na upravený zevnějšek; podporovat kolegyně a »vychovávat naše syny na principech rovnoprávnosti«. Profesorka Eva Syková poskytla během kongresu našemu listu rozhovor. Jak se podle vás žije v současné době ženám v ČR? Těm, které chtějí budovat svoji kariéru a mít rodinu, se nežije nejlíp. Myslím si, že ženy především potřebují dosáhnout toho, aby mohly jít dříve do práce – tedy některé ženy. A to by mohly jít jedině tehdy, bude-li dostatek předškolních zařízení pro jejich děti. To je zásadní problém. Nevěřila byste, že se na mne jako na senátorku často obracejí kolegové, kolegyně z dvoukariérových manželství, zdali bych jim nepomohla, aby dostali své potomky ve třech letech věku do státní školky, většina z nich totiž nemá prostředky na ty soukromé. Když můj syn a snacha, jež je lékařkou, byli v Německu a přišli s ročním dítětem k pediatrovi, on se jich zeptal: »Kdy už dáte dítě do školky?« I tato zahraniční zkušenost dokládá, že stát musí zajistit možnost umisťovat děti do školek a jeslí, tedy je nezbytný dostatek státních školek. Vyplatí se to jak ženám, tak i státu, když ženy budou pracovat dříve než po třech letech mateřské dovolené. Dobrý systém předškolní výchovy v naší zemi již byl... Byl, ale jesle nebyly ideální, a od toho se pak odvinul názor, aby děti raději zůstávaly doma s maminkami, protože ty se postarají o rozvoj svých dětí lépe. Samozřejmě, když v jeslích bylo 20 dětí a uplakané stály v postýlkách, tak to je něco jiného, než když je jedna vychovatelka na pět malých dětí. Jistě, teprve s věkem se počet dětí ve skupině může zvětšovat. Je potřeba říct, že děti jsou v těchto zařízeních šťastné. Úžasné je, že když to s dětmi dobře zorganizujete, pak se starší děti zapojí do starání se o děti mladší. Jinak je prokázáno ve vědeckých studiích, že děti takto již v raném věku navštěvující kolektivní zařízení jsou na tom všeobecně lépe – se vzděláním, s přístupem ke společnosti apod. - než ty děti, které jsou izolovány a žijí v tomto období jen s matkou. Jistě, matka je velmi důležitá osobnost, ale uvědomme si, kolik času stráví s jinými činnostmi doma a kolik stráví rozvojem osobnosti dítěte. Dovolte přidat poznatek z mého oboru. Jsem neurovědkyní a znám nejnovější nálezy v tomto oboru. Vím, jak pozitivní vliv má pobyt v kolektivních zařízeních na rozvoj mozku dítěte. Nejnovější vědecké závěry jsou takové, že se mozek rozvíjí od narození do puberty díky rozmanitosti prostředí. Proto kladu důraz na rozmanitost prostředí, v němž se děti pohybují. Např. když budou děti vykonávat jen jeden sport nebo budou orientovány jen jedním směrem, tak je to nedobré. Prostě odborníci doporučují co nejrozmanitější aktivity. Nečasova vláda (v době konání rozhovoru byla ještě »u vesla«) sděluje, že nejsou prostředky na všechna tato předškolní zařízení. Valná část z nich se za 23 let zprivatizovala nebo změnila na něco jiného, a na nová prý není. Šetří stát i obce a města. Právě školky přinesou státu peníze! Když maminky půjdou do práce, tak to přinese státu peníze - ony se stanou plátkyněmi daní, sociálního a zdravotního pojištění. Je propočítáno, že to přinese dostatek prostředků, aby tato zařízení byla i dotována! I výstavba nových předškolních zařízení se státu vrátí. Navíc zapojení žen zpět do práce jim zajistí později i vyšší platy a vyšší penze. Co z pozice senátorky pro to můžete udělat? Hovořila jsem o této problematice s - možná - budoucími politiky, ti mají shodný názor jako já: nejenže má být více žen v politice, ale také vnímají tříletou mateřskou dovolenou u nás jako neudržitelnou situaci. Ta totiž váže ženu doma. Nazvala jsem to dokonce ujařmením ženy. Avšak změna je odvislá od toho, kolik se za ni postaví žen. Společnost je dnes natolik zmanipulována (muži i ženami), že ženy naopak považují za výhodu být tři roky doma s dětmi. A já jsem opravdu přesvědčena, že dlouhá mateřská dovolená (rodičovská) je ujařmením ženy. Pokud chcete namítnout, že ne všechny ženy hodlají pracovat na své kariéře, pak připomenu, že tyto ženy mají zájem se sebevzdělávat, doplňovat si vzdělání, rekvalifikovat apod., a na to také potřebují čas. Prostě dostatek předškolních zařízení, kde nejmenší děti mohou být třeba jen půl dne, bude všeobecně přínosný jak pro děti, tak pro ženy i společnost. A ptáte-li se, co mohu z pozice senátorky dělat? Pokusím se prosazovat a schvalovat takové zákony, které by tuto změnu v životě žen umožnily, vyžaduje to ale širokou podporu žen samotných. Proč mají rodiny dnes spíše jedno dítě? Jakou váhu mají ekonomické a sociální souvislosti? Velkou. Ostatně všechno souvisí se vším. Když jsou ženy např. třikrát tři roky doma (mají-li tři děti), tak to znamená i zásah do jejich budoucího důchodu, který je nižší než mužů. Také ji může partner opustit, což se stává. Když je totiž žena tolik let doma, stává se na partnerovi více závislou a pro některé muže po čase méně atraktivní. Nedostatek předškolních zařízení prakticky znamená, že ženy nemohou nejen budovat kariéru, ale i jít vydělávat, a rodina pak nemá dostatek peněz na mimopracovní aktivity a vzdělání dětí. Když hovoříme např. o rodině dvou absolventů vysokých škol, tak tito mají na začátku často »hluboko do kapsy«, což ovlivňuje mnohé, i počet jejich dětí. Měl by podle vás stát převzít na sebe povinnost vyplácet alimenty ženám, jejichž bývalí partneři, otcové jejich dětí, selhali a neplatí? Já jsem přesvědčena, že stát by měl alimenty v takových případech vyplácet. Takový zákon bych podpořila. Jak může žena například se třemi dětmi vymáhat po svém bývalém manželovi výživné, když prakticky nemá žádné časové a finanční možnosti? Ale ty má přece stát, který by to následně po těchto nesolidních otcích (zpravidla se jedná o muže) vymáhal. Ženy-samoživitelky jsou vůbec velkým problémem. Jsou to zpravidla ženy s nízkým příjmem. Monika HOŘENÍ HaNo
Posted on: Tue, 23 Jul 2013 17:17:55 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015