Asi nejhorším okamžikem vztahu je rozchod. Lidé se často rozcházejí a utíkají od svých poloviček, protože jsou líní investovat, řešit, odpouštět, bojovat za svůj vztah. Utíkají, a ani si neuvědomují, že utíkají často jen sami před sebou. Dodávají si kuráž, že jim bude lépe a často tomu rádi věří. Jdou to někam zapít s kamarády, předstírají sami před sebou jací jsou šťastní a jak jim je dobře, plánují si jak budou chodit cvičit a pracovat na sobě, jak se budou chodit bavit s přáteli a jak se jim uleví od toho druhého a všechny bolesti zmizí a oni zapomenou. A když se po úžasné noci plné alkoholu a kamarády probudí, tak zjistí, že mají na hrudi tak těžký kámen, až jim to tlačí slzy do očí. V člověku se všechno svírá a přitom nedokáže říct: "Lásko, vrať se!" Nikdo nevoní jako ona / on, nikdo nelíbal jako ona / on, nikdo vás neuspokojí jako ona / on, nikdo ve Vás ty pocity neprobudí jako ona / on. Před láskou se nedá utéct, stejně tak jako se nedá utéct před smrtí, žádný kamarád ani ctitel vám partnera a lásku k němu nevynahradí. Vás to zlomí a kdo to nechápe, tak na to časem přijde. Protože člověku, který miluje, to podlomí kolena a zlomí srdce. Člověk by se měl pořádně zamyslet od koho utekl a zda je připraven o toho člověka navždy přijít, uvědomit si, zda bez něj dokáže žít, i když už může být pozdě ...
Posted on: Mon, 09 Sep 2013 19:55:55 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015