Něco ze Židů 6. kapitola. Odmítám jakýkoliv boj o Písmo! Prostě učím a vysvětluji to Slovo, jak mně ho učil Bůh. Používám výrazy z Bible - ne z nějaké denominační knížky! Je nám přikázáno všechno dokázat! (1Tesalonským 5:21) Je nám řečeno, abychom Písmo nejenom studovali, ale také správně rozdělovali! (2Tim. 3:15, a 1Korint. 2:11-14). Přiznám, že to není všech případech jednoduché, objevit dokonalou konsistenci (soulad) tvrzení Bible - ale pakliže Písmu věříš, musíš se každopádně držet jeho harmonie a celistvosti! Nesmíme zapomínat, že jsme koneční tvorové a že nikdy nepochopíme celé Slovo Boží, dokud se jednou neposadíme u nohou Krista, aby On nás naučil to, co zde nechápeme! Nejdříve si musíme objasnit o čem, či lépe: O kom se zde vlastně mluví! Jedná se o znovu-narozené lidi? Co znamená "pak odpadli?" A co se myslí tím, že "není možné je znovu obnovit?" Ani jeden z těchto popisů, které jsou zde použity, neodpovídá obdržení daru věčného života! Je zcela možné, aby ztracený člověk - hříšník - byl pohnut ve kterémkoliv směru zde zmíněném - a třeba i ve všech dohromady - a přesto zůstal nevěřícím! V našem fyzickém světě známe jednu skutečnost: Kde je život, tam je růst! Ten růst může být pomalý, ale život produkuje a když přestane produkovat, tak také počíná umírat! Kde není růst,tam není ani život! A to stejné platí v oblasti duchovní! Ježíš řekl že "někteří přinesou třicet, někteří šedesát, další sto," ale nikdy neřekl: "a někteří nic!“ Musíme dávat dobrý pozor na úvodní slova, která v řečtině i angličtině tuto větu otevírají: "Je nemožné." Tato slova nás vrací k tomu, o čem se jednalo v předešlých verších kde jsme se dozvěděli že byli někteří, kteří se sice hlásili ke Křesťanství a přesto se stále ještě drželi Judaismu a celého jeho "příslušenství!" Tito lidé viděli Ježíše jako Velkého Učitele - ale nikdy nepřijali Jeho smrt, pohřbení a vzkříšení "podle Písma!" (1Korint. 15) Je zcela jasné že takoví lidé, pakliže "odpadnou," se už nikdy nevrátí! Jsou lidé kteří učí (a jiní věří), že je možné aby člověk, který se skutečně znovu-narodil a byl očistěn krví Spasitele - jeden den z milostí Boží spasený - další den či týden ztracený, potom opět znovu-narozený! Taková doktrína je zcela cizí Písmu! Bible jasně učí že ti kteří jsou zde popsáni - pakliže odpadnou - už nikdy nemohou být obnoveni protože to je nemožné! Pavel zde píše o osobách které varoval ve verších 1 a 2 - osoby, které se staly "žáky," ale stále se vracely k podstatě Judaismu. Tito lidé o sobě mohli tvrdit že jsou Křesťany - ale byli to stále Judaisté, kteří se nikdy nepustili Zákona, ceremoniálního očišťování - "pokání z mrtvých skutků." Četli jsme přece positivní prohlášení v Římských 10:4, že "Kristus představuje konec Zákona, za účelem ospravedlnění těch, kteří uvěřili." Jinými slovy: Chceš-li, abys měl(a) odpuštěné hříchy, nesnaž se toho dosáhnout vlastní "dobrotou," "pobožností," "záslužnými skutky!" Jdi ke Kristu! Tito lidé vlastně nikdy Jemu, a tomu co vykonal, neuvěřili. Nikdy si neuvědomili, a nikdy také nepřijali tu nádhernou pravdu z Koloským 2:10 že "v Něm jsme kompletní.." "Kteří byli osvíceni..." To popisuje všeobecný efekt na mysl posluchače. To "osvícení" má co do činění s okamžikem, kdy poprvé uslyšeli Gospel. Dá se tomu říkat "víra hlavy." Každý člověk, který kdy uslyšel evangelium Ježíše Krista, byl osvícen, protože to Slovo je světlem světa, že? "Ochutnali nebeský dar" Člověk může ochutnat - a ne jíst! Ale aby jste mně neobvinili ze "slovíčkaření," vezmeme to ještě jednou - protože tento pohled je tak vžitý - hlavně v zemích kde po staletí převládal Katolicismus! Budu se snažit to rozebrat tak aby každý, kdo není úmyslně slepý, to pochopil: 6:4-6.. „Je nemožné pro ty, 1) kteří byli osvíceni. ("hapax phôtithentas") 2) kteří ochutnali nebeský dar. ("dôrea,“ což není to samé, jako "charisma") 3) kteří se podíleli ("metochous genethentas") na Duchu Svatém, 4) kteří ochutnali dobro Božího slova i moc budoucího věku.." 1). To osvícení jsem už popsal. Boží Slovo je lampou pro naše životy - ale pouze, přijmeš-li ho srdcem! 2) Protože není použito "charisma," zdá se že ten o koho se zde jedná, s radostí přijímal přátelství druhých Křesťanů v kongregaci a dokonce viděl výsledek svého svědectví u dalších lidí! 3) Ochutnal (poznal, pochopil) zprávu evangelia a svým intelektem s tou zprávou plně souhlasil. 4) Ochutnal moc přicházejícího věku - PRÁVĚ TAK, JAKO JIDÁŠ IŠKARIOT, KDYŽ SE VRÁTIL Z TÉ EVANGELICKÉ VÝPRAVY! (Matouš 10) Vvyháněl duchy a uzdravoval jako ti ostatní! Všechny tyto kvality se mohly vztahovat na Jidáše právě tak, jako na ty druhé! Dokonce i sdílel s druhými sílu Ducha Svatého! Ale Duch Svatý v něm nebyl! Ježíš mohl číst jeho srdce. V Janově kapitole 17, Ježíš mluví o Jidáši, jako o synu zkázy (apôleia). V žádném případě nebyl Jidáš znovu-zrozený Křesťan a přesto všechny vnější znaky měl! Zdá se, že doufal v nějaké materiální a společenské výhody pro sebe, až jednou Ježíš převezme moc - ale když viděl že tento nemá žádný zájem na společensko-mocenském postavení, obrátil se k Němu zády a prodal Ho. Eventuálně takový "zkušební" okamžik přijde - alespoň jednou v životě - na každého z nás! Máš Krista v srdci? Dokaž to! Skutečného Křesťana není možno vyrvat Kristu z ruky! Taková síla ve vesmíru neexistuje! I když občas šlápneme "do louže" a umažeme se od bahna, Svatý Duch nás nikdy neopustí, a "potáhne" nás zpět! Jen se podívej na dva obrázky které dobře znáš: Ten umírající lotr po Kristově pravici a rozjásaný Jidáš, vracející se z té výpravy kde hojil, kázal "a i duchové jej poslouchali!" Kdybys měl v té době ukázat na toho, kdo z těch dvou je na cestě do nebe - koho by sis vybral? Všechny ty charakteristiky mohou mít právě tak ti, kteří pouze prohlašují že jsou Křesťany! Ale všimni si, že tyto zůstávají velmi daleko za opravdovým křesťanským prožitkem. Nikde se nepraví, že "Bůh je probudil k životu společně s Kristem," (Efez.2:5) že by byli "zapečetěni Duchem Svatým, až do dne vzkříšení." (Efez. 4:30, podle řečtiny) Není zde ani psáno že uvěřili v Ježíše Krista - v to věčné Slovo! Spíše všechno to co se o nich píše, by se dalo aplikovat na ty, kteří se obrátili od Křesťanství zpět k Judaismu. Toto byl můj první pohled na 6:4-6. Ale pokračujme: Teď se, možná usměješ a řekneš: A kolik těch pohledů máš? Víš, chci být dokonale poctivý - vždyť z toho, co Ti píši, budu jednou skládat účty! Upřímně míněný omyl? Možná - i když ani zde není o co stát! Ale "nacpat" do toho něco, co mně napadlo - aniž by to bylo opodstatněné, podložené Písmen - to je příliš nebezpečná půda! Tento "druhý" pohled jsem napsal před několika lety, když jsem poslouchal Vernona McGee na radiu jak jsem jel něco nakoupit v St. Petersburgu na Floridě. Bylo to krátce před jeho smrtí. Jak jsem ho tak poslouchal, líbilo se mi to a doma jsem to zpracoval. Tak tedy jen opisuji z mých starých poznámek: 6:4-6: Zde stojím snad před nejtěžším problémem, se kterým se rvali křesťané, už od dob Konstantina - a možná, ještě dříve ! Otázka zní: Může Křesťan, který opravdově uvěřil Kristově zprávě a přijal Ho jako svého Spasitele do srdce - může tento - jednou v budoucnosti odpadnout a ztratit ten dar který dostal? Mám na mysli věčný život s Bohem. Může Bůh vzít zpět, co Ti jednou daroval? Máme Kalvína i Armenia. Římští Katolíci to „vyřešili“ očistcem. Na druhé straně máme biblicky-fundamentální Protestanty, hlavně v USA. Ze zkušenosti vím, že v Bibli není jedna jediná kontradikce - Bible si neprotiřečí a znám tyto sliby: "Ten kdo věří, má věčný život - nepřijde v soud!" "Moje ovce mne znají, já jim dávám věčný život a nikdy nezahynou." "Kdo ve mně věří, přešel od smrti k životu." Každý kdo četl Bibli, tato slova zná. Také nemohu zapomenout na toho chlapíka ze začátku páté kapitoly prvního dopisu do Korintu. I ten byl nakonec spasený!
Posted on: Sun, 01 Sep 2013 04:40:12 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015