Byl jednou jeden žák a ten se zeptal svého mistra: „Co mě odděluje od pravdy?“ A mistr řekl: „Nejsi sám, kdo se cítí oddělený od Pravdy. Je mnoho takových. Povím ti malé příběhy, které ti budou připadat, jako velice jednoduché. Musíš je ale projít mnohokrát, abys pochopil jejich velikost!“ První kapka „Chci svoji svobodu“, požadovala jedna kapka v moři a moře ji ve své milosti vyzdvihlo na hladinu. „Chci svoji svobodu“, dožadovala se opět kapka. A slunce bylo plné milosti a vyzdvihlo ji do oblak. „Chci svoji svobodu“, dožadovala se stále kapka. A oblaka byla dobrotivá, spustila ji zase dolů a tak byla opět v moři. Druhá kapka Jedna kapka hodně četla a dlouho studovala aby se stala mořem, přesto se jí to ne a nedařilo. Intelektuální kapka vody je intelektuální kapka vody, ale ne moře. Třetí kapka „Všechny tyto kapky v moři za nic nestojí“, řekla jiná kapka v moři. Čtvrtá kapka „Ále, co mě je po tomto moři“, řekla kapka v moři. Pátá kapka „Bezpochyby, jednu věc už jsem poznala. Jsem o něco důležitější než moře.“ Šestá kapka Byla jednou jedna kapka v moři, která tvrdila, že moře nikdy neexistovalo. Sedmá kapka „Asi se nikdy nepotkám s mořem“, povzdychla si kapka v moři. Osmá kapka Jedna kapka vody bojovala s osudem. I když věděla, že je uprostřed moře, nechtěla o moři nic vědět. Devátá kapka Jedna kapka v moři svolává ostatní kapky, aby mohly udělat povstání proti moři. Desátá kapka „Z titulu mé moci jsi od tohoto dne vyloučena z moře“, řekla jedna kapka druhé kapce v moři. Jedenáctá kapka „Jsi v mé lásce“, řeklo moře kapce vody. Ale kapka moře neslyšela, protože byla naplněna láskou k jiné kapce. Dvanáctá kapka Jedna kapka vody uvažovala: „Kdyby se mi podařilo, aby každá kapka v moři byla v mé lásce, stala bych se celým mořem.“ A tak začala zahrnovat jednu kapku za druhou do své lásky… Byla tam však jedna kapka, která jí jednou velice ublížila. Způsobila jí největší utrpení v životě. A tak jí přes všechnu svoji lásku nedokázala odpustit. Jen proto, že nezahrnula jednu jedinou kapku do své lásky, jen jedna jediná jí chyběla – nestalo se z ní moře. Poslední kapka Byla jednou jedna kapka vody, která hledala ticho moře, dálku moře a lásku moře. „Ty jsi já“, řeklo moře, „a já jsem ty“. V tom jako by přijalo kapku do své otevřené náruče. A to, co patřilo moři, patřilo od této chvíle i kapce… Stala se tichem moře, stala se dálkou moře a její hloubka byla požehnáním pro tento svět. „Věz, můj žáku, Pravda je plná naděje pro ty, kteří ji milují a přijme do sebe ty, kteří si to opravdu přejí“, uzavřel mistr. „Ale co když je člověk velice špatný, velice hříšný, co potom?“, zeptal se žák. Tehdy se mistr z celého srdce rozesmál a řekl: „Žádná kapka nemůže být tak špinavá, aby ji moře nedokázalo očistit.“
Posted on: Sun, 15 Sep 2013 19:24:15 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015