Filozofie toltéckých Indiánů Nejedná se o jakési náboženství, spíše o logické souvislosti vztahů k okolí. I když filozofie má kořeny spíše mezi mexickými šamany, má styčné body např. s budhistickou filozofií. Jeden malý příklad logické souměrnosti energií: Pokud budete vysílat zlo, bude se vám vracet zlo. Pokud budete přijímat zlo, budete ho i vysílat. Když budete vysílat lásku, bude se vám vracet. Když budete přijímat lásku, budete ji i vysílat. Tento systém rovnováhy je spojuje všechny energetické nauky a je možno ho analogicky najít všude v přírodě v rozměrech řádů od "skoro nulových" až po fyzikální zákonitosti černých děr ve vesmíru (s tím, že lásku a zlo vyměníme za jiné analogické doplňky). Východní nauky ho označují jako JIN a JANG. Pracuje s ním spousta praktických směrů, jako JÓGA, REIKI, FALUN GONG i bojová umění jako TAIJIQUAN ze kterého vychází další směry. Na něm je založen i Toltécký filozofický systém. Odkryl mi pohled na důležité souvislosti ve vztazích mezi lidmi, energetické vztahy a další velmi zajímavé skutečnosti, které jsem netušil. Fascinovalo mě, že takto silné vědění souvislostí je tak málo rozšířené a najednou mi připadalo, že většina lidí na tomto světě sebou nechává nějak zacházet místo aby s okolím zacházel sám a málo kdo ví, jak žít. Je to asi tím, že po širším vědění toho, jak to tady všechno funguje, "nikdo netouží". Je to pohodlností, o které si myslíme, že je odměnou za naši práci. Většina lidí je jen hloupé stádo, které se zajímá o svoje materiální zabezpečení a povrchní pobavení, ale zároveň se diví, že nejsou spokojeni, žijí velmi nudným životem a stereotypem. To však vyhovuje těm, kteří chtějí stáda jedinců bez skutečné individuality ovládat - jsou to diktátoři, různé společenské, náboženské organizace. Využívají ke svému prospěchu toho, že slepě uvěříme něčemu, co si nemůžeme sami ověřit. Tyto knihy mě inspirovaly k nalezení cesty k vlastní individualitě a spokojenosti. Proto jsem na ně napsal tyto recenze. Miguel Ruiz: 4 dohody obal knihy Don Miguel Ruiz v této knize vysvětluje základní princip toltécké filozofie a psychologie vztahů způsobem, aby to pochopil obyčejný člověk, který žije v moderní společnosti. Jsou to úplné základy pro toho, kdo směřuje cestou poznání - cestou poznání mám na mysli vyšší učení, které obsahuje prvky jako naučit se být skutečně šťastný, ovládat svou mysl a tělo-zdraví v plném rozsahu, naučit se technikám snění a ovládání vůle. Vyšší techniky vůle a vnímání kniha neobsahuje, je jen základem - vyčištěním mysli a vede člověka k přiblížení se ke své podstatě. Je praktickým průvodcem k dosažení osobní svobody. Pokud namítáte, že svobodní už jste, tak vás tato kniha možná přesvědčí o opaku, a to v tomto smyslu: Společnost nás od dětství ochočuje a přesvědčuje nás o tom, co je špatné a co je správné. Ne vždy to však je objektivní pravda. Učíme se to, co je dobré pro fungování společnosti jako celku, ale ne to, co je dobré pro nás jako pro jedince. Média, jako televize nás od dětství učí, že šťastný je ten, kdo má auto, dům, krásného partnera, jak je důležité, co si o nás okolí myslí. Pěstuje v nás snahu zalíbit se ostatním, srovnávat se s ostatními. Dětem ukazuje např. v komerčních filmech, jak je dobré někoho jiného ponížit, protože to je údajně správná cesta pro naše sebevědomí. Na snahu zalíbit se ostatním vůbec nemusíme plýtvat pozorností. Mnoho lidí se cítí být odepsáno, protože nesplňují povrchní ideál krásy, který nám předkládají média jako žádoucí, pohrdají sebou a soudí se. Naprosto zbytečně. Pokud si někdo říká „jsem špatný, ošklivý“, tak tomu uvěří a pohrdá sám sebou, soudí se znovu za nedobré činy, za které již byl potrestán. V hlavě si vytváříme systém oběť - soudce, což je normální v modelu společnosti a jímž se trýzníme a roznášíme tuto nemoc mezi ostatní lidi. Můžete to vidět na lidech dnešní doby všude kolem - na tom jak se k sobě chovají. Dobře je to vidět např. na řidičích aut - „debile, kreténe, krávo“ atd. Největší úpadek vidíme i na politické scéně, což doplňuje logické souvislosti o učení společnosti. Don Miguel Ruiz nás chce ve své knize naučit, abychom sami se sebou byli opravdu spokojeni (ne falešně). Abychom toho dosáhli, musíme dodržovat 4 základní pravidla - dohody. Slovo dohoda je zde myšleno jako myšlenka, kterou jsme přijali za svoji pravdu, resp. pravidlo, kterým se budeme řídit. Tyto dohody znějí takto: 1. nehřešit slovem 2. nebrat si nic osobně 3. nevytvářet si domněnky 4. dělat vše, jak nejlépe dovedu vysvětlení: 1. Z knihy: Užívejte slovo správným způsobem, užívejte jeho sílu ve jménu pravdy a lásky. Neříkejte to, co si nemyslíte a mluvte jako osobnost. Nepoužívejte slovo k pomluvám a odsuzování, a to ani druhých, ani sebe sama. Užívejte slovo jako „bílou magii“ a začněte sami u sebe. Toto je první dohoda, kterou byste měli sami se sebou uzavřít, pokud se chcete osvobodit, být šťastní... Nehřešit slovem vás dovede k osobní svobodě, k velikému úspěchu a blahobytu. Zbavíte se veškerého strachu a změníte život v radost a lásku. Nehřešit slovem znamená neposílat nikomu emocionální jed. To znamená zbytečně planě neobviňovat ostatní, a to jen z důvodu, aby se v dané chvíli cítili minimálně o něco hůř. Jeden jednoduchý příklad: Pokud potkám na ulici neznámého člověka a řeknu mu: „jsi špatný člověk“ a odejdu, tak jsem mu poslal emocionální jed a hřešil jsem slovem. Pokud to je slabá osobnost, tak si to vezme osobně a řekne si: to je to tak vidět? a po zbytek dne se bude dívat převážně do země. Nebo se jen naštve a řekne si o mě: to je ale debil, vždyť mě nezná. Ale jisté špatné rozpoložení v něm i přesto zůstane a to pak pošle zase někomu jinému. Takto se zlo šíří mezi lidmi. Na nejúrodnější půdu dopadne, pokud je takticky předáno blízké osobě, která vás má ráda. Ta pak uvěří, že dělá něco špatně, nebo dokonce že je špatná. Rafinované obvinění s cílem útoku na jinou osobnost a její sražení na emocionální dno se dá přirovnat k černé magii. Neposílejte nikomu pocit viny, protože vám to ve skutečnosti nijak nepomůže. 2. Nic z toho, co jiní lidé dělají nedělají kvůli nám, ale kvůli sobě. Kamkoliv jdete, naleznete lidi, kteří vám budou lhát a jak poroste vaše uvědomění, všimnete si, že lžete také sami sobě. Neočekávejte od lidí, že vám budou říkat pravdu, protože oni lžou i sami sobě. Budete-li ostatní vnímat takové, jací jsou, a nebudete vztahovační, nic z toho, co řeknou nebo udělají, vás nezraní. I kdyby vám lhali, nic se neděje. Lžou, protože se bojí, abyste nezjistili, že jsou nedokonalí. Nebrat si nic osobně - souvisí s první dohodou, viděno ze strany „napadeného“. Někdo mi řekl že jsem úplně blbej. Mám několik možností, jak s tím naložit. Buď to přijmu jako dohodu, nebo si uvědomím, že je to jen cizí hledisko a vychází z čistě subjektivního pohledu někoho jiného a tudíž to vůbec nemusí být pravda (je to jen „sen“ někoho jiného). Je třeba si uvědomit, že ten, kdo nám tohle řekl, k tomu má důvod a ten je pravděpodobně takový, že s ním něco není v pořádku. Má potřebu, aby se někdo jiný cítil stejně špatně nebo hůř než on. Takového člověka můžeme jen politovat, protože v tom, aby byl spokojen sám se sebou mu brání to, že hřeší slovem. Pravděpodobně si i zbytečné věci bere osobně, protože to zkouší na ostatní a předpokládá, že to bude fungovat. Pokud máte příliš velkou osobní důležitost a pocit, že svět se točí jen okolo vás, pak budete mít s touto dohodou problém. Budete zranitelnější, protože pokud Vám někdo řekne něco o Vás, budete to brát jako příliš důležité a vážné. Osobní důležitost nám v ničem nepomůže, je to základ ješitnosti a lidé s ní se pravděpodobně nebudou pouštět do vyššího učení, protože věří, že se sebou jsou a budou spokojeni. 3. nevytvářet si domněnky zde znamená, že neuvěříme myšlenkám, které vyplodila naše fantazie, jako možnou variantu událostí. Nejčastějším příkladem je to, že si myslíme, že nás někdo nemá rád a věříme tomu, i když to není pravda. Může to být člověk uzavřený, kterému dlouho trvá, než někomu začne věřit a třeba neumí vyjadřovat náklonnost. V jiných případech se často jedná o paranoidní představy typu: chce mě potrestat, ublížit, atd. Paranoidních představ se můžeme zbavit, pokud si nevytváříme takovéto nepodložené domněnky, jimž uvěříme a pokud dodržujeme 4 dohody, z nichž poslední je: 4. dělat vše, jak nejlépe dovedu. To je o rozhodování v souvislosti se svědomím odproštěným od učení společnosti. Každý den děláme mnoho drobných rozhodnutí a jde o to naučit se volit správné možnosti tak, aby naše svědomí neutrpělo újmu. Pokud jsem vždy vše dělal podle svého nejlepšího přesvědčení - tak jak jsem nejlépe uměl a někdo mi pak řekne, že jsem něco zvoral, je to záležitost okolností, ne mého svědomí. K tomu je dobré naučit se okolní svět vnímat jako lásku. Tím získáme umění bílé magie. Zažít si tato pravidla jako vlastní a přijmout je jako dohody, není pro každého snadné. Je to poměrně velká transformace osobnosti, pokud jste odchovaní konzumní společností. Určité taktiky, jak si pravidla zažít, jsou v knize popsány. Je k tomu zapotřebí i několik pravd a uvědomění, jako: život je tvořen světlem, vše živé z něj pochází tedy i my a všechno živé kolem. Z pohledu tohoto uvědomění nikdo není lepší nebo horší. Ti kdo dělají chyby, je dělají proto, že jsou obětmi kolektivního snu, neboli učení společnosti. Dál nemusím ani psát, že tuto knihu doporučuji. Je to i v mém zájmu, protože čím víc lidí se naučí být spokojeno samo se sebou, tím se k sobě budeme chovat lépe. V knize je popsáno i mnoho dalších pěkných příkladů. Pokud věříte, že když budete šířit dobro, tak se vám vrátí, je to správná volba. Don Miguel Ruiz vydal mimo jiné ještě 4 Dohody - Pracovní kniha, která pomáhá zavádět 4 dohody do vaší životní praxe.
Posted on: Sun, 14 Jul 2013 11:00:23 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015