Slovanské svátky Hlavních slovanských svátků bylo třináct, stejně tak jako bylo dříve měsíců v roce. Mnohé z nich přežily v pozměněné podobě až dodnes. První z nich jsou Hromnice, svátek boha Peruna, které ohlašují jeho příchod "po zimním spánku". Následují svátky jara, které křesťané nazvali Velikonoce. I dnes v nich nalezneme mnoho původních slovanských prvků. Velice starým, takřka prehistorickým symbolem je vejce, pradávný symbol zrození o obnovy života. Ale tím nejznámějším "pohanským" svátkem, který pod křesťanskou rouškou slaví snad každý z nás, jsou bezesporu Vánoce. S tak silně zakořeněným svátkem si církev nevěděla rady, proto ho radši převzala pod svá křídla. Jedná se o oslavu zimního slunovratu, ve staroslovanštině se tento svátek nazýval Kračun, podle nejkratšího dne v roce. Je to den, kdy se uzavírá jeden sluneční cyklus, starý bůh slunce Svarožic umírá a ráno se rodí znovu v podobě dítěte Božice, aby celý koloběh roku počal znovu. Odtud se vzal symbol dítěte, který později církev využila, aby označila Vánoce jako den narození Kristova. Do dnešních dnů se zachoval i další zajímavý motiv, zlaté prase. Ne náhodou byl právě vepř posvátným zvířetem Svarožicovým.
Posted on: Mon, 15 Jul 2013 12:27:00 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015