Pravým léčitelem a spasitelem se totiž stává ten, kdo se neděsí a neštítí projít temnotou. Všichni mýtičtí hrdinové museli přemoci příšery, draky a démony, aby dosáhli spásy a mohli ji rozdávat. Stín znamená nemoc - střetnutí se stínem záchranu. To je klíčem k pochopení nemoci a uzdravení. Příznak je vždycky zákonitou částí stínu, která klesla do roviny zhmotnění. V příznaku se projevuje to, co nám chybí, prožijeme v něm to, co nechceme prožít ve svém vědomí. Symptom nás tělesnou oklikou činí opět celými. Jde o princip komplementarity, který hlídá jednotu, aby se neztratila. Zdráhá-li se člověk prožít nějaký princip ve svém vědomí, ten klesne do roviny těla a projeví se zde jako příznak. To nás nutí odmítnuté principy přece jen prožít a realizovat. A tak příznak člověka dovršuje, je to tělesná náhrada za to, co chybí duši. Nyní porozumíme lépe hře s otázkou „Co vám chybí?" a odpovědí „Mám tento příznak". Příznak ve skutečnosti ukazuje, co pacientovi chybí, neboť je chybějícím principem, který se zhmotnil a zviditelnil v těle. Není divu, že své příznaky příliš nemilujeme. Nutí nás k realizaci oněch principů, které jsme nechtěli prožít. A tak pokračujeme v boji proti symptomům, aniž bychom využili nabídnutou šanci: použít jej k uzdravení. Právě v nich bychom mohli poznat sami sebe, nahlédnout do těch zákoutí duše, které nemůžeme jinak odkrýt, neboť leží ve stínu. Tělo je zrcadlem duše, ukazuje nám i to, co by duše bez konfrontace s tělem nemohla poznat. Co však pomůže nejlepší zrcadlo, jestliže to, co vidíme, si nepřiznáme a nevztáhneme na sebe?
Posted on: Fri, 09 Aug 2013 21:24:18 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015