Když dal Miloš Zeman najevo, že se v tom, kdo z docentů si zaslouží být profesorem a kdo ne, orientuje lépe nežli akademická obec a její přísné standardy, nepřišlo si pro profesorský diplom na Hrad jen šest či sedm statečných. Ti ostatní si nevážili nejen akademických svobod, ale ani svého vlastního diplomu: jestliže je akademická obec v instalování profesorů nedostatečná, pak to platí i pro každého z nich. Bylo to nejen trapné, ale mělo to i následky: povzbudilo to nového hegemona v dalších krocích; pak mohl po několika hodinách ve funkci padnout i ředitel Národního divadla, opět vybraný odborníky (a ne laikem). Proto potěší, že osobnosti naší první scény mají jinou sebeúctu a cítí jinou občanskou odpovědnost: na svou další účast na provozu takhle mrzačeného Národního divadla už rezignoval umělecký šéf a mnoho herců: pánové Krajčo, Prachař, Rajmont, Donutil, Pavelka, Dolanský, a také paní Salzmanová. Další zřejmě budou následovat. Tak přece jen tu všichni nekladou momentální osobní prospěch nad obecnější hodnoty. Pořád je, díky takovým lidem, možné svou naději pro budoucnost o něco solidního opřít.
Posted on: Thu, 01 Aug 2013 22:26:38 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015