Otevřený dopis členům DSSS V rámci aktuální kampaně pod názvem „Cikáni nemůžou za vaše posraný životy“ a probíhajícím cyklu o anticiganismu jsme se rozhodli konstruktivně a adresně vyjádřit naše postoje všem členům Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), jakožto politického subjektu, který řadu let vlastní činností dotváří a mnohdy i zastřešuje koloběh eskalujících pogromistických nálad. Pro tuto aktivitu jsme poprvé a nejspíše i naposledy zvolili prostředek, který není v naší praxi příliš obvyklý – a to adresnou komunikaci. Věříme, že se alespoň někteří z oslovené tisícovky osob zamyslí nad textem, který obdrželi jak mailem, tak poštou, společně s malým „dárkem“. I přesto, že tato konkrétní kampaň primárně cílí na členskou základnu DSSS, tedy i na nezanedbatelné procento přesvědčených a dlouholetých rasistů a násilníků, vnímáme ji bez falešného očekávání jako jeden ze způsobů pozitivního oslovení těch, kteří se s naší prací dosud nesetkali, váhají nebo představují pasivní pozorovatele. Náš závěr ostatně mimo jiné potvrdila i část z dosud doručených odpovědí. Dělnickou stranu zároveň však stále chápeme jako stranu marginální, jejíž reálný mocenský vliv v kontextu politického boje tvoří minimální zlomek z plejády negativních faktorů, které ovlivňují naše životy. Jako anarchisté si uvědomujeme, že aktuální rozmach rasistických tendencí stojí a padá především na společensko-ekonomických základech, které současný systém cyklicky generuje. Dělnická strana sociální spravedlnosti pak představuje jenom jeden z důsledků těchto mechanismů. Strana navenek proklamuje důslednou sociální politiku, avšak při zhlédnutí reálné činnosti konkrétních členů hraje především na strunu primitivní xenofobie a radikální represe ekonomicky nejvíce postižených skupin obyvatelstva, ve kterých utápí svůj hněv v jedné řadě s přesvědčenými neonacisty a politickými kariéristy. S rasistickými náladami pochopitelně dobře zachází i nepřehlédnutelná většina politiků napříč spektrem a některým z nich tato rétorika doslova ušlapává cestu ke kýženému korytu. Vlastní křivou páteř a černé svědomí z prohřešků je ostatně velmi jednoduché schovat pod populistický slovník z období Protektorátu, plánování (koncentračních) táborů pro bezdomovce, romských států či vyklízení „nepřizpůsobivých“ z městské hromadné dopravy.
Posted on: Tue, 29 Oct 2013 16:08:40 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015