maticecm.cz/index.php?act=periodika&per=1&id=1&pact=3 Světlo č. 24 ze dne 16. 6. 2013 Malý Mario od Kříže V italském Brindisi žije 29letý muž obdařený zjeveními Ježíše a Panny Marie Začátkem června (2012 – pozn. red.) jsme se vydali do Contrada Santa Teresa, které leží necelý kilometr od letiště Brindisi v Itálii, abychom se setkali s Mariem D’Ignazio. Od 5. srpna 2009 ho obdarovává Panna Smíření soukromými nebo veřejnými zjeveními, která se nyní uskutečňují každého 5. dne v měsíci. Také Ježíš navštěvuje Maria (kterého nazývá „Malý Mario od Kříže“), většinou ale ne v nějaký pevně stanovený okamžik, někdy dokonce ve stejnou dobu, kdy se zjevuje Madona, jak tomu bylo např. 5. června 2012, k ročnímu žehnání vody, kterou si přinesli lidé ke vzpomínce na křest. Návštěva u rodiny D’Ignazio Ve dvoře, proti velkým kovovým posuvným dveřím, kde je vchod, byl na prosbu Ježíšovu postaven 25. dubna 2011 kříž. Svůj příchod jsme neoznámili. Paní nás srdečně přijala a vedla nás k Madoně před malé oratorium pod jediným olivovým stromem, který roste uprostřed dvora a je teď chráněný kvetoucí „korunou“ jasmínového keře, z něhož vychází nádherná vůně. Dvůr je vzadu uzavřen domem. Na ochranu před nepřízní počasí byla napnuta látková střecha. Na levé straně odděluje malá zábrana oblast, která je poutníkům přístupná, od velké zeleninové zahrady, zkrášlené několika stromy. Před krátkou dobou byla podél okraje postavena cesta, aby tam v určitých dnech mohlo projít procesí. Potom, co se paní D’Ignazio dozvěděla, s jakým úmyslem přicházíme, zavolala svého syna Maria, který hned přišel domů a zavedl nás před malou oratoř pod divokým olivovníkem, kde se mu Madona zjevuje. Svěřili jsme jí toto setkání. Vlastně jsme chtěli vyjednat termín pro rozhovor, ale Mario byl ihned připraven odpovídat na naše otázky. Představení Maria Mario, můžeš se nejprve přestavit? Narodil jsem se 4. února 1984. Vedl jsem vždycky jednoduchý život. Jsem mladý muž jako tolik jiných. Žil jsem stejně jako moje rodina, jako praktikující katolík. Věřil jsem vždycky v Boha, protože jsem byl vychován ve víře. Ale nemyslel jsem si, že by se Ježíš a Maria mohli tak blízko ukázat, že by se mohli zviditelnit, že by se mohli stát tak aktuálními v mém životě a že by mohli se mnou tímto způsobem mluvit! Před tímto kontaktem s Bohem jsem byl jako ostatní lidé. Věřil jsem, že Bůh a Madona existují, prosil jsem je o pomoc, o jejich požehnání pro můj život, zdraví, sílu... Objevila se ve vašem dětství předznamenání nebo zvláštní dary? Žádné zvláštní dary, ale když jsem byl malý, byl jsem Madonou uzdraven. Když mi bylo sedm let, měl jsem vysokou horečku, která nechtěla klesnout. Moji rodiče byli u mě a pokoušeli se vysokou horečku srazit a jedné noci jsem byl uzdraven. Viděl jsem v ložnici nějaké světlo, myslel jsem si, že rodiče rozsvítili, ale pak jsem viděl v rohu pokoje malou, velmi krásnou paní, celou bílou od světla. Mlčela. Začal jsem plakat a volat, že v pokoji je paní. Tu se moji rodiče probudili a viděli, jak světlo, které se stále zmenšovalo, zmizelo úplně a horečka náhle klesla. Nevím, jestli to byla Madona, ale je to velmi pravděpodobné. Tiché zjevení jako příprava. Zdá se mi, že to bylo poselství: „Uzdravuji tě a jednoho dne nám budeš sloužit.“ Když později začala zjevení, všechno se změnilo. Ve skutečnosti působí Bůh v životě každého člověka a v dějinách dnešní společnosti. První zjevení začalo přesně zde, 5. srpna 2009 v Contrada Santa Teresa okolo 16. hodiny u tohoto planého olivovníku. Právě jsem plel. Moji pozornost upoutaly zářící koule. Tyto světelné koule se sjednotily v jednu a v jejich vnitřku se zjevil velmi krásný nebeský obraz nějaké mladé ženy, která nebyla starší než 18 let. Měla tmavou pleť, bílé šaty, zlatou stuhu okolo pasu a nad tím modrý oděv a bílý závoj. Na každé z jejích bosých nohou byla zlatá růže. V pravé ruce držela růženec. Její závoj a tělo zářily, viděl jsem zářící paní, která vyzařovala světlo. První slova, která Madona při této příležitosti řekla, byla: „Neměj strach, jsem Matka Boží, Prostřednice všech milostí.“ Tato slova mi dala hluboký mír. Cítil jsem se hned jistý a uvědomoval si přítomnost. Pak řekla Paní: „Já jsem Panna Smíření, chtěla bych být uctívána jako Panna Smíření, Královna a Matka naděje, Prostřednice všech milostí a tento obraz má být všude rozšiřován.“ (Obraz není v současnosti použitelný.) Mario, co jste pociťoval v tom okamžiku? Vnitřní otřes. Myslel jsem si: „Teď zemřu. Madona přišla, aby mě vzala s sebou.“ Věděl jsem, že když lidé zemřou, Matka Boží a Ježíš je odvedou a jejich duše vezmou s sebou. Jak jste Matku Boží ve světle viděl? Ve světle byla Madona zcela jasná a bledá! Na začátku byla zahalena velmi bílým světlem. Mohl jsem vidět její siluetu, potom její divukrásný obličej, celý ebenový, oválný a její překrásné, dobrotivé oči. Tak jsme ji na tom obrazu namalovali, s hlavou lehce nakloněnou doprava. Madona přichází vždycky s lehce nakloněnou hlavou, hlavu nikdy nezvedá. Ve své pokoře sklání hlavu vždycky na znamení respektu před Bohem, před svými dětmi a celým lidstvem. „Já jsem před vámi, protože ve vás bydlí živý Bůh. Ve vás našel Věčný svůj příbytek.“ V činech a slovech Panny Marie je stále obsažena hluboká teologie. To jsem pochopil v průběhu času, když jsem meditoval o jejím chování, jejích pohybech, o barvě jejích šatů. Postupně jsem všemu tomu věnoval velkou pozornost. Poselství je slovo, ale nejenom pouhé slovo. Je to také způsob, jak se Matka Boží vyjadřuje a ukazuje během zjevení. Zdůrazňuji při všech zjeveních, jak je Madona oblečena, co dělá, znamení kříže na začátku, úklonu, její pozdrav. Používám všechny svoje schopnosti, abych zprostředkoval, co se v tomto okamžiku děje, aby si ji lidémohli dobře představit. Jde o to, říci, co lidé neviděli, ale mají na to právo, aby to věděli, když přišli, aby se modlili a Madonu o něco prosili. Říci, jak vypadá a co řekla. Jsou lidé, kteří se mě ptají: „Proč popisuješ všechno, proč popisuješ, jak je Madona oblečena a co dělá?“... Říkají mi: „Napiš poselství, to stačí.“ Ale já jim pak říkám, že psát a popisovat musím. Pozorní lidé chtějí vědět všechno. První otázka, kterou mi lidé spontánně kladou, zní: „Jak Madona vypadá?“ Jak jste její obraz převedl do skutečnosti? Tento obraz byl vytvořen s pomocí jednoho kněze, který mi na začátku zjevení stál nablízku. Řekl mi: „Musíme obraz Madony udělat tak, jak se zjevuje.“ Našel jednoho umělce, který Madonu maloval. Já jsem mu dal popis a umělec ji namaloval. Obraz se ihned rozšířil, a když jej lidé viděli, byli dojatí a říkali: „Je velmi mladá a skutečně velmi krásná. Dává mi mír.“ Zásvětná modlitba, kterou jsme natiskli na rubové straně, byla zjevena Madonou. Na zobrazení vidím také holubici před Mariinými ňadry. Ta holubice je ze světla, vychází ze zlatých paprsků. Od prvního zjevení je ta holubice vždycky tady. Je to, jako by vycházela ze Srdce Matky Boží a potom se okolo ní třepotala. Je tedy úplně živá? Tato holubice ze světla není žádný obraz, je opravdu živá. Někdy medituji o významu této holubice. Co to znamená, že tato holubice kolem Marie poletuje? Je to Duch Svatý, který objímá církev, Maria reprezentuje církev. Krásný obraz: Holubice vychází ze srdce Panny Marie! Maria nám daruje Ducha Svatého! Před nedávnem jsme slavili Letnice a v evangeliu nám Ježíš řekl: „Nezanechávám vás jako sirotky.“ Toto slovo mě dojalo. A kněz říkal v jednom kázání, že Pán nám zanechal svoji Matku a Ducha Svatého. Tu jsem si řekl: „Teď se mi význam toho obrazu odhalil.“ Pán nás osvěcuje především slovy kněží. Předtím jste tomu neporozuměl? Přiznávám se, že teprve teď, o Letnicích, jsem porozuměl. To je pravda. Madona se zjevuje jako osoba, ale proč se Duch Svatý zjevuje jako holubice? Pán nám řekl: „Nezanechávám vás jako sirotky; Maria, moje matka a vaše matka, působí jako nevěsta s Duchem Svatým.“ To je také obraz pro nové Letnice. Duch Svatý by rád sestoupil a obnovil církev a svět a On chce sestoupit vždycky skrze Marii, jak tomu bylo ve večeřadle, když se církev zrodila. Existuje tedy velmi úzké spojení s evangeliem. Jaký symbolický význam má zlatá stuha? Zlatá barva označuje královskou hodnost Mariinu. Ona je Královna nebe. Bílá znamená čistotu a nevinnost. Světlo Madony není světlo, které vychází z ní, nýbrž to, které vychází z Trojice. Je to Boží světlo. Madona nezáří vlastním světlem, ale světlem Nejvyššího. A ta záře, která ji obklopuje? Záře je bílé světlo Pána. Během vize je vždycky vidět záři ze světla. Moje rodina přišla tedy se mnou a modlila se po deset měsíců každý pátek se mnou. Byli zjevení přítomni. Madona se zjevovala vždy u olivového stromu. V kolik hodin? Začínali jsme s modlitbou v 16 hodin. Pro zjevení není žádný přesný časový údaj. Okolo 17. hodiny se Madona zjevila během modlitby růžence. Modlili jsme se všechna tajemství čtyř růženců. Modlíme se, zpíváme, čteme poselství. Je to velmi krásné. Potom viděli, že sestoupila velká Hostie, nad ní bylo nakresleno Srdce Ježíšovo, potom Madona ze své světelné záře jako by Hostii lámala. Pak mě viděli jíst a uviděli stigmata. Všechno vždycky jenom s rodinou? Jenom poprvé. Pak se ta novina rozšířila a přicházelo mnoho lidí ze sousedních obcí. Já jsem mluvil se svými rodiči, moji rodiče to řekli příbuzným, přátelům..., pak přicházely místní noviny, fotografovali a psali o tomto zjevení. Za okamžik sem putovaly proudy lidí. Kdy přesně? Po více měsících. Byla to doba přípravy a bylo to tak dobře, protože jinak bych nevěděl, jak se mám chovat. Byl jsem nezkušený, neměl jsem zkušenosti s velkými zástupy lidí, ale časem jsem dostal jistotu a milost. Madona mi ji dala, abych ji rozvinul. Neuměl jsem ani mluvit, ani se dobře vyjadřovat. Byl jsem uzavřený, plachý, neměl jsem s nikým kontakt. Bylo pro mě nemyslitelné, že bych mohl mluvit k velkému davu lidí. S poselstvími docházelo u mne postupně k vnitřnímu růstu. Madona zlepšovala moji řeč. Byl to také intelektuální růst, tím jsem si jistý. Říkal jsem si: „Já mluvím, ale jak to dělám?“ Jak jsem mohl říkat tyto věci, které jsem nestudoval a které jsem neznal? Žasl jsem sám nad sebou. Je to pěkná věc. Jaké vzdělání jste měl? Navštěvoval jsem odbornou hotelovou školu. Vzdělání orientované na praxi. Je pěkné, že naše Milá Paní si vybírá do služby jednoduché, praktické lidi, úplně normální lidi, stejně jako Pán vyvolil apoštoly a potom si je získal. Uschopnil je vydávat svědectví, aby se mohli dotknout Je držení rukou stále stejné? V průběhu zjevení mění držení. Její ruce mohou být složené nebo otevřené, tak jako u člověka, který se při hovoru pohybuje. Někdy mi stiskla ruku, dala políbení na čelo, objala mě. Cítil jsem vždycky pevnost jejího bytí. Toto dotýkání ve mně upevnilo představu, že je to skutečnost. Není to žádná fantazie. Fantazie je něco jiného. Je to opravdu fyzická přítomnost, která všechno potvrzuje. Jaké to bylo, když se vás dotýkala? Bylo to něco pomíjivého, rychlého. Pociťoval jsem vždycky velkou radost, která mě pokaždé provází. S Madonou začínáš obětovat všechno Pánu, dokonce duševní nebo tělesné utrpení, jako by to už ani nebylo břemeno. Všechno je s Madonou klidné, i utrpení. Cítíš, že je to Ona, kdo tě podepírá, která tě neopustí, která tě vede. Mám absolutní důvěru k Marii. Mějte k ní velkou důvěru. Tato velká důvěra k Marii mi dává útěchu, mír a radost. Co se stalo, když se vám začala zjevovat? Po zjevení jsem to hned vyprávěl své rodině. Řekl jsem jim, co jsem viděl, a všichni byli z toho zmatení: „Co?! Co nám to říkáš?!“ Na začátku byli užaslí. A toho 5. srpna mi Madona řekla, že se bude zjevovat každý pátek. Moje rodina přišla tedy se mnou a modlila se po deset měsíců každý pátek se mnou. Byli zjevení přítomni. Madona se zjevovala vždy u olivového stromu. V kolik hodin? Začínali jsme s modlitbou v 16 hodin. Pro zjevení není žádný přesný časový údaj. Okolo 17. hodiny se Madona zjevila během modlitby růžence. Modlili jsme se všechna tajemství čtyř růženců. Modlíme se, zpíváme, čteme poselství. Je to velmi krásné. Potom viděli, že sestoupila velká Hostie, nad ní bylo nakresleno Srdce Ježíšovo, potom Madona ze své světelné záře jako by Hostii lámala. Pak mě viděli jíst a uviděli stigmata. Všechno vždycky jenom s rodinou? Jenom poprvé. Pak se ta novina rozšířila a přicházelo mnoho lidí ze sousedních obcí. Já jsem mluvil se svými rodiči, moji rodiče to řekli příbuzným, přátelům..., pak přicházely místní noviny, fotografovali a psali o tomto zjevení. Za okamžik sem putovaly proudy lidí. Kdy přesně? Po více měsících. Byla to doba přípravy a bylo to tak dobře, protože jinak bych nevěděl, jak se mám chovat. Byl jsem nezkušený, neměl jsem zkušenosti s velkými zástupy lidí, ale časem jsem dostal jistotu a milost. Madona mi ji dala, abych ji rozvinul. Neuměl jsem ani mluvit, ani se dobře vyjadřovat. Byl jsem uzavřený, plachý, neměl jsem s nikým kontakt. Bylo pro mě nemyslitelné, že bych mohl mluvit k velkému davu lidí. S poselstvími docházelo u mne postupně k vnitřnímu růstu. Madona zlepšovala moji řeč. Byl to také intelektuální růst, tím jsem si jistý. Říkal jsem si: „Já mluvím, ale jak to dělám?“ Jak jsem mohl říkat tyto věci, které jsem nestudoval a které jsem neznal? Žasl jsem sám nad sebou. Je to pěkná věc. Jaké vzdělání jste měl? Navštěvoval jsem odbornou hotelovou školu. Vzdělání orientované na praxi. Je pěkné, že naše Milá Paní si vybírá do služby jednoduché, praktické lidi, úplně normální lidi, stejně jako Pán vyvolil apoštoly a potom si je získal. Uschopnil je vydávat svědectví, aby se mohli dotknout prostých lidí. Toto nebeské poselství je výzva k obrácení a ke smíření s Bohem. Byla zjevení doprovázena znameními? Madona ukázala nejprve jevy na slunci. Během modlitby bylo vidět, jak se slunce zvětšuje, pak pulsovalo a otáčelo se okolo sebe sama a měnilo přitom své barvy. Lidé říkali: „Podívejte se na slunce! Podívejte se na ty barvy!“ A viděli něco, co vypadalo jako kruhy. Někteří lidé upadali do bezvědomí. Bylo to během zjevení? Ano, lidé viděli tato znamení, když jsem měl zjevení. Místní noviny o tom podávaly zprávy. Psaly o těchto událostech správně? Ano, absolutně. Říkaly, že ten mladý muž měl zjevení a že Panna Maria řekla toto... a že bylo vidět stovky slunečních jevů. Byla ještě jiná znamení? Jiná znamení – přijal jsem vícekrát svaté přijímání. Bylo mi podáno 13. listopadu 2009. Byla to velká zářící Hostie a všechny přítomné osoby viděly, jak se opatrně položila na moje ruce. Byla to Madona, která ji přinesla. (Velká Hostie nemohla být položena na jazyk, musela se nejprve zlomit.) Vyzařovala velké světlo. Tak jsem se mohl živit od Ježíše. Všichni viděli, jak sestoupila a položila se na můj jazyk. Toto přijímání se opakovalo 30. dubna 2010 a naposledy 5. února 2012. Tyto Hostie byly menší a podával mi je Ježíš. Existují také fotografie tohoto zázraku. Lidé říkají: „Ale Eucharistie je přítomna v kostele, Ježíš je přítomný v chrámě!“ Madona řekla, že přinesla proměněné Hostie ze svatostánku na místo zjevení! Myslel jsem si toto: Madona přináší přijímání a dovoluje, aby docházelo k velkému eucharistickému uctívání. Lidé viděli Hostii několik vteřin a poklekli. Plakali, prosili o odpuštění. Uctívali a velebili Nejsvětější svátost oltářní. Cožpak to není zázrak a silné poselství Madony, že dala pochopit, že Eucharistie je Ježíš? Když Madona mluví o Ježíši, vztahuje se to vždycky k Eucharistii. Pro Madonu je Eucharistie Bůh. Z tohoto důvodu říká neustále: „Uctívejte mého Sy- na v Eucharistii. Navštěvujte proto večer Ježíše ve svatostánku.“ Eucharistie stojí vždy ve středu, jako bychom stále ještě nerozuměli, kdo je Eucharistie. Redukovali jsme ji na symbol a Madona říká, že to není žádný symbol, „je to tělo mého Syna“. Je to, jako by měla Madona velký plán, dokonce bych řekl, protiútok na akce zlého, které směřují k tomu, zničit hodnotu Eucharistie a následkem toho hodnotu církve. Madona je velmi zarmoucená z toho, co se právě děje. Eucharistii se nerozumí. Potom Madona potila krev. Univerzita v Bari podle odborné analýzy krve z této sochy Naší Milé Panny z Fatimy vydala prohlášení, že je to lidská krev. V této lunule (malé schránce) můžete vidět čtyři „kapky“ zaschlé krve. Madona řekla, že tato vyroněná krev představuje její srdce, které se kvůli od víry odpadlému lidstvu „rozlámalo na kousky“. 5. března 2011 projevila Madona svoji velkou bolest. 11. března bylo zemětřesení a tsunami v Japonsku. Tato velká katastrofa byla zde 5. ledna 2011 ohlášena, když Madona ukázala zemětřesení a úplně zničené město a oznámila, že vznikne atomové nebezpečí. Ježíš podal v následujících dnech v poselství vysvětlení: „Ta krev, která vychází z čela, je upomínka na korunování trním a pot krve v Getsemanech.“ Maria, Spoluvykupitelka, říká: „Vizte, já jsem trpěla tak, jako trpěl Ježíš. Ve svém srdci jsem pociťovala tuto bolest.“ A Ježíš ukázal skrze Marii svoji bolest. Matka a Syn jsou tedy spojeni vjedno zvláštní láskou. Další znamení: Socha Matky Boží ve Fatimě, která byla v květnu 2010 postavena v malé kapli, vylučovala 4. července 2010 poprvé v průběhu modlitební noci voňavý olej. Také ještě při pozdějších nočních bděních 5. dne toho měsíce potila olej. Poslední vylučování oleje se datuje 4. května 2012. Intenzivně vonící olej byl zachycován do malých kousků plátna a darován přítomným poutníkům. Růžence věřících jím byly nasáklé. Tento olej je pomazání Boží pro nás. Z Maria heute 497/2012 přeložil -mp Matice cyrilometodějská, s. r. o. maticecm.cz Křesťanské vydavatelství, nakladatelství a knihkupectví, internetový obchod, devocionálie
Posted on: Mon, 24 Jun 2013 08:20:17 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015