Podle zákona č.273/2001Sb., o právech národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je Romem pouze ten, kdo se přihlásí k romské národnosti. Příslušnost k romství však neznamená jen svobodnou vůli jedince přihlásit se k romské národnosti, ale souvisí úzce s kulturou, tradicemi minority, se způsobem života s mírou schopnosti společenské flexibility a s mírou možností poskytnutých většinovou společností pro začlenění do majority. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo 691 Romů. Počet ostravských Romů uváděných v různých materiálech je pouze orientační a pohybuje se od dvaceti do čtyřiceti tisíc. Romem je ten, kdo se hlásí k romství Romem je občan České republiky, který se deklarativně přihlásí k romské národnosti. V tomto případě je teoreticky nepodstatné, k jaké etnické skupině občan přísluší, jde o individuální národnostní cítění jednotlivce a o projev jeho svobodné vůle. Romem je ten, kdo žije jako Rom Občané České republiky, kteří příslušejí k romské etnické skupině žijící u nás, většinou nemají potřebu deklarovat své romství přihlášením se k romské národnosti při sčítání lidu, přesto však udržují romskou kulturu a z generace na generaci si předávají národní tradice a mateřský jazyk. Způsob života lidí udržujících v romských komunitách tradiční kulturu je označován romským slovem romipen. Za určitých okolností to mohou být též osoby neromského původu, které se do romského prostředí začlenily/např.sňatkem/ a trvale v něm žijí. Romem je ten, kdo vypadá jako Rom Charakteristické antropologické rysy lidí příslušejících k romské etnické skupině ruku v ruce se zažitými předsudky většiny majoritní společnosti vůči této minoritě působí jako společenské stigma, a to naprosto nezávisle na jejich vůli, způsobu života, výše dosaženého vzdělání, apod. Příslušníky majoritní společností jsou označováni za Romy – cikány, kuriozně i například romské děti vyrůstající od kojeneckého věku v adoptivních většinových rodinách, tedy nedotčené romskou kulturou ani způsobem života – romipen. Charakteristika cílové skupiny uživatelů osoby ohrožené sociálním vyloučením Jako sociální vyloučení označujeme proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. osoby v produktivním věku dlouhodobě nezaměstnané a díky neprofesionalitě prakticky nezaměstnatelné, skupiny dětí přímo ohrožených sociálně patologickými jevy, skupiny mladých lidí bez motivace k profesionální orientaci, početné rodiny bez přiměřeného zázemí A dále, všechny kategorie ohrožení jako u osob společensky nepřizpůsobených: osoby žijící nedůstojným způsobem života, osoby proti kterým je vedeno trestní stíhání, osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody a recidivisté, osoby zletilé po ukončení ústavní výchovy, osoby nezletilé s nařízenou ústavní výchovou na útěku. Osoby závislé na toxických látkách, případně jinak závislé, protože z informací PČR a praktických lékařů vyplývá nárůst uživatelů drog v romské komunitě (u Olašských romů), a to převážně uživatelů heroinu a pervitinu. V roce 2005 bylo v Ostravě zaznamenáno zneužívání léku Subutex osobami romské minority, zařazenými v substituční léčbě (náhradní léčba těžké závislosti na opioidech). Tento lék si nechali předepisovat obvodními lékaři ve větší míře a začali s tímto lékem obchodovat, nabízet ho zejména závislým na heroinu. Ve spolupráci s PČR, lékárenskou službou, praktickými lékaři a dalšími odborníky bylo toto zneužívání značně omezeno a je nadále sledováno. Společnost Renarkon, o. p. s. po jednání s představiteli zmíněné komunity rozšířila svůj terénní program o jednoho terénního pracovníka z řad Romů.
Posted on: Sat, 06 Jul 2013 06:22:40 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015