Na Slovensku docházelo údajně k tunelování vojenského zpravodajství, v Česku bez „údajně” k rozkrádání platů důstojníků vojenské rozvědky Rozdíl je zásadní: to, co se na Slovensku řeší, se v Česku už léta tutlá, překryto razítkem “TAJNÉ”! Pro úplnost, na Slovensku to není první obdobný případ, třeba si pamětníci vzpomenou, jak to bylo s tajnými finančními prostředky rozdělenými a podělenými mezi obě vojenské rozvědky při rozdělení ČSFR po ZS GŠ, původně deponovaných v hotovosti v jejich sejfech, či účtech v zahraničí. Ale vraťme se k našemu domácímu chlívku. S aktivním přispěním samotné vojenské rozvědky v součinnosti s elitními policejními detektivy elitního celorepublikového útvaru protikorupční policie, jehož součástí bylo i “nepolitické” komando Mlýn, v tomto směru drží obě tyto elitní státní instituce jistě světový primát (a žádný z jejich příslušníků za to nebyl dodnes postižen), novináři již v roce 2005 objasnili nejen české veřejnosti pojem “legalista”. Tedy stručně pro zopakování: důstojník, který je vyslán vojenskou rozvědkou pracovat do soukromé firmy, na ministerstvo zahraničí, hospodářství, nebo se stane novinářem atd., přitom ale dále skrytě a hlavně tajně slouží primárně ve vojenské rozvědce a svému státu. Z logiky věci tedy plyne, že za práci, kterou prostě musí odvést u svého nového zaměstnavatele a která mu umožňuje plnit zpravodajské úkoly (a kvůli nim do této firmy, či instituce byl rozvědkou vyslán), pro českou armádu a stát, v české realitě v mnoha případech i nechtěně pro cizí velmoc, pobírá plat. Dle zákona z roku 1998 a podle něj vydaného platového výměru pobírá služební příjem logicky a zákonně i jako důstojník rozvědky, neb jim současně je a slouží svému státu, ve výši na platovém výměru uvedeném. Tak by to alespoň mělo vypadat. Ale nevypadalo. Aby náhodou důstojník vojenské rozvědky, takto sloužící, tedy státní zaměstnanec, nepobíral náhodou dva platy za dvě práce, které byl nucen vykonávat, tak mu vojenská rozvědka přestala jeho služební příjem v rozporu se zákonem (a z něj plynoucího platového výměru) vyplácet. Nebo mu ho stejně nezákonně krátila o částku, kterou si vydělal ve svém “oficiálním” zaměstnání. S ohledem na to, že průměrný plat např. takového podplukovníka činil zhruba do 25 000,- netto, se velmi brzy stalo, že soukromé firmy zanedlouho sponzorovaly českému státu jeho profesionální vojáky, aniž by to ve většině případů samozřejmě věděly! Potud “snad i dobře”, utrousí ne-fanoušek armády. Kdyby se ovšem ony ušetřené platy vracely do státního rozpočtu země. Ale to se nevracely, ony se totiž vracet nemohly, jak by v rozporu se zákonem a proti němu funkcionáři vojenské rozvědky vysvětlili, že nevyplácí důstojníkům, řádně, měsíčně jejich mzdy, jak dle zákona mají za jejich službu státu?! A kam tedy takto zpronevěřené finanční prostředky plynuly? Napoví třeba dobový obrázek z Hospodářských novin: komentář k obrázku: V Hospodářských novinách odpověděl svého času pan generál tak, že se jednalo o třináctý plat. Inu, třeba nelhal, jen zapomněl asi dodat, že nebyl jen třináctý, ale i patnáctý a osmnáctý a dvacátý druhý a dvacátý čtvrtý, zatímco někteří důstojníci rozvědky nedostali ani první. Hlavně, že se zvyšovala každý měsíc částka pro výpočet doživotní renty, že? A když k tomu připočteme ještě “operativní odměny”, které sice na výši výsluhy vliv neměly, ale nedanily se, takže také příjemně zvyšovaly měsíční apanáž, tak to byla docela příjemná a bezriziková služba státu…státům. Dodnes tyto zpronevěřené platy vojenská rozvědka svým mnohdy bývalým důstojníkům nevyplatila! Je toto možné v jiné, skutečně profesionálně pracující, jakékoliv tajné službě NATO?! Tedy co s tím? Je to prosté. Drahý kolego Emile, i další vážení kolegové, obraťte se na ředitele vojenského zpravodajství generálmajora Kovandu a požádejte ho vy nebo vaši advokáti, aby vám za účelem trestního stíhání pro důvodné podezření ze zpronevěry vašich mezd sdělil jméno důstojníka, který převzal váš služební příjem, ale vám ho již nepředal! Systém přece fungoval tak, že pověřený důstojník oproti podpisu převzal váš služební příjem a poté oproti vašemu podpisu vám ho vydal. Takže někdo ho musel odúčtovat, převzít. Ale váš podpis na stvrzence již není, protože vám ho nevydal. Pokud se vám odpovědi nedostane, či vojenské zpravodajství bude lhát a mlžit, jako obvykle v takových případech dělá, nezbývá, než podat trestní oznámení na “neznámého pachatele”. A současně doufat, že policejní vyšetřování v tomto právním státě nedopadne jako vyšetřování tří příslušníků vojenské rozvědky, kteří předali tajnou součást vojenské výzbroje této armády kousek od Prahy příslušníkům Mossadu. Nebo jako další vlastizrádce, zadokumentovaný, nahraný, nafocený, podplukovník F., pracující pro BND, který byl místo předání policii propuštěn se všemi prebendami do zálohy, protože se pan ministr obrany obával, že by jeho zatčením a odsouzením pohněval přátelskou SRN! Dlužno dodat, že se ke své špionážní práci pro BND po svém propuštění po čase vrátil, když si on i jeho řídící důstojníci v SRN zřejmě v neskonalém údivu uvědomili, že je v českém pojetí právního státu trestně nepostižitelný! Po možném odsouzení pachatelů zpronevěr vašich příjmů, se pak třeba i v tomto státě dostanete po letech ke svým mzdám, za službu, kterou jste státu již dávno odvedli. V tomto směru pak poněkud komicky vyznívá kauza praporčíka Milana ŠP., u které lze mimořádně v tomto případě věřit vojenským zpravodajcům, že neohrozil bezpečnostní zájmy státu. Mimochodem – propašovaný do vojenského zpravodajství jako zeť jistého plukovníka Ha., který byl kdysi hlavním financmajstrem generála Š. (napřed z něj nechal udělat řidiče a posléze pracovníka právě finančního oddělení – náhoda, nebo úmysl s cílem i poté, co je pan generál i plukovník již v záloze, vědět, jestli se jejich “finančními transakcemi” někdo nezačal náhodou zabývat? – jak se špitá po pražských hospodách a hospůdkách. Ale co potom ta plejáda plukovníků, generálů, která svými činy bezpečnostní zájmy nejen tohoto státu, ale i spojenců v NATO roky narušovala, co s nimi? Či to přikryje a zamete pod koberec jeden praporčík chtějící po hladové Severní Koreji peníze za špionážní informace z prostředí české vojenské rozvědky? A nemyslím si, že zpravodajští důstojníci Ruské federace by za tímto účelem potřebovali právě tohoto “zpravodajského profesionála”. Tedy ctění kolegové, kteří jste se nebáli riskovat ve službě tomuto státu, jeho armádě, svoji svobodu, životy, bez propracovaných tras stažení z prostoru, bez elementárního zajištění a ochrany, kde jste povětšinou bez diplomatického krytí působili, bez ochrany a zabezpečení svých rodin (na rozdíl od skutečně profesionálně pracujících a profesionály řízených zpravodajských služeb). A kde rovněž povětšinou za činnost, kterou jste tam vykonávali, hrozil obvykle trest smrti, či minimálně dlouholetý až doživotní žalář. A to vše bez svého zákonného služebního příjmu. Možná je čas se zase jednou pustit do boje za to, na co máte právo. Je přece nanejvýš ostudné okrádat tyto své důstojníky o jejich zákonný příjem a obohacovat se na nich. Nebo v tomto státě to tak není? Já to udělal a uspěl jsem. Podivně, připouštím, ale věřím, že vaše cesta bude snazší. Nebo lze doufat v pověstný český “vyšší princip mravní” a věřit, že současný ředitel vojenského zpravodajství se zachová jinak než jeho předchůdci, zastaví proud lhaní a vytváření smyšlených a vylhaných “zpravodajských informací”, kterými na margo nepohodlných zásobovalo vojenské zpravodajství soudy tohoto státu, svého ministra, premiéra i poslance s pomocí takových bublanů a vidímů? Á propos, na nového vrchního velitele a prezidenta už jste tímto způsobem taky začali působit, pane generále Kovando, nebo to ještě přijde? Já po své zkušenosti bych v takový obrat moc nedoufal. Stejně také bych nedoufal, že poslanci a senátoři (z práce lidu této země placení a snad primárně lidu této země sloužící), kteří mají v příslušných výborech poslanecké sněmovny a senátu dohlížet na vojenské zpravodajce a kontrolovat je, se tímto letitým stavem začnou vážně a systematicky zabývat. Mýlím-li se, proč se tedy tak již nestalo? Závěrem – když jsem před lety řešil svůj rozkradený služební příjem, obrátil se můj advokát po “logickém” neúspěchu u autorit vojenského zpravodajství na tehdejšího ministra Kostelku. Tento, a to je důležité, bývalý příslušník vojenského zpravodajství, před tím, než se stal ministrem, chystající se v té době k nástupu nad předpenzijní misi do Moskvy jako velvyslanec této země, předal případ k řešení Úřadu pro právní zastupování MO. Ten ho vskutku vyřešil, bez soudu, který MO hrozil, a mzdu mi vojenští zpravodajci museli doplatit. Ale podnětem ze zpronevěry se již pan ministr, ani jeho úředníci nezabývali. Inu jak jinak, přece bývalý příslušník vojenského zpravodajství nenechá vyšetřovat kolegu, generála, svého bývalého nadřízeného (viz výše publikovaná “výplatní páska”). Obzvláště, když mu sám nabízel, aby se do čela vojenského zpravodajství (místo do objektů ministerstva spravedlnosti) vrátil. Lhostejno, co mu zákon ukládá, přece loajalita bývalých kolegů je zjevně nad zákony této země. Možná i proto se ve skutečně právních státech sotva může člověk, sotva svlékl generálskou uniformu, stát obratem ministrem tamtéž, kde sloužil. Takže, vážení, co se ještě musí stát, aby se tímto stavem vojenského zpravodajství této země, maskovaným a zastíraným opakovaně a flagrantně a až stupidně tak viditelně protiřečícími si, vylhanými a zmanipulovanými dokumenty konečně začal někdo, kde je za toto placený a k tomuto povolaný, skutečně zabývat? Nebo to “vyřeší” opět nějaký ten elitní policejní útvar, prohnilý policista Machutka, státní zástupce Omelka a nátěr právnosti a spravedlnosti bude opět (po kolikáté už a dokdy ještě) zachován? Malé, leč důležité post skriptum: pokud by vojenští zpravodajci jako v letech předešlých měli zájem mlžit, lhát “správcům věcí veřejných” (pokud by tito ovšem měli zájem do hloubky problému proniknout a hledat nápravu), není nic jednoduššího, než jim poskytnout autentické listinné materiály samotných vojenských zpravodajců, stejně jako v případech předešlých, které je samotné ze lži usvědčí…pokud by. Je to stejné, jako když tvrdili poslancům parlamentu příslušného výboru, že lékařský pseudomorfin pro úlevu od nesnesitelných bolestí terminálního stádia rakoviny je mezinárodní obchod s drogami – to už je hodně zvrácený hyenismus vojenských rozvědčíků, ne? Inu zdá se, že vskutku „čekistický“ odkaz jednoho generála vojenského zpravodajství, který po volbách napochodoval do Strakovy akademie a ve snaze zalíbit se tam nabízel kompromitujícími materiály na novináře, kteří psali proti dočasnému mocnému obyvateli této vily, zůstává dodnes zachován a pevně střežen! Pak se ovšem nabízí logicky otázka, co se musí stát, aby začal konečně generální úklid tohoto Augiášova chlívu? autor:1159 Vložil Memzator redaktor do Memza | Červen 13, 2013 (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Posted on: Thu, 13 Jun 2013 23:23:54 +0000