mimořádné okno do líšťanského dne 17.9.5999 * POZOR, rozlišovat, jen abyste věděli, co jindy do Líšťanských listů nepustím. začneme třeba v Duslo Šala na šichtě s Ivanem Mikulkem, polední přestávka: Ahoj Mirek. Práve som bol na obede a ešte idem ďalej pracovať. Zatiaľ ti prajem príjemný deň. aj ja tebe, milovaný * je to tak milé čítať Ešte mám asi 10 min. Včera večer mi vypol mobil a až dnes som ho dal nabiť. Tá správa o tvojej Hanke ma šokovala. Dlho som nad tým rozmýšľal, že ozaj sme tu na svete ako také bábky. přesně řečeno Izaiášem 800 let před n.l. ako TRÁVA. USVADLA TRÁVA A KVET SPADOL. Kristýna Royova na to složila pieseň, ktorú som ako mladý rád zpieval. Pozrem se na ten oddíl písma starý 2800 rokov? Môžme. 12:24 odpol. (Izaiáš 40,)3 Hlas volajícího: „Připravte na poušti cestu Hospodinovu, vyrovnejte v pustině stezku Bohu našemu! Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a výšina ať poklesnou; co je hrbolaté, ať je vyrovnáno, pahorkatina ať je planinou. Neboť se zjeví sláva Hospodinova a všichni lidé naráz uvidí, že ústa Hospodinova mluvila.“ Hlas říká: „Volej!“ A já se ptám: „Co volat mám?“ Každý člověk je jako tráva, všechen jeho půvab jako polní květ. Usychá tráva, kvítí uvadá, jak na něj zavane Hospodinův dech. Lidé jsou zajisté ta tráva. Usychá tráva, kvítí uvadá, slovo našeho Boha však věky přetrvá. Na vysokou horu vystup si, kdo neseš dobré zprávy Sionu; hlasitě volej ze všech sil, kdo neseš dobré zprávy Jeruzalému! Hlasitě volej, nic se nestrachuj, řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!“ Hle, Panovník Hospodin v moci přichází a jeho paže bude vládnout s ním. Hle,... Konec chatu________________________________ došlý email od: Michael Milec (michaelmilec2011@gmail) * Odpoveď na žiadosť Kedže je to Božim riadenim, nech sa naše zoznámenie uskutoční. V češtine konverzácia je viac než vítaná, veď to mi je srdcu milá reč ako i slovenská, pretože moja prvá Biblia bola v Králičtine, lebo vtedy na dolnej zemi Rohačekov preklad nebol k dostatiu. Moje meno je Michael, a môžeš mi týkať, lebo to je praktické a ako dietky Božie nevykáme ani nebeskému Otcovi. Ak sa Ti bude páčiť mǒzeme sa stať priateľmi na HP , už ako bratia. Pán Ti žehnaj , srdečne Ťa zdravím láskou nášho Pána a Spasiteľa Ježiša Krista. Chvála , sláva a doborečenie Jeho menu , nech je naveky. Amen. Vítej, Michaeli, v Líšťanech, dík za meilovou adresu, neviem čo je HP a zpievam: Ĺúbim Ťa, ó Pane svatý, ľúbim. Na veky sa len Teba zasnúbim. Mimo Teba není blaženosti pre mňa v zemi ani vo večnosti. Prosím, pokračuj, dodatečně dávam tvoju meilovú adresu medzi odberatelov Líšťanských listov a posíelam ti ich. _________________________________ [email protected] DOBRÝ DEN PANE MIROSLAVE, TĚŽCE JSEM ONEMOCNĚLA.MÁM BLOKÁDU KŘÍŽE SPOJENOu S KYČLEM. MÁM PO LÉKÁCH, KTERÉ BERU 20LET ZNIČENÉ TĚLO. BEZ NICH BYCH TU VŠAK NEBYLA. V NOCI SE MODLÍM, ABYCH TU BOLEST VYDRŽELA, PROTOŽE LEŽET TO NEJDE, JSOU TO URPUTNÉ, ZVÍŘECÍ BOLESTI. PROSÍM MODLETE SE ZA MNE, AT MI PÁN JEŽÍŠ UZDRAVÍ A ON SÁM VYHRAJE ZA MNE TENTO BOJ, ZVÍTĚZÍ! prosím vás neposílejte mi líštanské listy,nerozumím tomu,NEMÁM NA TO TO POCHOPIT!!! GEDEONKY UŽ JSEM ROZDALA ,MOŽNÁ ŽE MĚ DÁBEL TRÝZNÍ A TRÁPÍ A TÝRÁ ZA TO ŽE PO SVĚTĚ ŠÍŘÍM NE JEHO, ALE JEŽÍŠOVO KRÁLOVSTVÍ. JAROUŠKOVI ERETOVI JSEM UŽ U BOHA MOCKRÁT VYPROSILA DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ ŽIVOTA, KDYŽ DÁBEL MU HO UŽ TOLIKRÁT CHTĚL VZÍT, PŘI RAKOVINĚ, INFARKTECH, TED PŘI SLABÉM SRDCI. DÁBEL MI NENÁVIDÍ, ŽE CHCI PRO LIDI DOBRO A JEŽÍŠE, SPASITELE, PROTO MĚ TRÝZNÍ,TRÁPÍ A TÝRÁ. ČTU BIBLI, ALE TĚM LÍŠTANSKÝM LISTŮM OPRAVDU NEMÁM MOZEK A SIL TO POCHOPIT. TAK DĚKUJI ZA VAŠE MODLITBY ZA MNE I ZA JAROUŠKA ERETA * HELENKA HOLEČKOVÁ Valéria Bölcskeiová Re: Niet na tebe škvrny * Kéž ode dneška ty, kdo žiješ v Duchu, začneš v Duchu i chodit. Kdo chodíš do churchu, AC, řkc, TCV..... začneš BÝT VYVOLANOU zde a nyní. (následuje odpověď na tento můj meil: 2013/11/20 Jsem Moravák a západočeskou mentalitu ani po 15 létech zde stráveným nechápu. Chválím Pána a raduji se v Něm a zpívám mu žalmy, chvalozpěvy a písničky duchovní, rozdávám tísíce gedeonek a píšu KNIHOVNU BOŽÍHO KRÁLOVSTVÍ a Líšťanské listy. Mám tu také Pavla Matyáše (29, Bc elektro), uvěřil před rokem skrze Boží milost a než nás Pán spojil, neprošel žádnou denominací. Není dosud ponořen do vody ve Jménu Otce, Syna i Svatého Ducha. Je to kus chlapa, do vany se mi nevejde a do hracholuské přehrady si už netroufám, bude mi 7.1. osmdesát. Pročetl jsem si web BJB Stará Role, i Pavel. Co kdyby se mi Šaňko meilem trochu přiblížil a napsal nám něco, co by nás ujistilo, že bychom měli přijet. Pavel má ve středu a čtvrtek noční dvanáctky, ale v sobotu by to šlo, zvlášť kdyby mohl být pokřtěn. Určitě se nebude něco dít jen pro veřejnost od 18:00, ale něco ve dne. Pavel má taky maminku se zájmem o Boží slovo, která se dosud nikdy žádné aktivity nezúčasnila, ale Pavel myslí, že nyní by už chtěla. Milá Valérie, myslíte-li si to taky, potom Šaňkovi řekněte, aby už přestal ve vztahu ke mně a PÍSNI mého NOVÉHO ŽIVOTA dělat mrtvého brouka, rád bych byl jeho přítelem. I vaším. (nedorozumění: tohle není vykání, už jsem zapomněl na individualizmus a vůbec nevnímám žádného člověka o sobě, ale jen jako součást rodiny, oslovil jsem tedy Bolczkeiovy, ratolest na kmeni, buď živém Kristu nebo uschlém karnálním člověku.) A teď k tomu máme příležitost. Dalšího ke křtu mám v Šoproni na Váhu, Ivana Mikulka, asi 56, 20 km od Fúskových, ale i tady komunikace vázne. Ivan se za mnou vypravil před měsícem do Líšťan jako spolujezdec kamionu, který vezl z Duslo Šala, kde pracuje, zboží do Německa, ale zapomněl si doma doklady a žandári ho v Holíči vyhmátli a s pokutou vrátili zpátky. Chtěl by být pokřtěn mnou, důvěřuje mi, ale nedošlo k tomu. Bylo by to lepší u vás. Tak co, dostanu na Šaňka meil a odvážíte se nějakých činů? Ani neviem či si tykáme, či vykáme, lebo sme si už tykali a teraz ste mi v liste vykali, ste starší, tak Vám budem vykať aj ja. Ak som na nejaký mail nereagovala, tak sa ospravedlňujem. Priznám sa, že som v poslednej dobe nečítala všetky maily, nielen od Vás, lebo chystáme svadbu a je okolo toho veľa maličkostí, ktoré treba urobiť, zariadiť, zabezpečiť, takže nestíham. Čo sa týka Šaňka, určite nieje Váš nepriateľ. Ak mu píšete maily a on nereaguje, tak je to tým, že on na internet vôbec nechodí. Jeho mailovú stránku, aj iné stránky, robia a čítajú iní ľudia, ktorí jemu dávajú len odkazy. On má ešte menej času, ako ja teraz. Pred chvíľou som s nim telefonovala, je veľmi vyťažený, to vie len Pán. Teší ho, že sa Vám brat Venc darí v práci na Božom Kráľovstve. Praje Vám a žehná. V Karlových Varoch má už mnoho ľudí nahlásených na modlitby, ak sa Vám podarí sa niekde medzi nich vtesnať, tak to využite, alebo aj Vaši priatelia. Čo sa týka krstu, u nás v zbore bývajú 2 krsty do roka. Prvý býva v júly a druhý v septembri. Ak by Vaši priatelia chceli môžu prísť do KN, v našom zbore je každý srdečne vítaný. V zime nikoho neponára, lebo nemáme vybudovanú krstiteľnicu, u nás sa ponára len v rieke Váh, Dunaj, alebo inej vode v prírode. Cez víkendy chodí slúžiť mimo Komárno veľakrát do zahraničia, čo je časovo náročné a vyčerpávajúce. Cez týždeň má jedny služby Božie v dedine Modrany v okrese Komárno a biblickú hodinu v jeho dome. Okrem toho má stále množstvo telefonátov a návštev, ktoré potrebujú pomoc a Božie riešenie. Neberte to prosím osobne, ak neodpovedá na maily. Pán Vám žehnaj V. Pavle Matyáši, pozoruj, co se děje. Tohle je ta šedá zóna. Na jedné straně veškeré státem uznané křesťanstvo, ze kterého se pragmaticky nepatrně vyčlenili baptisté tím, že se zřekli restitucí, a venku za stany pohanění Jeho nesouce my v ČS34 poutníci v pustině mimo Hořící města (Ondrovi se každou chvilku narodí další výhonek), a mezi tím se pohybuje Šaňko. Vytrvale napíná všechny síly, aby na ulicích Hořícího města oslovoval a ukazoval cestu k Přicházejícímu, který je náš život zde a nyní. Proto se dnes za Šaňka modlíme s postem, aby Ježíš v něm zjevil ve Staré Roli sám Sebe Přicházejícího Krále králů a Pána pánů. Dokonalou ukázku toho, v čem se topí nádherné Boží děti v TAJEMSTVÍ= křesťanství mi poskytla Ježíšova ovečka, se kterou si pravidelně chatujeme. Vzpomínáš si, jak jsem ti vyprávěl o pomazání Pána Ježíše Krista za krále Československa34 1.1.1983 u Vlčků? Podívej, jak to ďábel parádně napodobil pro svého českého antiKrista: Máme pomazaného a korunovaného českého krále !!! už od roku 2012 https://fbcdn-profile-a.akamaihd.net/hprofile-ak-ash1/s40x40/187765_103332483166414_859819454_q.jpg Imperial Order of Malta Knights POMAZANÝ A KORUNOVANÝ ČESKÝ KRÁL FRANZ GILLES VON JILEK. Celý svět ví, že Češi , Moravané a Slezané mají od 10.8.2012 korunovaného a pomazaného českého krále, kterým se stal Franz Gilles von Jilek Erbprinz zu Wankowitz, ( 1976 Litomyšl ) po Ferdinandovi I. Dobrotivém Habsburském, ( 1793 Vídeň – 1875 Praha ). Češi mají po téměř dvou staletích pomazaného a korunovaného krále, římsko-katolického panovníka, který jim přináší naději. Praktikující římští katolíci a přesvědčení monarchisté z celého světa přivítali tento posvátný akt s nadšením. Královská korunovace byla spojena s církevním pomazáním krále, je to svátostina, vtiskující duši nesmazatelné znamení. Pomazání, či vlastně posvěcení krále zprostředkovává zvláštní milost, potřebnou pro jeho úřad. Pomazání a korunovace krále vytváří nezrušitelné pouto mezi Bohem, králem a národem, mezi králem a všemi poddanými. Závazek mezi králem a národem je oboustranný, nezrušitelný. Na základě tradic českého korunovačního řádu, potřel katolický církevní hodnostář ve Svatováclavské kapli v Katedrále Svatého Víta na Pražském hradě dne 10.8.2012 posvátným olejem českému králi Franzovi Gillesovi von Jilek hlavu, ruce a srdce. Pomazaný český král Franz Gilles von Jilek byl oblečen do pláště a opásán mečem symbolizujícím světskou moc a později dostal také zlatý prsten. Meč i prsten byly před odevzdáním posvěceny. Stejně tomu bylo při následném obětování meče Bohu tím, že ho král položil na oltář ve svatováclavské kapli. Ježíš Kristus před svým křižováním ustanovil svého pozemského náměstka apoštola sv. Petra. Po jeho smrti zastávají úřad Kristova náměstka nástupci sv. Petra, římští papežové, ale v úřadě kněžském. Některá evropská království se připodobnila římsko-katolické církvi tím, že mají svého věčného krále, náměstka Ježíše Krista, kterým je svatý, jeden z bývalých pozemských vládců, zpravidla zakladatel státu. Vládnoucí panovník je chápán jako dočasný zástupce věčného krále. Takovým věčným králem je sv. Václav v Čechách. Země koruny svatováclavské, jsou pod vládou věčného krále svatého Václava, který je pro ně orodovníkem a prostředníkem Boží Milosti. V transcendentním smyslu jsou tedy Čechy stále královstvím se svými přivtělenými zeměmi, Moravou i Slezskem. Franz Gilles von Jilek Erbpriz zu Wankowitz z Boží Milosti král český je v transcendentním smyslu zástupcem, oprávněným k pozemské vládě v zastoupení věčného krále, který zemím Koruny České zprostředkovává jako další prostředník v zastoupení svatého Václava a Ježíše Krista Boží Milost. Český národ v srdci Evropy je více než tisíc let chráněn kultem svatého Václava, mocí Ježíše Krista věrností českému králi, kterým je nyní jedině z Milosti Boží Franz Gilles von Jilek Erbprinz zu Wankowitz, potomek starého šlechtického rodu a přímý potomek královské dynastie Přemyslovců. Chvála Kristu a Neposkvrněné Panně Marii ! Amen Josefe Hanulíku, i ty? Taky máš tohoto krále jako Anička? Tak se za něj, katolíci, nestyďte, služte mu a ne Sobotkovi. a ještě od Jana Ďuriše: „…odstraňte mému lidu překážky z cesty!“ Izaiáš 57.14 K tomu, abys naplnil Bohem daný záměr ve svém životě, se musíš postavit čelem vadám svého charakteru, vidět je jako překážky a začít je odstraňovat. Zde je šest nejobvyklejších vad: Pýcha. Duchovní pýcha, společenská pýcha – Bůh nenávidí všechny formy pýchy. Jeho Slovo říká: „…nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe“ (Filipským 2,3). Pýcha srazila satana z druhé nejvyšší pozice v nebi a tebe srazí také, pokud ji necháš. Nedostatek jistoty. Nejistí lidé nejsou ochotní riskovat. Stěžují si na svůj životní osud a obávají se chopit se změny a něco s tím udělat. Dávají přednost pohodlí. Jaké je řešení? Vykročit ve víře, mít jistotu v Bohu! Náladovost. Náladoví lidé jsou jako vítr – nevíš, kterým směrem se vydají. Nemůžeš být na nich závislý. Nikdy se nedá vybudovat důvěra vůči někomu, kdo je nestálý. Perfekcionismus. Perfekcionismus je fanatická potřeba dělat věci bezchybně. Potlačuje to tvoji tvořivost a odpuzuje to druhé. Perfekcionisté nejsou schopni potvrdit svou správnost, proto je pro ně obtížné potvrdit správnost kohokoliv jiného. Přecitlivělost. Přecitlivělí lidé si vždycky lížou rány a dívají se do svého nitra; výsledkem je, že si nejsou vědomi potřeb druhých. Je ironické, že nikdy nechápou, proč jsou tak osamělí. Negativismus. Je těžké být s negativními lidmi. Jejich osobnost říká „ne“ životu obecně a lidé mají sklon se jim vyhýbat jako morové ráně. Od Vladimíra Šedivého: Milý Mirku, útoky nepřestávají, už znovu beru antibiotika. Nevím, kdy to dokončím. Co se vleče, neuteče. Vladimír ______________________________________ no a teď něco věčného, pravdu: Chtěl bych ukázat dva sz obrazy, znázorňující situaci, kdy byl Boží lid ponechán bez správného učení. Jsou to příběhy vrcholně tragické, a žel, dodnes velmi aktuální. Odpovídají totiž přesně dnešní situaci v Československu. Izaijáš 5,13 a Ozeáš 4,6: Bůh říká: „Proto tedy, že lid můj poznání nemá, veden bude do zajetí; urození zhynou hladem a množství jeho žízní uschne.“ To je podle mého názoru verš, charakterizující dnešní situaci Božího lidu. Nejedná se tu o světské vědomosti, získané na teologické fakultě (nebo v Kolíně či Harvestu), ale o znalost Božího Slova. Je překvapující, že i slavní lidé, i teologové a vedoucí kněží hynou hladem. Jejich svěřenci žízní a jsou vyprahlí, nemají žádné duchovní dary. Pak není divu, že lid, který vedou, je vyhladovělý a žíznivý. Jdou do zajetí litery a lidských koncepcí a programů, liturgií. Jsou svázáni různou činností a vztahy, které Bůh nenaplánoval! Takový je většinou obraz situace Božího lidu dnes. Jsou-li jeho slavní, jeho vedoucí vyhladovělí, pak musí i jeho množství vadnout žízní. Proč to je? Čím je to způsobeno? Jsou bez poznání, nevědí, neznají! Oz 4,6: „Můj lid bude vyhlazen, protože není známosti. Protože jsi ty zavrhl poznání, zavrhnu i já tebe, abys mi kněžství nekonal. A jelikož jsi zapomněl na tóru svého Boha, zapomenu i já na tvé syny. Čím více se rozmáhali, tím více hřešili proti Mně; přeměním jejich slávu v potupu!“ Vidíme zde, že od kněze Bůh vyžaduje, aby věděl a znal a byl schopen sloužit Božím Slovem a učit Boží nauce. Tóra je mnohem spíše nauka než zákon. V Ml 2,7 Pán definuje odpovědnost kněze: „Rty kněze totiž mají dbáti „vědy“ (Hejčl, Roháček: známosti ve smyslu vědeckého, exaktního a prověřeného vědění, které funguje!), a z úst jeho má být hledána tóra; onť jest posel Hospodina Vševládného.“ Co řekl Bůh Božímu lidu skrze Ozeáše, platí i dnes. Poněvadž jsi ty pohrdnul poznáním, i tebou pohrdnu, abys mi kněžství nekonal. Žádný člověk, který odmítá poznání Božího Slova (jak se presentuje např. v tomto kursu a v Knihovně Božího Království), nemůže být ani dnes knězem. Ať už katolickým či protestantským knězem nebo laickým kážícím bratrem. Pokud odmítne poznání Božího Slova, v Božích očích přestává být knězem. Velmi smutný, ba tragický je také konec Oz 4,6: ….a že jsi zapomněl na tóru Boha svého, já také zapomenu na syny tvé.“ Dnešní Amerika je národem Bohem opuštěných dětí, protože jejich rodiče zapomněli na Boží naučení. To je přesné naplnění Božího soudu: když rodiče zapomenou na Boží nauku a nevychovávají své děti Božímu Slovu a podle Božího Slova, Bůh říká: „Zapomenu na vaše děti.“ Právě včera mi někdo říkal, že celá skupina dětí z nejbohatších židovských rodin, žijících v tomto kraji a vlastnících pohádkové jmění a supermarkety, v nichž sníte o svém štěstí – nebudu uvádět jejich jména - opustila své domovy a odjela do New Yorku, aby tam žili jako hippie. Rodiče pro ně udělali všechno možné a umožnili jim nádherný život, ale neměli žádné duchovní hodnoty, které by jim mohly předat, takže děti raději odjely jako tuláci do New Yorku. To je obraz moderní Ameriky, moderního Západu, po kterém tak toužíte, obrázek Bohem opuštěných dětí a mládeže, protože jejich rodiče zapomněli na Hospodina a Jeho Slovo. ….oooOOOOOooo…. Teď se podíváme na koinónii, společenství= sdílení se, druhou ze čtyř hlavních každodenních činností místní církve a všech jejích rezidentních údů. O b e c e n s t v í - k o m u n i t a – s p o l e č n ý ž i v o t T ě l a . Musíme pochopit, že obecenství je konečným cílem evangelia! 1K 1,9: „Věrný je Bůh, skrze něhož jste povolání v obecenství Jeho Syna Ježíše Krista, našeho Pána.“ Účastenství, obecenství je hlavním konečným cílem, proč nám Bůh nechal zvěstovat radostnou zprávu. Je konečným účelem zvěsti Království. Není prostředkem k něčemu, nástrojem, ale účelem, smyslem. Účelem evangelia je přivést nás do obecenství s Bohem a do obecenství spolu navzájem, spojit nás v jedno Kristovo Tělo. 1J 1,3 „Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, ABYSTE I VY MĚLI OBECENSTVÍ S NÁMI. A naše obecenství je s Otcem a Jeho Synem, Ježíšem Kristem. A toto vám píšeme, aby vaše radost byla úplná.“ Apoštolé evangelizovali a psali spisy nz Božího Slova proto, aby n á s přivedli do o b e c e n s t v í , které měli oni: s Otcem i Jeho Synem Ježíšem Kristem, svým Pánem, a mezi sebou. To je konečný cíl. Dál už to nevede. Jsme-li v obecenství, získali jsme už všechno, co je možné mít. Kdo se s obecenstvím minul, minul se s cílem radostné zvěsti. Jestliže jsme obecenství měli a ztratili ho, ztratili jsme úplně všechno. (Bůh ale začíná znovu, od začátku, touto zvěstí. 2x nebo 3x Jb 33,14-33) Obecenství s Bohem a spolu navzájem, to nelze oddělit. Aniž bych chtěl zaujímat negativní nebo kritický postoj, je třeba přiznat, že v mnohých církvích, denominacích i skupinách věřících se na tento konečný cíl evangelia úplně zapomnělo. Jsme tak hluboce zapleteni do prostředků, že se neustále staráme, zda pomocí těchto prostředků dosáhneme cílů, které jsme si sami vytýčili – růst členské základny, stavbu modlitebny, zdokonalení pěveckého sboru, prosazení se do TV a do tisku – že se přitom úplně míjíme s Božím cílem. Ve většině organizovaných denominací není vůbec žádné obecenství. Jak jsem už dříve poznamenal, nemůžete mít obecenství s něčími zády. Ve většině denominací jsou to právě záda a jen ta záda, co vidíte z jiné osoby. Vzpomínám si na své kázání v jednom letničním sboru. Byl to docela pěkný sbor a mé kázání bylo také dobré. Po skončení vyzval pastor lidi: „Nespěchejte ještě domů! Mějte obecenství! Podejte si každý ruku nejméně s půltuctem osob!“ Pomyslel jsem si: „Mein Gott! Tak takhle tedy tady Tvoji lidé chápou koinónii=sdílení se=obecenství? Než se rozejdou do Egyptských chýší či paláců, potřepe každý pravicí nejméně půl tuctu osob. Nepoznal jsem, znají-li se jménem. Ale podle norem tamního kazatele i západočeských, a někteří vypravují, že se to zavádí dokonce i na Moravě, to však byla docela slušná porce obecenství. Neříkám to proto, že bych chtěl zaujímat negativní stanovisko. Je fakt, že většina křesťanů vzhledem k tomu, do čeho byli uvedeni a v čem jsou vychováváni, si vůbec neuvědomuje, že je to právě obecenství-sdílení-koinónia-společenství-komunita, která je konečným účelem, cílem, Zemí, do které byli zvěstí nebeského Království pozváni, Jordánem do ní vstoupili, a byli Duchem svatým zapečetěni a učiněni způsobilými tu společně žítnový život v Kristu Ježíši, Pánu našem. Místo toho pokračují ve vymýšlení náboženských postupů a procedur, liturgií, rituálů, ceremonií, činností a programů, které jsou všechny lidskými prostředky, které nás n i k d y nedovedou k cíli. A právě z toho důvodu jsou neužitečné a marné a ve svém důsledku nás připraví o vše, co nám Bůh v Kristu dal. Je to ovoce stromu poznání dobrého. Vede ke smrti. Prvotní církev začala hned od svého prvního dne zvěstovat a praktikovat společný život. Řekl bych, že měla dvě hlavní oblasti společného života. Můžeme použít slova základna, platforma, tedy dvě hlavní základny. Společný život se musí někde odehrávat. Mají-li někde lidé být spolu, potřebují nějaké společné místo, základnu či veřejné fórum. Toto společné místo není samo o sobě důležité, může být jakékoliv, kdekoliv, ale být musí. Kdyby většina církve v Praze byla z bezdomovců, poslouží jim hala hlavního nádraží a blízké středisko Naděje, jak se v Jeseníku správně naučili Vlasta a Ilja Hradečtí. Velmi často se stává (ach, Slovensko moje! Cukrová 4), že při vzniku nějakého hnutí si jeho stoupenci opatří nebo postaví takovéto místo pro společná setkávání, čímž ale všechno skončí, protože získání toho místa se pro ně mezitím stalo konečným cílem, nikoliv prostředkem k dosažení jiného biblického cíle – k trvání ve společenství, ke společnému životu jednoho Těla Kristova. Pak je Bůh opustí a musí vzniknout působením Ducha Božího nové hnutí, nová skupina, která si uvědomí, že je Bůh svým evangeliem povolal ke společnému životu, a kvůli tomu ho o společnou základnu prosí a přitom vědí, že by neměla být konečným cílem. Rostou vzájemnou péčí. Ze S 2, je zřejmé, že prvotní církev měla takové základny dvě. První větší, druhou menší. První byla v chrámu, který byl veřejným státním zařízením pro uctívání Boha židovským národem. Druhou, menší základnu, která byla zřejmě praktičtější a s níž se převážně setkáváme ve všech spisech ns, tvořily domácnosti svatých. Tyto domy svatých byly místem společného života církve a sdílení se. „A každodenně trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domech chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce.“ Všimněte si: byli denně v chrámu, a kromě toho společně jedli, radovali se a sdíleli se v mnoha jednotlivých domech. Rozumím tomu tak, že lámání chleba zde neznamená jen Večeři Páně. Velice rád se zúčastňuji Večeře Páně, ale nevěřím, že v těchto verších je o ní řeč. Je zde prostě řečeno, že svatí spolu denně normálně jedli v domácnostech věřících.
Posted on: Wed, 20 Nov 2013 13:30:47 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015