Fízl Od svých osmnácti let jsem dělal policistu. Když jsem ve třicíti s touhle profesí končil a přesouval se do advokacie, tušil jsem, že mě nová profese nepřijme úplně s otevřenou náručí. Zvláště když jsem svým myšlení policistou zůstal a odmítl zcela změnit svůj pohled na svět jenom proto, že jsem změnil dres. Ale trochu mi odchod od policie otevřel oči a já viděl, že v policii nejsou jen dobří hoši. A jak mám k této profesi kladný vztah, o to více mi začali vadit lumpové v řadách policistů. Válčil jsem s policajtem, který zneužíval domovní prohlídky k systematickému okrádání vietnamské komunity. A málem jsem kvůli tomu sám skončil ve vězení. Zastupuji maminku policistky, kterou šovinistický jedinec v policejním mundůru dohnal k sebevraždě. Zastal jsem se aktivisty, kterého policista bezdůvodně napadl a následně obvinil z útoku na veřejného činitele. Ale všechny tyto případy beru jako odstraňování skvrn z profese, kterou mám jinak rád. Které si vážím. Díky tomuto svému postoji jsem se smířil s tím, že velká část advokátů na mě bude pohlížet s nevolí. A opravdovým testem si projdu 11 října, kdy se v rámci volebního sněmu České advokátní komory budu pohybovat mezi 2000 současně přítomnými advokáty. Z nichž někteří mě považují za ztělesněné zlo. Sám budu zvědav, jak velké procento jich je a jak moc mi to „dají sežrat“. Zatím jsou odvážní hlavně v diskuzích, kde nejsem přítomen. Ale má bývalá policejní profese je třaskavou otázkou i jinde. Nedávno jsem si prošel diskuzí s jedním ochráncem lidských práv, který na mě kouká skrz prsty (eufemisticky řečeno) právě proto, že jsem bývalý policista. Vzájemná neláska mezi některými policisty a některými ochránci lidských práv je zbytečná, ale bohužel pochopitelná. Zbytečná proto, že obě skupiny mají totožné cíle. Chránit lidská práva. Pochopitelná proto, že často se potkávají ve vyhrocených situacích a neshodnou se na tom, kde je hranice, kde práva jednoho končí a práva druhého začínají. Takže vznikají konflikty, které nevytvářejí „dobré vztahy“. Všechno tohle chápu, přesto jsem se ohradil, když zmíněný diskutér o policistech neustále mluvil jako o fízlech. Žádal jsem, aby tento termín nepoužíval, neboť ho chápu jako silně urážející celou policejní profesi. Nepochodil jsem. Onen ochránce lidských práv, který je háklivý na každé nevhodně použité slovíčko. Který jiného, který se odchýlí od předepsané mluvy a předepsaného pojmosloví, bez váhání označí za sociálně patologického jedince. Ten samý ochránce mi vysvětlil, že všichni policajti jsou přece švestky a fízlové, protože „čeština je pestrá a krásná“. S takovou argumentací se vám fakt nahrne krev do hlavy. Ale co, krajní postoje jednotlivců se vyskytnou v každé skupině. A ne každý je zrovna argumentační génius. S tím se člověk musí naučit žít, fungovat, spolupracovat. Nicméně, pro všechny, kteří mají policisty za fízly (protože čeština je krásná a pestrá), mám jeden vzkaz. Hlavou i srdcem jsem byl fízl, jsem fízl a budu fízl. A fakt se za to nestydím.
Posted on: Sun, 29 Sep 2013 09:28:14 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015