Profil v dnešních Hospodářských novinách Půl roku jsem nemohl sehnat byt. Protože jsem Rom David Beňák, kandidát ČSSD na poslance Profil Když se David Beňák ujal před osmi lety pozice šéfa sociálního odboru v Praze 14, našli se kolegové, kterým přišlo nemyslitelné, aby odbor vedl Rom. Přestože už tehdy měl za sebou pětileté angažmá na Úřadu vlády. To mu ostatně nepomohlo, ani když si s manželkou hledal v hlavním městě bydlení. „Nemohli jsme nic najít sedm měsíců. Prostě proto, že jsme Romové. Když jsem měl možnost ukázat pracovní vizitku, udělal jsem to. Ale stejně to nepomohlo,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletý sociální demokrat, který se letos utká o místo ve sněmovně. Oblastní organizace ČSSD ho vyslala jako svoji jedničku, nakonec se o voliče uchází z devátého místa na pražské kandidátce. Díky tomu je David Beňák Romem, který má největší šanci stát se v říjnových volbách poslancem. Romské etnikum je sice více zastoupeno například u zelených, do voleb jde i nové uskupení Romská demokratická strana, ale voličský potenciál sociálních demokratů nahrává právě Beňákovi. Zkušený sociální pracovník, který si dálkově dodělává doktorát z pedagogiky, se přitom o romskou otázku aktivně zajímá a hodlá se jí věnovat i po případném zvolení. „Romy neobsluhujeme“ K sociální práci ho přivedl osobní příběh. Rodiče se rozvedli, když mu bylo pět let, jeho matka tehdy navíc oslepla. „Rozhodla se, že se o mě a sestru bude starat sama. Takže jsme se dostali pod dohled sociálky,“ říká městský úředník. Jako starší z dětí se ujal domácích povinností a doprovázel matku na sociální úřady. A zjistil, že se mu nelíbí, jak s ním pracovnice komunikují. „Chovaly se přezíravě, nevysvětlovaly. To mi vadí dodnes, je to můj standard kvality,“ zdůrazňuje. S tím také přišel na městský odbor. Základem je podle něj respekt. „To znamená pozdravit, podat ruku, nabídnout místo k sezení a slušně se zeptat, jak mohu pomoci,“ popisuje. Sociální práci si vybral přesto, že středoškolské vzdělání má ze strojní průmyslovky. Kromě rodinné zkušenosti mu k rozhodnutí dopomohlo i to, že vyrůstal na Teplicku. Na severu Čech, který se dnes stává symbolem vyhroceného sociálního napětí. Z dob puberty si pamatuje nápisy na mostecké nádražní restauraci, kde nejdříve vstup Romů zakázali. Proti tomu se postavilo město, tak provozovatel našel jiné řešení. „Přišel jsem tam na oběd a číšník mě ignoroval. Pak mi řekl, ať si jdu přečíst nápis na dveřích. Stálo tam, že Romy neobsluhují. Ani mi to neřekl do očí,“ líčí s tím, že takové restaurace dodnes v regionech jsou. A nejde přitom jenom o severní Čechy nebo Šluknovský výběžek. Podobné problémy má severní Morava, Zlínský nebo Olomoucký kraj. V řešení situace podle otce tříleté dcery selhávají stát i obce: města ignorují dlouhodobé problémy soužití romského a neromského obyvatelstva, stát zase nemá na úřadech dostatečné kapacity nebo zájem. A zklamávají také politici. „Když se někde odehrává demonstrace, má premiér nebo jiný vysoký politik vystoupit a veřejně, nekompromisně to odsoudit. Říci, že tohle nechceme a nebudeme o tom diskutovat,“ míní Beňák. Návrat k funkčním řešením V dobrém vzpomíná na někdejšího ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Když přišel do Litvínova a postavil se demonstrantům, mělo to velký morální účinek: „Nepotřeboval žádná velká prohlášení, byl na místě.“ Beňák věří, že kromě politické odvahy nemusí země hledat žádná drahá a nová řešení. Stačí se ohlédnout a vybrat to, co fungovalo. „Na městě jsme třeba rozjeli komplexní projekt, kdy řešíme souběžně bydlení, práci a podporu rodin, protože to všechno souvisí. Stojí to peníze a energii, ale funguje to. Problém je, že máme často drahé pilotní projekty dotované unií, odborníci se pak shodnou, že jsou efektivní, ale poznatek se nepřevede do standardní praxe. Tak se vyhazují peníze oknem,“ domnívá se. Přál by si, aby se obnovila síť romských poradců v každém okrese. Radnice tak měly přehled o tom, kde se líhne potíž, kde je potřeba jednat. Jenomže od zrušení okresů přešla státní správa na čtrnáct krajských poradců, kteří na celé území nedohlédnou. „Mezi gádži a Romy jsou historicky špatné vztahy, ale to neznamená, že na to máme rezignovat. Základem je debata a pustit romské iniciativy k diskusi nad řešením,“ uvádí Beňák. Bez dialogu se líhnou jednoduchá řešení a rasové stereotypy, kterými si vypomáhají i některá politická uskupení: třeba Okamurův Úsvit nebo Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové, upozorňuje sociálnědemokratický kandidát. „Protiromská nálada jim nepochybně přinese hlasy nespokojených voličů. Tito politici se neštítí vyšlapat po zádech těch nejchudších a nejubožejších a udělat si z toho kariéru.“ Přesto mladý politik doufá, že napětí se nepromění v násilí. „Snad jsme stát, který něco takového nemá zapotřebí. Kdyby situace vybuchla, žádný rozumný argument už neuspěje,“ varuje.
Posted on: Thu, 26 Sep 2013 16:05:30 +0000