myslím , že zrovna tvoje tělo si nestěžuje , že nemusí zbytečně vybíjet energii na tvé rozmary :D jak by taky mohlo, tělo je němé :-) Potom je ale zajímavé , kdo to vlastně skučí a trpí, když se mu něco stane, něco nevede, něco není podle jeho představ? :D... Není to snad sám satan převlečený za tvůj vnitřní hlas? :D... vsadím se, že z toho jseš krapet votrávenej :D protože s množstvím zážitků roste chuť, s chutí roste hlad, s hladem roste chtíč a znuděná, sama se dojebávající nespokojenost je na světě :D jen aby jsi ji mohl transformovat v nějaké ze svých uvolňujících aktivit :D... pochop to a směj se mnou... není žádná nuda, není žádná zábava... je jenom tvoje představa trýznící skrze Vědomí sebe samu a tím i tělo a Vědomí... podiv se na sebe chvilku jenom nezaujatým pohledem a koumej jak tvoje myšlenky tvoří pocity , nálady a hlavně napětí :-) vzrušení... Ale každá mince má dvě strany... stoupneš - li na hranu této mince, dáš - li se na balance na hraně žiletky (obrazně řečeno) budeš svoje reakce a tendence naprogramované v mysli přijímat na úrovni nezaujaté pozornosti Uvědomění ve Vědomí v počátečním bodě před vyvstáním pozorováním čehokoliv, natožpak hodnocením a souzením čehokoliv...A pokud nejseš srab, tak závislosti na svých názorech i druhých lidí se zbav! Bez nespokojenosti není spokojenost nutná, bez sloužení svým chtíčům není vlastně ani tolik důvod tolik do běhu věcí zasahovat... Ale je to to nejtěžší v životě :-) Největší droga je závislost na představě o sama sobě... nikoliv ty směšný aktivátory neurotransmiterů , které by sami o sobě bez identity posuzujícího ega , svým účinkem zcela mizivě, až vůbec , nechávali nějaký konkrétní zážitek ležet v hlavě jen o miliontinu dýl , než je potřeba... V největším rozradostnění se už podvědomě manipuluješ , že za relativně krátkou dobu začneš myslet na situace, ve kterých jses pořádně vyřádil a budeš pociťovat nudu , když bude jenom pohodka , klídek... A furt řádit taky nejde , to tě začne ego napomínat, že nejsi dostatečně disciplinovaný pro službu svému mozku :D... přitom svůj mozek zaprodávaš pouhým iluzorním sugescím a necháš se zblbnout je považovat za sebe... Bdělý mozek neznamená jen připravenost učinit , co nejlépe své rozhodnutí , ale hlavně nepodlehnout tlaku sugestivnich septajicich hlasu, nabizejicich ruzne zazitky, ci treba vyhrozujici svému stvořiteli :D probuzený člověk se může uřehtat jako kobyla , pochopí - li do příčiny a do důsledku tu tragikomedii věčně nejisté iluze , která nemůže přežít jinak, než se stát dominantním programem v mozku a ve Vědomí... Tak se stane jenom pokud vás převeze... pokud vás jako mozek donutí vytvořit představu něčeho mimo jeho dosah, avšak zároveň prožívanou očekávaným naplněním dané vize , které je - li pouze bděle pozorováno, odejde neznámo kam... avšak vědomým uchopením prvního pocitu jako svojí identity a jeho zdokonalování v představě udržením dané sugesce v napětí s bdělým , vyrovnaným vědomím, což je mimochodem větší fuška , než se snažit mysl zastavit... Jenom zvyk je železná košile a tak je pro váš přirozené být v napětí a uvolnění dosahujete jenom ve vztahu k dosavadnímu vysílanému vypětí... Za to pozorovat , jen pozorovat všechny jevy, vjemy a informace světa se jeví onomu samotnému pocitu, s kterým se identifikovala významná složka tvého vědomí , jako jeho oslabování , shazování , odstrkávání na druhou kolej, pro něj je to vražda... Když už si přece manipulací vydobylo pozici , její pomíjivé, iluzorní a nestálé podstatě příslušné , tedy drogou rozpolceného a v pravdě schyzofrenního mozku, který tvoří jen jistou část naší celé identity, ale jelikož jsou ostatní části maskovány touhami a projekcemi této sugestivně zosobněné identity , jeví se po dobu udržení si své dominance vůči lidskému egu jako jediný možný stav reality a jeho střídavé frustrace a mnohem kratší úseky uspokojení jsou stále více vyostřovány za účelem stimulace snu... protože vy jste dali život iluzi , ona má právo o něj s vámi ve vašem Vědomí bojovat... Vzchopte se vy děcka ubrečený!!!! Ani smrt se vás nemůže dotknout , pokud vás nebude děsit osud obrázků na plátně , zatímco vy přebýváte v počátečním uvědomění bez jakékoliv hranice, a tedy jakéhokoliv podoby , kterou dostáváte vždy až po prohře s iluzí... někdy před strachu z jejího utrpení , hněvu a strádání v nevědomosti o vlastní nedotknutelnosti jejich náboji... Někdy zase pro dosažení odměny, jimi nabízenými za splnění určitých úkolů... Není nic špatného na hře s myslí, se sny , s energií, s hmotou, s lidmi , pokud nejsme zablokování nějakou špatnou tendencí , ale udržujeme si bdělý nadhled, tak se teprve stává svět čistě vaším rozhodnutím, které stejně nemůže změnit nic z toho nezměrného ve vás... Do té doby jste utlačování omezenými tendencemi lidského ega, které jsou někdy vážně zarážející , někdy se zase zdají jako nejlepší možné stanovisko , jak se dívat na situaci... Obojí je velký podvod... Jediný správný úhel pohledu je takový, který nepreferuje nic před ničím, nechává přirozeně projevovat svůj vědomý potenciál a poznává všechny extrémy jako výsledek úpadku vědomí na úroveň myšlenky... Jasně že mnoho lidí může spekulovat, tvrdit, že když náš někdo bude stahovat z kůže , tak budem trpět jako málokdo v životě, ale věřte , že čistě ta fyzická bolest sama o sobě je 1/ 1 000 000 , oproti tomu , jak intenzivní se stává bolest na úrovni sugestivní, vyživovaná, odmítaná, vzbuzující boj vystrašených složek nižší osobnosti a rozpoutávající ve Vědomí peklo, neboť jej dělí svým dualistickým viděním na asynchronně fungující části a pokud se Vědomí nezbrchá, tak se můžete v tomto bludném kole vozit pěkně dlouho...
Posted on: Fri, 12 Jul 2013 19:02:04 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015