Tak do poznámek jsem vložila první část příběhu,aby se to tu neztratilo,takže můžete číst :-) Ale můžu to dát ještě sem :-) *Jítý* Bez tebe je život o ničem 1.Poslední zkouška Ahoj,jmenuji se Sára Balažovičová,jsem studentkou Střední školy služeb,obchodu a gastronomie ve 4.ročníku v oboru kosmetička v Hradci Králové a o prázdninách ( 6.července) oslavím své 18 narozeniny.Dnes je 19.května2013,většina lidí z nižších ročníků už sedí ve škole v lavicích a poslouchají učitelé,ale já a zbytek mé třídy máme dnes studijní volno,abychom se řádně připravily na maturitu,která nás zítra čeká.Je to sice poslední zkouška,ale za to je z Angličtiny a ta mi dává dost zabrat.Takže i přesto,že se mi moc nechce,musím vstát z postele už v 8:00 hodin,abych začala co nejdříve.Většinou,když mám volno tak vstávám až někde před jedenáctou hodinou jako správný teenager. Jen tak v tričku na spaní sejdu schody a jdu do kuchyně si udělat něco dobrého k snídani a protože nikdo jiný doma není,pustím si k tomu písničky.Poté co vložím poslední sousto do úst,dopiju poslední kapku čaje,umyji ušpiněné nádobí a jdu provést ranní hygienu.Poté trošku poklidím po celém bytě,aby se neřeklo,a konečně se můžu jít uvelebit s učením do postele.A jak už to bývá,věci kolem mě jsou víc zajímavější než to učení,i ta blbá moucha,která mi právě vlétla do pokoje otevřeným oknem,je jako magnet a musím jí pozorovat,ale pak se v duchu okřiknu a věnuji se zase učivu.Já jsme snad úplně tupá,nedokážu si zapamatovat blbý slovíčka,bude zázrak jestli tu poslední zkoušku dám.Zatímco ostatní předměty mi jdou,tak jako naschvál angličtina prostě ne,jestli to neudělám,tak se na sebe nebudu moct ani podívat do zrcadla,jak se budu za sebe stydět. Uf to už je dvanáct hodin?Musím si dát chvilku pauzu a něco si uklohnit k obědu nebo umřu hlady.Prošmejdím ledničku a mrazák,abych zjistila co je k mání,nakonec se rozhodnu pro čínu s hranolkami a zeleninou.Při připravování,si už tak částečně plánuji co budu dělat o prázdninách,tak rozhodně někam pojedeme na čundr a na dízu s mojí kámoškou Denisou,která je o pár měsíců mladší a chodí na jinou školu než já,tudíž se zas tak často nevidíme,jen o víkendu a prázdninách když jedna z nás třeba zrovna nemusí jet někam s rodinou.A co se bude dít dál,to probereme spolu,třeba vymyslíme něco originálního na co jen tak obě nezapomeneme.Z mého plánování mě vyruší smska,hrábnu po telefonu,co leží na stole a na displeji bliká smska právě od Denny.Jaká náhoda,zrovna jsem nad ní přemýšlela,píše mi že se odpoledne po čtvrtě odpoledne staví na kus řeči.Tato zpráva mě potěšila,uklizeno naštěstí mám,takže nemusím šílet.Dodělám si oběd,naservíruji na talíř a div si skoro nespálím pusu,to do sebe soukám,jak kdyby mi to měl někdo sníst.Po obědě se jdu ještě chvíli učit,abych do té hlavy aspoň něco málo dostala a měla alespoň za čtyři.A helemese,jak mi to s plným žaludkem jde líp,není to sice ještě žádná sláva,ale pokrok tam je. Je 14:40,a jelikož jsem doma,tak musím dojít pro mou 5 letou sestru Lauru,převleču se do riflí,bílého trička a červené mikiny kolem pasu,vklouznu do černých botasek značky NIKE a pádím směrem ke školce.Cestou potkám paní Novákovou ( 65 letá babča),která mě hned zastavila,čehož jsem se obávala,že bude zase opruzovat a hned na mě spustila,že doma moc dupeme,že to je slyšet až u ní,a kdesi cosi,přitom to je ale druhá rodina,která v té naší bytovce bydlí.Jen něco zamumlám a protože mám kvůli ní zpoždění,tak poklusem pádím pro Lauru.Přijdu do školky,zaklepu a vejdu do místnosti kde je asi 30 dětí a dvě učitelky,občas si říkám,jak ráda bych se vrátila do školky,kde si děti můžou celý den hrát,případně něco vyrábět a jezdit na výlety,než se teď byflovat slovíčka z angličtiny a stresovat se tím,jestli maturitu udělám nebo ne. ,, Lauri´´,zavolám na sestru,která právě svačí,stejně jako ostatní děti,Laurinka mi zamává a běží mi říct,že ještě svačí,tudíž než dojí a uklidí si po sobě hrneček a talířek,dojdu oznámit jedné z učitelek,že si odvedu sestru.Ta se mile usmála a ještě mi oznámila,aby Laurinka zítra přinesla 30 Kč na divadlo,kam pojedou příští týden ve středu.Kývnu hlavou,pozdravím a jdu čekat na Lauru do šatny,kde do tašky sbalím špinavé pižamko,Laura mezitím přišla a hned mi začala vyprávět na co si ve školce hrály. ,, A na jakou pohádku jedete do toho divadla,příští středu ? ´´,zeptala jsem se jí. ,, Na perníkovou chaloupku.´´ odpověděla mi Laura. Dorazíme k bytovce a než vyjedeme výtahem nahoru do 3 patra,tak vyhraboším v kapse klíče od bytu.Odemknu byt,nechám vejít sestru jako první,zavřu dveře,nařídím Lauře,aby se převlékla do domácího oblečení a šla jsem k sobě do pokoje pro sešity,abych se mohla učit dole v obýváku,než přijde Denny,abych využila ten volný čas. Přesně ve čtyři zazvoní zvonek,a tak odhodím sešit se slovíčkama a jdu kamarádce otevřít,ta mě ve dveřích jako pozdrav obejme,jak je naším zvykem a potom mě následuje do obýváku,pozdraví Lauru,která si právě hraje s panenkami a pak si hrcne do sedačky přímo vedle mě.Chvilku si povídáme o škole a o tom jak se bojíme maturity,i ona má zrovna tento den volno a jak už mi řekla,musela vypadnout na chvíli z domu,jinak by se z toho učení zbláznila.Potom mi začne vyprávět co zažila ve městě,když byla včera po škole v obchodním centru Orion,tak omylem zakopla a při tom pádu upustila i kabelku z které se vysypali věci.,,Než jsem se stihla sebrat ze země,přiběhl ke mně kluk a ptal se mě jestli jsem v pohodě,narovnám se a podívám se na něho a myslela jsem,že se skácím znovu.Přede mnou stál Michal,ten klučina z mé školy,akorát že chodí do B .´´ To byl její idol,ale nikdy se neodvážila za ním jít.,,Tak jsem mu odpověděla,že jsem v pohodě i když jsem pajdala na jednu nohu,jak jsem se při pádu praštila do kolene,pak jsem si všimla že nemám kabelku,tak jsem se podívala na zem a s rudou tváří jsem začala sbírat všechen ten svůj vercajk co se vysypal z kabelky,on se sklonil a pomohl mi sesbírat pár věcí,zrovna jsem chtěla sáhnout po bločku,Michal ale zrovna taky a tak se naše ruce střetly.Podívala jsem se na něho,on se usmál a já zrudla jak rajče,naházela jsem věci do tašky,poděkovala mu,rozloučila se a kulhavým krokem odešla.Když jsem jsem potom chtěla nastoupit do MHD,všimla jsem si že nemám peněženku,sice jsem naštěstí měla pár drobáků jen tak volně v kapse,takže jsem se domů dostala,ale měla jsem tam plno dokladů.Představa,že budu muset obíhat všechny úřady,nechat si vystavit novou občanku,kartičku pojišťovny a další věci,mě doslova děsila a nejvíc to,když jsem to musela říct rodičům.Domů jsem dorazila celá nervózní,u večeře jsem ani nedutala a když jsem se zrovna chystala říct rodičům,že jsem ztratila peněženku s doklady,zazněl zvonek,šouravým krokem jsem šla otevřít.Otevřela jsem a v tu ránu se o mně pokoušely dvojité mrákoty,jedny z toho,že za dveřmi stál Michal a druhé,protože jsem byla neupravená a v domácím oděvu.Michal se usmál a řekl : ,, Ahoj,nesu ti peněženku i s doklady,našel jsem jí poté co jsi odešla,ale než jsem se vzpamatoval,tak už jsi byla fuč.Snad tam máš všechno.´´ Poděkovala jsem,on odešel a já zasněná ale i šťastná šla zpátky do kuchyně,celý večer jsem na něho potom musela myslet.´´ Když mi to Denny dovyprávěla,viděla jsem že i poté má v očích jiskřičky a je myšlenkami u něho.O půl šesté,se zvedla,rozloučila se s Laurou,a šla směrem do chodby,tak jsem jsem zvedla a šla jí vyprovodit ke dveřím.Přijdu do obýváku a ptám se Lauri co by si dala k večeři,Laura mi odpoví : ,, Toustíky s okurkou a rajčátkem´´ , přikývla jsem a šla si přychystat suvenýry.Rodiče se mají vrátit z práce zhruba za 10 minut,tak to budou mít akorát.Zrovna,když jsem mazala všechny dvojice chlebů,zarachotily klíče v zámku,ségra s jásotem vyskočila ze země,kde si hrála a šla přivítat rodiče. ,, Tatíííí,mamííí ´´ zakvílí. ,, No ahoj princezno,tak jak jsi se měla ve školce,co jste tam všechno dělaly ? ´´ ,, Dobže,hrály jsme si na princezny a loupežníky.´´ Sestřička ještě neumí pořádně říkat písmenko Ř,tak si to nahrazuje písmenem Ž.Rodiče vešli do kuchyně aby se přivítali i se mnou a pak se šli převléci a omýt se.Když byla večeře hotová,zasedli jsme všichni ke stolu a vyprávěli si co jsme všechno zažili.Oznámila jsem,že Laura má zítra donést 30 Kč do školy na divadlo,kam se školkou pojede příští týden ve středu a pak jsem se šla do svého pokoje učit,protože jsem tomu potom po Denčině návštěvě moc nedala,tak to musím dohnat a navíc,zítra už mě čeká ta zkouška.Když jsem ve 22:00 zalezla do postele,přišla za mnou mamka,aby zjistila jak mi je před tou zkouškou,když viděla že nic moc,pokusila se mě uklidnit,ale bylo to houby platný.Dokud to nebudu mít za sebou,tak nervózní budu pořád,mamča mi zhasla lampičku a odešla.Ani ne do pěti minut jsem usla,ale za to jsem se od půl noci každou hodinu budila kvůli noční můře.Moc jsem se nevyspala a v 6:00 už jsem musela vstávat a nachystat se,abych to všechno stihla.Šla jsem zrovna do koupelny,když mě zavolala mamča ať se jdu aspoň trošku najíst a napít čaje,aby se mi neudělalo špatně.I když jsem měla žaludek jako na vodě,tak jsem si párkrát kousla chleba a napila se čaje,ale potom jsem hned šla do koupelny a ustrojit se do sukně a halenky,abych na zkoušku nešla jako hastroš.Ještě jsem se nalíčila a než jsem šla do obýváku,rozloučila jsem se s rodiči,kteří už odcházeli do práce,mamka do ordinace,jelikož je obvodní lékařka a taťka do autosalonu,oba mi popřáli hodně štěstí,popohnaly Lauru,kterou odváděli do školky,zaklaply za sebou dveře a odešli.Mám ještě chvilku čas,tak se podívám ještě na učení,ale musím ještě napsat Denče a popřát jí hodně štěstí,protože na to že chodí na jinou školu,tak i ona má dnes poslední zkoušku.Potom jsem si nazula podpatky,vzala klíče,zabouchla dveře a šla směrem k zastávce.Poté co jsem se v autobuse usadila,jsem se ještě chvíli učila,když jsem vystoupila,polilo mě horko a cítila jsem jak se má nervozita zvětšuje.Vyjdu schody nahoru k učebně,kde se ta zkouška koná,posadím se na volnou židli a využívám volné chvilky k zopakování učiva.No na to,že jsem se učila,tak zase nevím zcela nic,tak snad mi se nade mnou slitují a dají mi to aspoň za 4 , v tom se otevřely dveře ve kterých stála moje, za chvíli bývalá třídní a volá mě,abych předstoupila.Šla jsem jako malátná,celá vyklepaná a v hlavě si říkala jak to asi dopadne a že už to chci mít za sebou.Přišla jsem tam,vytáhla si otázku a už to jelo,něco málo jsem tam řekla,ale přijde mi že to mohlo být lepší.Poté mě poslali ven na chodbu,abych počkala na výsledky,to čekání bylo nekonečné,modlila jsem se,abych aspoň prošla a mohla si užít poslední prázdniny.Najednou se otevřeli dveře a volali mě zase zpátky : ,, Sáro Balažovičová,pojďte prosím ´´ , se srdcem až v krku,jsem předstoupila před komisi,sakra tak ať mě už nenapínaj,říkám si v duchu. ,, Slečno Balažovičová,jménem celé komise,vám oznamuji,že jste úspěšně dokončila studium.Máte maturitu v kapse,z posledního testu máte za 3.Gratuluji . ´´ Se slzami v očích a úsměvem na tváři,si nechávám potřást rukou od všech co tam byli a pak odcházím. Na chodbě vyjeknu radostí a už žhavím dráty,abych to mohla zavolat rodičům a napsala Denče.S úlevou jdu na zastávku,kde čekám na autobus,a mohla odjet domů a začít si užívat volna.
Posted on: Mon, 26 Aug 2013 16:03:54 +0000