A co Pavlův osten v těle? Pokaždé, když řeknete, že je Boží vůli, aby byl každý uzdraven, někdo zmíní Pavlův osten v těle. Logika tohoto odkazu říká, že přestože byl Pavel jedním z jeho největších poslů, Bůh ho neuzdravil. Říkají, že Bůh chtěl mít Pavla nemocného, aby zůstal pokorný. To ale není to, co říká Bible. Pavel hovořil o ostnu ve svém těle v 2. Korintským 12,7-10: „Aby mi ta úžasná zjevení příliš nestoupla do hlavy, byl mi dán do těla osten, satanův posel, který mě sráží, abych si o sobě příliš nemyslel. Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo, ale řekl mi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti.“ Milerád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc. S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti pro Krista – vždyť má síla je v mé slabosti!“ Všimněte si, že Pavel úvodem všech svých prohlášení o ostnu v těle zdůraznil, že mu byl dán kvůli všem „úžasným zjevením“. Proto by nikdo, kdo nemá stejné množství úžasných zjevení jako Pavel, neměl prohlašovat, že mu byl do těla dán tentýž osten. Je mnoho lidí, kteří Pána znají jen povrchně a kteří se za Pavlův osten v těle schovávají. To není správné vykládání Písma (2. Timoteovi 2,15). Pavel v 7. verši zcela jasně uvedl, že jeho osten v těle byl „posel satanův“, ne Boží. A přesto ti, kteří se rozhodli vykládat tento verš způsobem podporujícím učení, že Bůh pokaždé neuzdravuje, neustále připisují jeho autorství Bohu. To je neupřímnost vůči Písmu. Pavlův osten v těle byl od ďábla, ne od Boha. Co byl Pavlův osten? Kvůli slovu slabost ve verších 9 a 10 se obecně předpokládá, že šlo o nemoc. V kontextu je ale slovo „slabosti“ použito k popisu těžkostí, které nebyly nemocemi. V 2. Korintským 11,23-30 je Pavel sepsal: byl pětkrát bičován 39 ranami, bit metlami, kamenován a ponechán smrti, třikrát ztroskotal na moři. Hovořil o nebezpečích spojených s cestováním po moři i po souši, o útocích pohanů i vlastních krajanů proti své osobě. Trpěl vyčerpáním a bolestí, hladem, žízní, zimou a nahotou. Potom ve 30. verši řekl: „Když už se musím chlubit, pochlubím se svými slabostmi.“ To je důkazem, že slovo „slabosti“ neodkazuje pouze na nemoci. Pavel nazýval „slabostmi“ své těžkosti. Bible také používá totožné slovo „slabost“ ve chvíli, kdy nevíme, jak přesně se modlit (Římanům 8,26). Ti, kteří se na Pavlův osten dívají jako na nemoc, neužívají slovo slabost (neduh) stejným způsobem, jakým jej v kontextu použil Pavel. Ve verši 10. Pavel řekl: „S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti…“ (2. Korintským 12,10) Pavel sepsal seznam pěti věcí, které s radostí snášel. Čtyři z pěti rozhodně hovoří o útrapách, které prožil. Pokud je slovo „slabosti“ použito stejným způsobem, jako to udělal Pavel v kontextu 2. Korintským 11,30, pak také popisuje těžkosti a útrapy. Pavlův osten byl ve skutečnosti pronásledováním, kterým trpěl, kamkoliv šel. Přicházelo prostřednictvím lidí. Jeho iniciátorem byl ale padlý anděl, který byl určen, aby na něj stále útočil. Pavel opakovaně Pána žádal, aby jej tohoto pronásledování zbavil. Z pronásledování jsme ale vykoupeni nebyli. Pavel později napsal: „Právě tak budou pronásledováni všichni, kdo chtějí žít zbožně v Kristu Ježíši.“ (2. Timoteovi 3,12) Bůh dal Pavlovi milost k tomu, aby toto pronásledování vydržel, místo aby jej ho zbavil. Ostatní místa v Písmu to potvrzují. Termín „osten v těle“ se poprvé neobjevil až v Pavlových dopisech. Jsou tři místa Starého zákona, ve kterých je použito podobného výrazu: Numeri 33,55 “Pokud obyvatele té země nevyženete, pak se vám ti, jež tam ponecháte, stanou trním v očích a ostny v bocích. Budou vás trýznit v zemi, v níž budete bydlet.” Jozue 23,13 “…potom vězte, že Hospodin, váš Bůh, tehdy před vámi přestane ony národy vyhánět. Stanou se vám léčkou a pastí, bičem na vašich bocích a trním v očích, dokud nevymřete z této krásné země, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dal.” Soudců 2,3 “Proto jsem také řekl: ‚Nevyženu je před vámi, ale budou vám trním v bocích a jejich bohové se vám stanou pastí.” Starozákonní terminologie, ze které Pavel čerpá, k trnům přirovnává lidi. Ve všech těchto verších Bůh varuje svůj lid před tím, aby ponechali kohokoliv z původních obyvatel naživu, protože se stanou ostny v bocích a trním v očích. Slovní spojení „osten v těle“ je, jak vidíme v předchozích případech, v Bibli použit jako odkaz na pronásledování lidmi spíše než na nemoc. Někteří lidé se snaží jako potvrzení o Pavlově nemoci použít jeho slova z Galatským 4. Říkají, že trpěl nemocí, která zasáhla i jeho zrak, a o tom že tady mluví: Galatským 4,13-15 “Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti. I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše! Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je!“ Říkají: „Vidíte, Pavel měl nemocné oči a dokonce sám říká, že nebyl zdravý, když jim přišel kázat evangeliu.“ Uznávám, že s Pavlem nebylo tělesně něco v pořádku, když Galatským přišel kázat poprvé. Zdá se, že právě tohle říká. Vyvodit z toho ale závěr, že se jednalo o problém s očima, protože „by si pro něj Galatští oči vyloupli“, mi připadá jako unáhlený závěr. Myslíte, že když dnes říkáme: „Dal by za něj ruku do ohně,“ naznačujeme, že je něco v nepořádku s rukou toho dotyčného? Jedná se o slovní obrat, který říká, že tento člověk by pro druhého udělal cokoliv. Totéž říká Pavel o Galatských. Byli by pro něj bývali obětovali vlastní tělo, kdyby to bylo nutné. Navíc i kdyby nešlo jen o slovní obrat a Pavel měl opravdu nemocné oči, znamená to, že právě tohle byl jeho „osten v těle“? To je dost chabé vysvětlení. Mnohem logičtější by bylo říct, že to vše byl důsledek kamenování, o kterém se píše ve Skutcích 14,19-20. Pavel byl kamenován a nakonec ponechán na místě, aby tam zemřel: “Vtom ale dorazili Židé z Antiochie a Ikonia a strhli davy k tomu, aby Pavla ukamenovali. Když už ho měli za mrtvého, vyvlekli ho za město. Když ho však obstoupili učedníci, vstal a vrátil se do města. Druhého dne pak s Barnabášem odešel do Derbe.” Osobně věřím, že opravdu zemřel a Bůh jej vzkřísil. Pokud mrtvý nebyl, byl smrti tak blízko, že jej ti, kteří ho kamenovali, za mrtvého pokládali, a tak odešli. Když ho ale obstoupili učedníci a modlili se, vstal. Hned následujícího dne Pavel odešel do města Derbe a tam kázal evangelium. Víte, kde leží Derbe? Je to jedno z měst v Galacii. Lidé, se kterými Pavel hovořil o své slabosti (churavosti) jako s prvními, byli právě Galatští. Proto by bylo zcela pochopitelné, kdyby po té, co byl předešlý den ukamenován, trpěl určitými fyzickými problémy včetně problému se zrakem. Galatským 4. kapitola rozhodně nedokazuje, že Pavlovým ostnem v těle byla nemoc očí. Skutečnost, že Pavel mluví o slabosti „na začátku“, navíc znamená, že pominula. A tak Pavlovým ostnem v těle nebyla nemoc a Bůh ho neodmítl uzdravit, aby zůstal pokorným. Ti, kteří takto vyučují, se chytají stébel, aby mohli učit to, co vyhovuje teologii, které chtějí věřit. Pravdou je, že BŮH CHCE, ABYSTE BYLI ZDRAVÍ.
Posted on: Tue, 24 Sep 2013 05:01:52 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015