Asi jedinou věc na světě hledám nejvíc. Omluvte mě, nebudu stručný. Je to něco, co dělá z mýho života víc než cestu za potravou, potřebama a splněních mých společnosti daných úkolů. Přesto jí nedokážu popsat. Přichází to jednou v životě a když to příjde tak víte, že to je ono. Ten pocit, kdy víte, že žijete a že z týhle kapitoly vašeho života bude nejvíc vzpomínek. i kdybych se sebevíc snažil vím, že to nepopíšu tak jak bych chtěl. Ten pocit, kdy cejtíte, že na ničem okolo víc nezáleží. Ať si myslí třeba i davy, že tohle píšu, abych ty davy měl. Já tohle mám v sobě od narození. Tuhle touhu chtít víc nebo nic. Tohle se přivolat nedá. Tohle se nedá vykouzlit z jednonocovýho barovýho setkání, i kdyby vám tomu přáli všechny náhody. Tohle se nedá vykřesat z dlouhodobý osamělosti a potřeby někoho mít. Tohle je něco víc. Něco co většina z nás chce a pak stejně vememe toho vrabce v hrsti. Tohle není pro normálně smýšlející lidi. Tohle je risk. Je to pro hráče, co se nebojí hrát. Pro ty co nenosí štít s nápisem - pustím tě jen tam, kam chci. Pro ty co vědí, že každej let znamená miliony pádu na tvář. Pro ty co se nebojí shořet, protože ví, že být blízko žáru znamená se občasně spálit. Tohle není pro rozumné lidi. Normálně smýšlející člověk zvolí rozum nad emocema. Odměnou mu je budoucnost a možná i rodina a když má štěstí dostane klid, spokojenost a dobrou večeři v pátek večer. Ale já věřim, že je něco víc daleko za průměrem. Daleko za představivostí i těch nejlepších kreativců. Něco co dokáže dělat z člověka lepšího člověka. Něco co nutí vás se dívat na hodinky a uvědomovat si jak málo času máte na tak skvělou věc. Něco, kdy nejste nucenej hledat si milenku, hrát si na někoho kým nejste. Něco, kdy nepotřebujete návody, příručky, rady ale prostě díky tomu nečemu víte co je správně. Něco co dělá váš život magickou rychlou jízdou, za kterou se pak otočíte a řeknete stálo to za to. Něco na co většina lidí dneska už nevěří. Něco co většina lidí dneska radši popře, protože to z nich dělá v očích druhých slabochy a uplakaný holčičky. Něco co stejně všichni uvnitř chceme a hluboko uvnitř doufáme, že nás to potká. Něco, co dá všem těm práškům, tabletkách, skleničkám, blýskajícím se předmětům i koupeným uznání nádech druhý ligy. Něco čemu se v angličtině říká the time of my life. Něco co já si přiznal, že chci víc než všechnu tu náhradu okolo. A ano, nejsem normální. :)
Posted on: Sun, 03 Nov 2013 15:19:12 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015