Přidávám pár fotek z výletu na zámek Krzyztopor v Polsku.Z 27 až 28 srpna.Byl to velice zajímavý výlet.Společně s mým synem Maxem a 2 přáteli.Spali jsme u zámku.Byl to v tomto tajuplném prostředí zážitek.Přidávám i něco o historii Krzyztoporu.Který patří mezi nejzáhadnější stavby na světě.Stojí za přečtení. Krzyztopor je bezpochyby jedním z nejzáhadnějších míst na světě.Na severovýchodě Polska stojí známý a záhadami dodnes opředený zámek Krzyztopor. Nechal ho postavit v první polovině 17 století mág, astronom a badatel Krzystof Ossolinski.. Byl postaven na skále, která měla bránit vyhození stavby do vzduchu. Přesto podivné sídlo zrcadlící kalendář nesloužilo svému pánovi dlouho. Vypráví se, že zde zmizeli desítky lidí a prý tu v podzemí je ukryta brána do jiného času. Kdo monumentální stavení nakonec zničil? Na začátku 17. století všichni evropští vzdělanci cítili, že se začíná schylovat ke strašlivé vojně, která měla vejít do dějin jako „třicetiletá válka“. V Polsku tehdy patřil k předním vzdělancům také hrabě Krzyztof Ossolinski. Bohatý šlechtic nebyl jen skvělým znalcem přírodních věd. V dávných kronikách se dočteme, že byl rovněž zručným léčitelem a zasvěcencem židovské tajné nauky – kabaly. Zároveň byl však i zaníceným vlastencem. Podle jedné známé legendy se roku 1619 pokusil na spiritistické seanci vyvolat ducha slavného knížete Boleslawa Chrabrého. Chtěl prý tak získat radu od proslulého vojevůdce, jak má polský stát čelit zvýšenému nebezpečí nájezdů cizích vojsk. Sezení však dopadlo jinak, než Ossolinski původně předpokládal. Podařilo se mu totiž navázat spojení údajně s jakousi neznámou inteligencí. Na základě instrukcí cizích bytostí pak začal hrabě stavět zámek Krzyztopor - jednu z nejtajemnějších budov Evropy. Mizející dělníci Podíváme-li se dnes na ruiny hradu z historického hlediska, neubráníme se patrně údivu. Rozlehlá stavba totiž zcela popírá téměř všechny architektonické zásady, platné v době jejího vzniku. Není to ani pevnost, ani pohodlné reprezentativní sídlo. Budova je plná skrytých znamení, z nichž většinu nechápeme. Jeden symbol je ovšem nepřehlédnutelný. Hrad Krzyztopor je vystavěn jako obří alegorie času. Má čtyři věže jako roční období, dvanáct velkých sálů jako počet měsíců a třistašedesátpět oken jako dní v roce. K čemu měla původně gigantická budova sloužit, to je dodnes tajemstvím. Místní pověst vypráví, že učený hrabě chtěl podle pokynů „vyšší inteligence“ vybudovat svatyni času, kde by probíhaly kontakty mezi obyvateli žijícími jak v minulosti tak i v budoucnosti. Experiment se však Ossolinskému podle všeho záhy vymkl z rukou. Už v průběhu stavby začali prý na staveništi záhadně mizet lidé. Přes deset osob se ve spleti chodeb ztratilo, někteří se údajně před zraky svých druhů doslova rozplynuli ve vzduchu. Není proto divu, že vyděšení dělníci odmítli v práci pokračovat. Polský šlechtic však výstavbu nezastavil a nerespektoval ani varování toruňského biskupa. Najal si nové pracovníky a zdvojnásobil jejich mzdy. Velkolepé dílo se mu nakonec v roce 1642 podařilo dokončit. Hrabě Ossolinski se ale z hradu neradoval dlouho. Již roku 1645 za podivných okolností zemřel. O několik let později obsadila „svatyni času“ švédská armáda generála Torstensona. Když se tu beze stopy ztratilo několik vojáků, rozzuření Švédové budovu zapálili. Ačkoliv z mohutné stavby zbylo jen ohořelé torzo, lidé tu prý za podivných okolností mizeli dál. Mezi místními tak získala zřícenina pověst prokletého místa, kterému je radno se raději obloukem vyhnout. Nové informace o tajemném úkazu přinesla až událost, ke které došlo v roce 1944. Hrad tehdy obsadila sovětská armáda. Několik jejích příslušníků se v krzyztoporském podzemí ztratilo. Rusové proto poslali do sklepení pátrací oddíl. Zpět se ale vrátil jen jediný muž – Vasil Papuchin. Svým velitelům sdělil, že narazili na podzemní chodbu, ve které jsou ukryti esesmani. Na základě této zprávy pak rudoarmějci vyhodili vstup do tunelu do povětří. Neuvěřitelná pravda Vojín Papuchin se později zúčastnil i bojů v naší vlasti. Když byl raněn a hospitalizován v nemocnici ve Staré Boleslavi, svěřil se jedné české sestře s noční můrou, která ho již dlouhé měsíce trápí.Ve sklepení krzyztoporského hradu prý narazili vojáci na starobylé dveře. Po otevření je pohltila mléčně bílá mlha a rozplynuli se ve vzduchu. Tomuto osudu unikl jen Vasil, který šel poslední. Vojín se ale bál reakce velitelů a tak si raději vymyslel historku s esesmany. Jaká síla se skrývá v podzemí svatyně času? Co způsobuje podivné světelné úkazy, které se objevují nad ruinami hradu dodnes? Doufejme, že se někdy podaří odpovědět alespoň na část nezodpovězených otázek, týkajících se tajemné polské stavby. Celá tajemná stavba byla vybudována jako zhmotnělé ztělesnění kalendáře. Čtyři věže jsou zpodobněním čtyř ročních období. Dvanáct sálů nalézajících se na zámku má zase představovat 12 měsíců roku, 53 pokojů jsou týdny. Najdeme zde rovněž sedm bran přesně jako je počet dnů v týdnu a zámek má celkem 365 oken. To však není vše. Na jednom z pilířů byl objeven hieroglyf, připomínající písmeno W, což je podle kabaly symbol věčnosti a času. Toto písmeno má být tedy jakousi zárukou, že zámek přetrvá věky. Součástí zámku je také astronomická observatoř se skleněným stropem a proto možná není bez zajímavosti, že si celá stavba vyžádala zcela neuvěřitelnou částku třiceti milionů zlotých.Zvláštní je, že navzdory rozsáhlému mnohaletému výzkumu prováděnému uvnitř hradu zůstává velká část nepřímých odkazů a skrytých poselství, zabudovaných téměř do každého kousku pevnosti, dodnes nevysvětlena. Nedochovaly se ani žádné písemnosti o identitě architekta či datu začátku nebo konce stavby. Zda-li tato nejasnost byla záměrná se neví. Zřetelné je ale ztělesnění času přímo v cihlách, tvořících zdi hradu Krzyztopor.Za zmínku také stojí fakt, že obvod měří rovných 700 metrů (766 yardů), součet plochy všech pokojů je 70 000 m2, stavba má tvar pětiúhelníku a celková rozloha pevnosti je 1,3 hektaru. Na věži nad vstupní bránou do hradu je rovněž kromě rytiny bojové sekery a kříže značka připomínající písmeno W. Někteří experti tvrdí, že tento symbol, rozšifrovaný podle aramejské knihy Zohar znamená „nekonečné trvání“.Jakoby se hrad snažil tomuto přání vyhovět, užívá dodnes legální status „trvalé zříceniny“. Ve vší kráse a velkoleposti svých vížek ale pevnost rovněž disponovala i složitou ventilací a systémem topení, který přesahoval svou dobu, a také potrubím, jež zásobilo všechny místnosti čerstvou vodou, což bylo v 17. století raritou. Nejexotičtější však bylo obrovské stropní akvárium v jídelně v jedné z věží, čerpající vodu z přírodního pramene, který ze země prýští dodnes.Když byl zámek dokončen, vykonal v něm Krzystof Ossolinski spolu s astronomem Janem Brožkem a několika ostatními zasvěcenci v roce 1618 obřad, provedený přesně podle pokynů uvedených v magických knihách. Pomocí něho měla být překonána bariéra času a všichni zúčastnění se měli pokusit o navázání kontaktu s energiemi z druhé strany, zejména pak hlavně s duchem samotného polského hrdiny Boleslawa Chrabrého. Na něm chtěli radu, jak se má Polsko bránit proti nájezdům cizinců. Jestli experiment dopadl úspěšně, nevíme.Podle některých pramenů bylo opravdu navázáno spojení s neznámou inteligencí a podle jejích pokynů se později Ossolinski rozhodl v hlubinách zámku zbudovat tajnou komnatu, v níž by bylo možné uskutečnit cestovat časem. Podle jakého návodu postupoval, ale není známo. Důkazem toho, že mohlo v tomto případě skutečně dojít k sestrojení stroje času, by mohl být fakt, že již na počátku výstavby této podivuhodné komnaty počali mizet neznámo kam někteří zde přítomní stavební dělníci. Počet zmizelých se postupně stále zvyšoval, a proto brzy musela na místě zasáhnout i církev. Celá stavba byla vysvěcena, aby byli vyhnáni zde ukrytí nečistí duchové, o což se postarali i přivolaní exorcisté. Přesto se v roce 1642 nakonec povedlo celý zámek dokončit. Prvních pokusů se hodlal zúčastnit i Jan Brožek, který ale nakonec na zámek nedorazil, jelikož naprosto nečekaně zemřel. Ossolinski se počal chovat podivně a ve své tajné laboratoři se na celé dny zamykal. Brzy na to začal trpět podivnou nemocí, kterou tehdejší zámecký lékař popsal takto: "Je slabý a bledý. Těžko soudit, z jaké příčiny, slábne každého dne a mlčí jako zakletý."V roce 1645 Ossolinski na následky vyčerpání zemřel. Před smrtí prosil svého syna, aby pokračoval dále v jeho nedokončeném díle, ale ten však slib nemohl dodržet, neboť skonal za necelé čtyři roky. Nikým neudržovaný zámek stále chátral, až byl nakonec za několik let zcela zničen při nájezdech Švédů. Po dalších několik desetiletí se nedělo celkem nic pozoruhodného.Až nadešel rok 1785 a nad troskami zámku se objevil tajemný oblak. Toho dne ho mohly pozorovat celé stovky svědků přítomných na pohřbu generála von Cosela. Všichni viděli, jak po obloze v mlhavém oparu pochodovaly v té chvíli celé přízračné oddíly vojáků.
Posted on: Thu, 05 Sep 2013 18:19:04 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015