I NA DOVOLENÉ HLEDÁ PLASTY Bára Torhan Ačkoliv jsem už dříve měla pár šperkařských kousků v jedné malé galerii, s nabídkou pro širokou veřejnost jsem i já začala až na Fleru, říká Bára Torhan alias Makeba ze Šenova. Takže i já patřím k těm, kterým Fler změnil život... Její překrásné plastové šperky najdete na adrese fler.cz/makeba. Bod zlomu v mém životě přišel, když jsem objevila a naučila se správně používat nůžky, to byl a stále je pevný základ všeho dění. K tomu jen přidávám a přidávám… Vše tvořivé je pro mě zábavou a naplněním, od nejmenších titěrností až po tesání sekerou. Konkrétně k plastovému tvoření jsem poprvé přičichla v bývalém zaměstnání, kde jsem měla, mimo jiné, skvělou možnost snažit se rozvíjet a podporovat jemnou motoriku i u ostatních lidí, nejen u sebe. Právě tam jsem rozstříhala a natvarovala svou první PET láhev… no a byla z toho láska. ˘ Pomalu jsem se o tuto tvorbu začala podrobněji zajímat, od přítele, zkušenějšího v tvorbě recyšperků, jsem zjišťovala nejrůznější informace, pak jsem sama objevovala jejich výhody i nevýhody, vlastnosti a možnosti, vše pochopitelně metodou pokus/omyl. Začala jsem vystřihovat a tvarovat, vymýšlet, prostě tvořit. - Tvé šperky, to jsou otisky přírody kolem nás. Poznáme v nich vistárie, zvonky nebo třeba vlčí máky. Jak se vší tou inspirací kolem pracuješ? Ačkoli tvořím z plastů tak, největší inspiraci orpavdu a paradoxně nacházím v přírodě, na zahradě, v botanických zahradách, na procházkách, na výletech… Kamkoliv se vrtnu inspirace mi sama padne do oka. Vyšlechtěná rostlinka nebo drobný plevel, je to jedno. Kouknu na kvítek a v hlavě se mi začne rodit nápad, jak by šel vytvořit z plastů. Takže podněty přicházejí samy, vůbec není třeba dlouho přemýšlet, nejsnazší pro mne je dívat se kolem. V hlavě se to pak překonvertuje a v ruce vytvoří, je to snadné. Líbí se mi fakt, že za ty podněty, které mi příroda nabízí, já recykluji a pomáhám ji alespoň maličko na oplátku šetřit. V mém okolí se tedy PET láhve jen tak nevyhazují. Putují ke mně a já je přetvořím v něco dalšího, protože i z něčeho neoblíbeného, nenáviděného ještě lze vytvořit trochu krásy. Občas mě také k nápadu přivede i látka, kterou vidím, vzor či její barevná kombinace, nebo třeba jen uspořádané zboží v regálu v obchodě, podnětů je spousta, jen si všimnout! - Jak si vlastně materiál sháníš? Přijdou na řadu i popelnice? ˘ Největší podíl materiálu, který využívám tvoří PET láhve. Sbírá celá má rodina i známí, a tak jsem krásně zásobena. Dokud mám tak věrné zdroje, prolézání popelnic mi nehrozí. ˘ Jiný materiál samozřejmě nakupuji, od plastových plátů, vláken a trubiček až po korálky a jiné komponenty. - Kolik PETek asi běžně doma míváš? A jak je všechny skladuješ? Těžko to spočítat. Mám komoru, kde je to trošku jak v plastovém kontejneru, sice úhledném a uspořádaném, ale úsměvné to je ˘. - Co máš ráda na práci s plastem? Nejraději mám objevování. Ačkoli s plasty pracuji již delší dobu, tak mě stále nepřestávají překvapovat... Každý plast je jiný, každý potřebuje k přetvoření jiný přístup, člověk kolikrát jako by začínal od znova. Plast je podle mne materiál velmi vděčný, v tvárnosti a variabilitě má své hranice, ale díky fantazii a trpělivosti při realizaci nápadů lze ty hranice po troškách posouvat dál. Odměnou a radostí je samozřejmě i to, že mohu něčemu již nepotřebnému vdechnout nový život. - Máš nějaký vzor v oboru šperkařiny? Samozřejmě můj obdiv patří spoustě tvůrců na Fleru. Miluju precizní zpracování, proto mi srdce zaplesá vždy, když nějaký takový do detailů propracovaný šperk vidím, ať už je z polymerů, kterým pro mě vládne třeba Mauréta, nebo z papíru, se kterým umí dokonalá kouzla Úžasný Mauric, či z drahých kovů, kde žasnu nad prací Věry Novákové nebo Eire. Fler sdružuje opravdu mnoho šperkařů, před kterými (doslova) v hlubokém předklonu smekám. - Myslíš, že se dá i v zdánlivě jednotvárné činnosti posouvat hranice? Hledáš nějaký bod, kterého chceš dosáhnout? Já tvořím pro radost, pro zábavu, pro to objevování. Uhnízdila jsem se u tvorby recyšperků a nehodlám z hnízda jen tak vylétat, stále jsem nenašla ty konečné hranice. Přiznám se, že občas na chvilinku zabrousím i jinam, ono mi to nedá sem tam nevytáhnout Fimo či ClayCraft nebo barvy a štětce, do budoucna plánuji koupi nového šicího stroje, ale jen tak opustit plasty, to rozhodně ne. Každý svůj dokončený šperk tak vlastně považuji za úspěch, i do drobných náušniček dám velký kus sebe, od nápadu přes mozoly až po prezentaci na Fleru. - Ano, ty máš na Fleru opravdu krásné fotky. Působí lehce a vesele. Jsem ráda, že působí lehce, já jsem totiž až chorobný puntičkář a potrpím si na detaily. Takže já si fotku pochválit neumím, pokaždé tak trochu čekám, že vyjde krapet jinak, než jaká v konečném výsledku vlastně je :). Budete se divit, ale fotím na okenním parapetu. Já už k tomu parapetu vlastně tak trochu přirůstám, tvořím u něj, fotím u něj, žiju u něj... - Jak vypadala tvá první zakázka na Fleru? A jak ta nejkurióznější? Jestli to nepletu, tak mou první zakázkou byly prstýnky, byla to výzva, která mě ale zase popostrčila o kus dál, takže moc díky za ni! A nejkurióznější je asi pokaždé shánění potřebných barviček. Každý nákup, dokonce i každá cesta do zahraničí se pak zvrtne na hon za plasty. - Čím se bráníš stereotypu, aby každé náušnice nevypadaly jako ty předtím? Tvořím hlavně podle nápadu, když nějaký nový mám, musím jej co nejrychleji zkusit ztvárnit. Samozřejmě se sem tam asi stereotyp vloudí, ale snažím se mu vyhnout, nebaví mě. ˘ Důležité je nesedět jen doma, mít oči i hlavu otevřenou, nechat proudit myšlenky, inspiraci, nápady… I ta novinka pak přijde, aniž by ji člověk nějak extra čekal či pracně vymýšlel, takže doufám, že další již poletuje ve vzduchu. - Promítá se všechna ta inspirace a promyšlenost i v tvém oblékání? Mám velmi ráda jednoduchou módu, s výraznějšími doplňky. Takže vlastně asi ano. Ale není to vždy pravidlem, když přijde nálada, tak i já vrstvím a kombinuji. Většinou ale preferuji pohodlné modely, což se mi ovšem ne vždy podaří. Někdy mám takovou šílenou náladu, nejraději bych se navlékla do bláznivé, pořádně hustě vrstvené tylovky, k tomu nějaký sytě barevný top, barevné střevíce a obří lízátko k tomu :). Vytancovat ven s úsměvem a k tomu si ještě zpívat! Ale to bych musela žít ve stejně bláznivě sladkém, barevném a z bezpečnostních důvodů pro mé okolí i hluchém světě. ˘ - Kdybys mohla nařídit ženám jednu jedinou věc v oblékání, byly by to tvé náušnice, nebo něco úplně jiného? Byly by to rozhodně šaty! Já miluju šaty, jeden krásný kus oděvu, žádné složité kombinování. Šaty jsou v dnešní době snad pro všechny příležitosti, sportovní, domácí, večerní, mini, maxi, široké, úzké, pohodlné, elegantní, avantgardní… A když už mám to štěstí, že jsem žena a z historického hlediska zapadám do doby, kdy šaty nosí ženy, tak jsem ráda, že nejsem limitována nošením triček, košil a nebo různě dlouhých kalhot. Šaty jsou pro nás holky prostě nej!
Posted on: Mon, 14 Oct 2013 08:13:04 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015