Pane Babiši, více velkorysosti, objektivity a respektu Před několika dny jsem poštou obdržel dopis. V záhlaví obálky je uvedeno jméno - Andrej Babiš. Uvnitř bylo dopisovou formou volební menu politického hnutí ANO pro nadcházející volby. Nehodlám se k němu vyjadřovat, nechám to na povolanějších. I když některé formulace vyrážejí dech… Dvacet let tuto zemi řídí neschopní politici (sic!)… oprava naší země bude náročná… atd. Až jsem se lekl, jestli nedošlo k omylu a do obálky se nedostal text nějaké extremistické rozvratnické skupiny, o které nemám dosud ani tušení. Ze židle mě zvedla už úvodní věta. Pisatel dopisu se představuje: »…za 20 let jsem v ČR od úplné nuly, bez privatizace a bez korupce vybudoval největší tuzemskou soukromou firmu…« atd. Dovoluji si s touto větou hluboce nesouhlasit. Evokuje představu zpustošené neudržované a zaostalé země. Pokryté hustými lesy, zarostlými poli a loukami, přes které vedou rozbité cesty. Kde v rozpadávajících se podnicích vyrábějí lidé na strojích z c. k. rakouské monarchie výrobky, které nikdo nechce. Prý ani v Burkině Faso. Pod vedením »nomenklaturních hlupáků s rudou knížkou«. To je prosím přibližný obsah názoru jednoho »znalce« z kruhů disentu. Je to již sice řadu let, co jsem tyhle až malebné příměry četl. Ozvěna podobných blábolů se v médiích ještě sem tam ozývá. Chci ale být konkrétní a na dvou příkladech přiblížit tyto tzv. nulové začátky. Oba se určitým způsobem dotýkají mojí životní dráhy. Dětství a mládí jsem prožil v obci Velká Kraš na severní Moravě. Podle informací mé sestry provozuje firma Agrofert v části průmyslového areálu v Hukovicích (místní část) výrobu krmných směsí pro zvířata. Tento areál však vybudoval koncem 70. let 20. století tehdejší státní statek Žulová. Vyjma předválečného mlýna opravdu »na zelené louce«. A provozoval tam již výše zmíněný výrobní program. Tak jaképak »od úplné nuly«? Zhlédl jsem předloni i nevyužívanou část areálu. Vypadá jako stovky a stovky objektů, které »zkrášlují« naši republiku. Rezavějící haly, okapy plné buřiny, rezavé padající ploty, všude kopřivy, jívy, bezy a břízy. Také výsledek »transformace« českého hospodářství z centrálně řízeného v kapitalistický. Pracoval jsem více než 20 let ve VÚ práškové metalurgie, který byl integrální součástí státního podniku Pramet Šumperk. Ten vznikl a rozvíjel se od 50. let minulého století. Všechny obory – slinuté karbidy, elektromateriály z oxidických ferimagnetik, polovodiče, syntetické diamanty, kovokeramické třecí materiály atd. – a jejich aplikace nemohly navázat na předchozí výrobu v regionu. A u některých ani v tehdejší ČSSR. Personálně, investičně a technologicky to byla opravdu »zelená louka«. Jen třeba vychování kádrových pracovníků (techniků, technologů, kvalifikovaných dělníků, manažerů atd.) pro popsané obory představovalo ohromnou a dlouhodobou práci. Zvláště když cílevědomé embargo Západu nutilo vedení podniku řadu výrobních agregátů si vyvinout a postavit vlastními silami. Zvláště v počátečních letech. Nevím, jestli dnešní noví majitelé části výrobního profilu tehdejšího podniku (některé výroby zanikly) ve Švédsku nebo v dalekém Japonsku použijí podobný příměr. Že totiž začali podnikat v jakési evropské zemičce »od úplné nuly«. Já osobně budu vždy hrdý na to, že jsem mohl v tomto podniku pracovat. Oceňuji organizační a manažerskou zdatnost pana Babiše. Upřímně, jako bývalý technik oceňuji, že řada výrobních jednotek jeho firmy realizuje výrobky a služby skutečné ekonomiky. Nikoliv té virtuální. Proto mě mrzí, že člověk jeho formátu a rozhledu neprojevil v textu více velkorysosti, objektivity a respektu k výsledkům práce tisíců lidí předchozí generace. Ty totiž tvoří významnou část jeho současného osobního bohatství. Škoda. Jan F. DORUŠKA, Šumperk halonoviny.cz/articles/view/9214677
Posted on: Thu, 19 Sep 2013 13:40:52 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015